Skupina čtyř zemí chystá „LNG Nabucco“

Zdroj: http://south-stream.info

Dva členské státy EU, Rumunsko a Maďarsko, se přidaly k projektu Ázerbájdžánu a Gruzie na přepravu ázerbájdžánského zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropy. Příznivci projektu vyzdvihují jeho rychlou realizovatelnost, ale kritici upozorňují na vysoké náklady a zranitelnost.

Státem vlastněné energetické firmy z Ázerbájdžánu, Gruzie a Rumunska podepsaly 14. září v Baku memorandum o porozumění, čímž spustily projekt AGRI (Azerbaijan-Georgia-Romania Interconnector).

Byla vytvořena nová společnost, jejímž prvotním úkolem je vypracovat studii proveditelnosti a přilákat investory.

Následně se konal „AGRI summit“ za přítomnosti maďarského premiéra Viktora Orbána a prezidentů Ázerbájdžánu Ilhama Alijeva, Gruzie Michaila Saakašviliho a Rumunska Traiana Basesca.

V pondělí 20. září Maďarsko ohlásilo, že by se mohlo stát podílníkem v AGRI. V takovém případě by každá země držela 25% část projektu.

Podle dostupných informací by měl AGRI nejprve přepravovat ázerbájdžánský plyn plynovodem do černomořského přístavu v Gruzii, kde má dojít k jeho zkapalnění. Dále má být zkapalněný plyn převážen tankery přes Černé moře do rumunské Konstanty, odkud se přepraví rumunským plynovodem do Maďarska a na zbytek evropského trhu.

Projekt počítá s výstavbou zkapalňovací stanice pro vývoz LNG v areálu ropného exportního terminálu, který vlastní Ázerbájdžán u gruzínského města Kulevi, a se stavbou stanice pro dovoz LNG v Rumunsku, kde má být plyn znovu transformován do plynného skupenství.

Tvoříme dějiny“

Právě tvoříme dějiny,“ citovala po summitu Alijeva média. Hostitel summitu k projektu AGRI řekl, že diverzifikace je důležitou součástí energetické bezpečnosti a že Ázerbájdžán má v současnosti sedm ropovodů a plynovodů směřujících do různých destinací.

Až bude spuštěna druhá fáze těžby v největším ázerbájdžánském ložisku v Šah Deniz, Ázerbájdžán bude produkovat 28 miliard metrů krychlových plynu ročně, uvedl prezident. Protože současná domácí poptávka je 10 až 11 miliard kubíků za rok, zbývající plyn bude vyvážen, vysvětlil Alijev.

Upozornil také na důležitost následující fáze AGRI – dokončení studie proveditelnosti a hledání finančních prostředků. V této souvislosti vyzval mezinárodní finanční instituce, aby se do projektu zapojily.

Basescu řekl, že jeho země spolu s Maďarskem udělá nezbytné kroky, aby studie proveditelnosti byla spolufinancována z EU v rámci Programu transevropské energetické sítě (TEN-E). V současnosti je dokončována studie ke stanici LNG v rumunském černomořském přístavu Konstantě. Její závěry budou odrazovým bodem k vypracování studie celého projektu AGRI, dodal Basescu.

Projekt, který by v různých formách mohl dosáhnout kapacity jednoho, pěti nebo osmi miliard kubíků ročně, je chápán jako konkurent Nabucca a dalších projektů v tzv. Jižním koridoru. Má totiž také čerpat z plynových zásob Ázerbájdžánu.

Pro a proti

Odborníci Ariel Cohen a Gulmira Rzajeva vidí rychlost, s jakou může být AGRI spuštěn, jako jeho hlavní výhodu. Uvedli, že jeho realizovatelnost se zdá být nejrychlejší ze všech projektů Jižního koridoru.

Mezi ně patří vedle hojně medializovaných projektů Nabucco a South Stream ještě kapacitně méně významné, ale obchodně únosnější plány plynovodů z Řecka do Itálie (TAP) a z Turecka do Itálie (ITGI) (EurActiv 24.5.2010).

Podle Statforu, informační agentury blízké americkým zpravodajským službám, je AGRI velmi drahý projekt, jehož náklady konsorcium čtyř zemí samo pokrýt nezvládne.

Eugen Chausovsky, odborník ze Statforu, upozorňuje, že ázerbájdžánsko-gruzínský plynovod by byl jen „malý kousek“ od odpadlické Abcházie, která je prakticky pod ruskou kontrolou. Sídlí zde ruská vojska a kdyby Rusko chtělo, mohlo by plynovod poškodit, varoval Chausovsky.