Distributoři vystavili stopku obnovitelným zdrojům

Zdroj: CreativeCommons; autor: Andreas Demmelbauer.

Distributorské firmy ČEZ a E.ON vyhověly výzvě společnosti ČEPS, která spravuje českou přenosovou soustavu, a zastavily vydávání povolení na výstavbu nových větrných a solárních elektráren. Odpůrci tohoto rozhodnutí mluví o „uhelné lobby“ a o úmyslném šíření paniky.

Správce české přenosové soustavy ČEPS upozorňuje na problémy spojené s instalací příliš velkého počtu solárních elektráren dlouhodobě, minulý týden ale vytáhl „těžší kalibr“: oznámil (tisková zpráva zde), že na začátku února vyzval všechny distributorské společnosti (ČEZ, E.ON, PRE), aby přestaly vydávat povolení na připojení nových fotovoltaických a větrných elektráren do sítě (EurActiv 11.2.2010).

První na jeho nabídku dnes kývl ČEZ. „Společnost ČEZ Distribuce, a.s. se dlouhodobě potýká s velkým zájmem investorů o připojení zejména fotovoltaických elektráren na svém licencovaném území. Výše požadovaných výkonů ohrožuje bezpečnost a spolehlivost elektrizační soustavy (…),“ uvádí ČEZ na vysvětlenou. Několik hodin po něm oznámil stejné rozhodnutí i E.ON.

Podle dotčených investorů do obnovitelných zdrojů ovšem distributoři a ČEPS společně „kopou“ za „velkou energetiku“ (rozuměj jádro a uhlí). To tvrdí například předseda České společnosti pro větrnou energii Michal Janeček. Jak řekl EurActivu, distributoři si nynější situaci způsobili z velké části sami, když rezervovali kapacitu v síti i na projekty, které nejsou (například kvůli malé rozloze pozemku) realizovatelné.

Janeček navíc tvrdí, že prohlášení o nekontrolovatelném rozvoji solárních a větrných elektráren jsou nepodložená. „Každá elektrárna, před schválením energetikou, musí zpracovat studii, zda se do sítě vejde a jaký může mít výkon. Teprve potom dostane od energetiky povolení. Je tedy důležité, aby si lidé uvědomili, že souhlas dostávají na základě studie ty zdroje, které mohou být bez potíží pro energetiku připojeny,“ uvádí Janeček v tiskové zprávě.

Podle údajů ČEPSu bylo ke konci minulého roku v provozu více než 600 MW výkonu ve větrných a solárních elektrárnách, přičemž kladná stanoviska na připojení dalších čítají 3500 MW. ČEPS proto tvrdí, že možná už příští rok v létě bude muset odstavovat fotovoltaiku ze sítí, aby udržel jejich stabilitu.

Právě ve zmiňovaném číslu 3500 MW (kapacita skoro dvou Temelínů), kterým ČEPS „straší“, je podle investorů do fotovoltaiky zakopaný pes. „Problém se stabilitou sítě by mohl nastat jen za předpokladu instalace všech projektů obnovitelných zdrojů, které odpovídají žádostem o připojení a také v případě, že by ČEPS nedělal svou práci, tzn. neinvestoval do modernizace naší přenosové soustavy,“ říká Petr Klímek z firmy Fronius a dodává, že „80 – 90 % procent žádostí o připojení jsou pouhé spekulace a nejedná se o reálné projekty“.

Rezervovat si kapacitu sítě pro budoucí fotovoltaickou elektrárnu je totiž v Česku (pokud má ještě místní ústředna místo) dost jednoduché a hlavně – bezplatné. Pak se nelze divit, že toho spekulanti využívají a snaží se tímto způsobem zadarmo například zvýšit cenu pozemků. Tím také blokují kapacity pro jiné obnovitelné zdroje.

Dalším postupem při řešení podle ČEPSu krizové situace má být vypracování nových podmínek pro připojení obnovitelných zdrojů a to společně se zástupci distribučních společností. Výsledek jednání bude znám v průběhu března, oznámil ČEPS.

Investoři do obnovitelných zdrojů mezitím hrozí distributorům žalobami, pokud skutečně začnou blokovat přístup nových elektráren do jejich sítí, i když mají volnou kapacitu. Té se ale pravda na pro fotovoltaiku nejlukrativnějších místech nedostává už několik měsíců a distributoři již nyní musí řadu žádostí o připojení odmítat.

Důvodem fotovoltaického boomu je rychlá návratnost investic díky vysokým výkupním cenám (případně zeleným bonusům) a padajícím nákladům na pořízení solárních panelů. Jak už vás EurActiv informoval, ve sněmovně je nyní (ve druhém čtení) novela zákona o podpoře obnovitelných zdrojů, nicméně vůbec není jisté, zda jí poslanci do voleb stihnou schválit. Ta by měla umožnit Energetickému regulačnímu úřadu snížit výkupní ceny elektřiny o více než 5 % ročně, pokud návratnost investic do obnovitelných zdrojů klesne pod 11 let.