Státy EU se dohodly, jak řešit ukládání jaderného odpadu

Zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: Idea go.

Ministři členských zemí Evropské unie včera schválili návrh Komise, který vládám ukládá připravit do roku 2015 národní plány pro nakládání s jaderným odpadem. Státy v plánech budou muset uvést, jak hodlají řešit konečné ukládání vyhořelého paliva. Zeleným aktivistům se ale nelíbí, že nové požadavky členským státům nezabrání ve vývozu nebezpečného odpadu do Ruska.

Plány pro nakládání s jaderným odpadem mají členské státy představit Evropské komisi do roku 2015. Ta je pak vyhodnotí a bude mít právo je vetovat, mimo jiné v případě, že by se státy odchýlily od bezpečnostních norem přijatých Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (IAAE).

Ze včerejšího prohlášení Rady ministrů EU vyplývá, že státy budou ve svých plánech muset řešit nejen nakládání s vyhořelým palivem, ale také udělování licencí, provádění kontrol a inspekcí, vymahatelnost, informování veřejnosti, způsob financování nebo vytvoření nezávislého dozorčího orgánu.

„Po letech nečinnosti je to vůbec poprvé, co se EU zavázala ke konečné likvidaci jaderného odpadu,“ uvedl v tiskovém prohlášení komisař pro energetiku Günther Oettinger.

V Evropské unii využívá jadernou energii pro výrobu elektřiny 14 členských států, ale pod vlivem havárie japonské elektrárny Fukušima ze začátku roku některé státy (Německo, Itálie) své jaderné plány přehodnocují. Jiné, jako například Česká republika či Velká Británie, ale počítají s výstavbou nových reaktorů.

Jaderné elektrárny na území EU podle sdružení atomového průmyslu Foratom ročně vyprodukují zhruba 50.000 tun radioaktivního odpadu. 15 % tohoto objemu tvoří odpad s vysokou úrovní radiace. Odpad se v současné době ukládá v podzemních a povrchových skladech, kde palivo postupně chladne. Tento způsob uskladnění paliva však vzbuzuje obavy, které ještě zesílily po loňských požárech v Rusku a po letošní havárii v japonské elektrárně Fukušima.

Evropské řešení

Pod vedením komisaře Günthera Oettingera se nyní Brusel snaží členské země přimět k vypracování vůbec první společné evropské strategie, která by řešila otázku jaderné bezpečnosti.

Zátěžové testy, které na území EU odstartovaly v červnu, jsou prvním krokem na cestě k této strategii. Druhým krokem je včerejší schválení směrnice pro nakládání s jaderným odpadem.

Materiál, který Evropská komise představila v listopadu loňského roku (EurActiv 4.11.2011) a který ministři včera po úpravách schválili, státům ukládá vytvoření národních plánů pro nakládání s vyhořelým palivem do roku 2015.

Evropská komise pokládá za nejvhodnější a nejbezpečnější způsob konečného ukládání vyhořelého paliva hlubinná úložiště. Taková úložiště ale dnes neexistují nikde na světě. Samotná Komise odhaduje, že vybudování jednoho trvalého úložiště zabere minimálně 40 let, ale právě proto by prý státy s přípravou národních plánů neměly dlouho otálet.

Přestože směrnice neuvádí žádné konkrétní údaje, které by členským státům poskytly vodítko, jak by hlubinná úložiště měla vypadat, lidé z Oettingerova týmu uvedli, že by se měla ideálně nacházet 100 až 700 metrů pod zemí v jílovitém nebo žulovém podloží.

Sejde z očí, sejde z mysli

Návrh Komise původně obsahoval také zákaz vývozu vyhořelého jaderného paliva mimo území Evropské unie. Převoz mezi členskými státy EU by přitom možný byl za předpokladu, že se několik členských států dohodne na vybudování společného úložiště. Členské státy zákaz vývozu mimo EU ovšem pozměnily tak, aby jaderný odpad bylo možné vyvážet do zemí, kde hlubinná geologická úložiště již existují.

Aktivisté z hnutí Greenpeace tuto změnu ale kritizují. EU podle nich k otázce řešení radioaktivního odpadu zaujala postoj „sejde z očí, sejde z mysli“ a státům jako je Maďarsko nebo Bulharsko umožnila, aby svůj odpad dále vyvážely do Ruska.

„To, co udělali, je, že (řešení) dlouhodobého problému přehodili na někoho jiného a Evropany ohrozili tím, že umožnili přesun konvojů s nebezpečným odpadem,“ uvedl Jan Haverkamp z Greenpeace.

(EurActiv ve spolupráci s Reuters.)