Stavět, či nestavět jaderné elektrárny? ČR má dilema

© Pixabay

Česká republika dlouhodobě řeší možnou dostavbu bloků jaderných elektráren Temelín a Dukovany, nejvhodnější doba na podobné kroky ovšem podle odborníků skončila s rokem 2014.

Český energetický sektor stojí před těžkým rozhodováním o tom, na jaké zdroje vsadí do budoucna. Ačkoliv u obnovitelných zdrojů dále klesá cena, jejich využití je spojené mimo jiné s tím, jestli budou vyvinuty technologie na efektivní skladování elektřiny. Plyn s sebou na druhou stranu přináší geopolitické otazníky, jak se v současnosti ukazuje v případu plynovodu Nord Stream 2, který povede z Ruska do Německa a je trnem v oku řadě zemí.

EU se dohodla na pravidlech pro plynovod Nord Stream 2

Po kompromisním návrhu Francie a Německa se na předběžných pravidlech shodly všechny členské státy. Nyní svůj souhlas připojil také Evropský parlament.

Nedávná diskuse pořádaná Institutem pro politiku a společnost se věnovala budoucnosti českého energetického mixu, a to včetně role jaderné energetiky a výzev s ní spojených.

Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová zmínila, že pokud existuje opravdu kontroverzní téma, pak je to právě jaderná energetika. „Faktem je, že investice do jaderné energetiky je riskantní, zejména v dnešním světě, který volá po rychlé návratnosti,“ upozornila s tím, že také vzhledem k dlouhé době výstavby a vysoké počáteční investici není jádro pro investory přitažlivé. Žádoucí je ovšem podle Drábové odpovědět si na to, jestli si Česko i přes tyto důvody může dovolit jádro nevyužívat a předem si ho „ošklivit“.

Analytik a investor Michal Šnobr poukázal na vývoj v německé energetice a její propojení s tou českou. „Geograficky jsme zaklesnuti do Německa a nemáme východiska. Němci mají jedinou možnost, plyn, a je otázka, jestli to bude dočasné nebo trvalé řešení,“ upozornil analytik.

Doba jádru nepřeje

Evropská unie pokračuje v rozšiřování legislativy pro ochranu klimatu, jejíž součástí je i snaha o snižování emisí. Jedním z pozitiv jaderné energetiky jsou právě nízké emise oxidu uhličitého, jak upozornil předseda energetické sekce Hospodářské komory ČR Václav Hrabák. „Žádný energetický zdroj nemá tak nízkou produkci CO2 jako jaderná energetika, včetně obnovitelných zdrojů. Z jedné watthodiny spotřebovaného uhlí vzniká 960 gramů CO2, 460 z plynu. U jádra je to 9 gramů,“ podotkl Hrabák.

Unie chce být do roku 2050 klimaticky neutrální. Má šanci úkol splnit?

Evropa má plán, jak v budoucnu výrazně snížit emise. Ke klimatické neutralitě však vede ještě dlouhá cesta. 

Na druhou stranu, doba výstavbě nových jaderných bloků v Česku a v celé Evropě podle odborníků nepřeje. „Od dob dostavby Temelína nebyl historicky horší okamžik pouštět se do stavby jaderného bloku, než je v tomto okamžiku,“ řekl Šnobr. Investoři podle něj sektor opouští, v poslední době selhala v Evropě stavba osmi jaderných bloků.

„Dokonce náš vzor, Francie, oznámila, že do roku 2021 se nebude pouštět do nových jaderných projektů, dokud technologie nedokáží svou životaschopnost,“ nechal se slyšet investor. Potenciální český projekt by podle něj také s velkou pravděpodobností narazil na odpor od sousedů z Rakouska a Německa.

Drábová s ním v otázce načasování souhlasila. Vhodné „okno“ pro výstavbu nových bloků, které se otevřelo mezi lety 2008 a 2014, si Česko podle ní nechalo „přibouchnout“. „Na druhou stranu mám velké pochybnosti, jestli se ještě v době, která je akceptovatelná, dočkáme,“ podotkla jaderná fyzička.

Moderátor debaty z Institutu pro politiku a společnost Jan Macháček se zajímal o to, proč je v současnosti tak problematické jaderné elektrárny stavět.

Dana Drábová měla zato, že se jedná o dočasnou fázi, navíc regionálně specifickou. „Do této civilizační etapy se dostala Evropa a částečně i Severní Amerika proto, že jsou to společnosti náramně bohaté. S rostoucím bohatstvím klesá ochota investovat svůj čas, úsilí, a především přijímat určitá rizika, která s budováním velkých investičních celků souvisí,“ podělila se o svůj pohled. S tím jsou podle ní spojeny také vzrůstající nároky evropských pravidel, které jsou součástí „stavu mysli“ současné Evropy, a nenacházejí se pouze v energetice nebo speciálně u jádra.

Stejné společnosti, u kterých Šnobr mluvil v Evropě o selhání, jsou podle Drábové se svými projekty jaderných bloků úspěšné v Číně. Podmínky výstavby jsou tam méně náročné, přesto prý nemá Mezinárodní atomová agentura pochyby, že by byly asijské jaderné elektrárny méně bezpečné.

Unie buduje jaderný reaktor za miliardy eur. Investované peníze jsou pod dozorem europoslanců

Výstavba jaderného experimentálního reaktoru ITER je pro EU finančně náročná. Díky projektu však došlo k vytvoření několika desítek tisíc pracovních míst. ITER by měl navíc v budoucnu získávat energii přelomovým způsobem.

Jak se pohnout z místa

Zájem o dostavbu jaderných bloků v Česku měly nebo mají společnosti z Číny, Ruska nebo USA. Michal Šnobr nicméně vyzval, aby stát do projektů nepouštěl zahraniční investory. „Pokud politici chtějí stavět jadernou elektrárnu, ať odpovědnost vezmou na sebe a ať se zodpovídají voličům,“ uvedl.

„Energetika má dlouhý cyklus. Rozhodování o tom, do čeho se bude investovat, se dělá na desítky let dopředu. Otočit kormidlo není nic snadného,“ upozornila Drábová. Stratégové ve státní správě by podle ní měli mít odvahu rozhodnout se pro nějaké směřování, a to i s vědomím, že jejich kroky mohou být za dvacet let odsouzeny.

Oba se pak shodli na tom, že nejen jaderná, ale celá energetika se v České republice neposune dopředu bez vyřešení vztahu státu ke společnosti ČEZ. V důsledku kupónové privatizace má největší výrobce elektřiny v Česku 30 % minoritních akcionářů. Ačkoliv Česko vytvořilo státní energetickou koncepci, která identifikuje priority a strategické záměry země v rámci sektoru energetiky, podle Šnobra se jí ČEZ kvůli své struktuře řídit nemůže.

„Všichni členové představenstva ČEZ jsou trestněprávně a majetkově odpovědní akcionářům. A pokud by udělali jakoukoliv nerentabilní investici, což jaderná energetika samozřejmě je, tak budou mít obrovský problém,“ uzavřel Šnobr, který je sám jedním z minoritních akcionářů.

Česko předá EU energetický plán ještě během ledna

Energetická účinnost, obnovitelné zdroje i budoucnost české energetiky. To vše zahrnuje český energetický plán, který ČR musí zaslat Evropské komisi.