Škodí jaderná energetika klimatu? Brusel zatím nerozhodl, Česko zůstává v napětí

© Pixabay

Patří jaderná energetika mezi udržitelné zdroje energie? Právě na tuto otázku měla tento týden odpovědět Evropská komise. Rozhodnutí ale oddálila, otázka jaderné energetiky totiž patří v rámci Evropské unie k nejkontroverznějším.

Pokud chce Evropská unie snížit emise skleníkových plynů a zpomalit globální oteplování, bude muset investovat jen do sektorů, které jsou v tomto směru udržitelné a ohleduplné k životnímu prostředí.

Jejich seznam Evropská komise zveřejnila tento týden. Nachází se na něm například výroba elektřiny a tepla ze solární či větrné energie, produkce biopaliv, systémy pro zadržování vody nebo výroba baterií.

Na zbrusu novém seznamu se nicméně zatím neobjevila ani jaderná energie, ani zemní plyn. Česko se tak dostává do složité situace. Do budoucna totiž sází na to, že právě jimi nahradí uhlí.

Ochrana klimatu má svůj evropský zákon. EU začíná s radikálním snižování emisí

Zákon všech zákonů. Právě takovou přezdívku si v Bruselu vysloužil nový klimatický zákon, který Evropskou unii přinutí radikálně snížit emise skleníkových plynů. Dosud provolávané klimatické cíle totiž mění v právní závazky.

Seznam označovaný jako taxonomie by měl investory motivovat k investicím do klimaticky příznivých odvětví, která jim Komise doslova servíruje na talíři. Pozornost se upíná zejména k obnovitelným zdrojům energie, které Brusel dlouhodobě prosazuje.

„Nezbytnost rozvoje obnovitelných zdrojů, myšleno zejména solární a větrné energie, se v kontextu klimatických ambicí EU dnes v podstatě nezpochybňuje. Přesto je ten rozvoj velmi pomalý,“ upozornil analytik odborného energetického pracoviště EGÚ Brno Matěj Hrubý.

S urychlením rozvoje by mohla pomoci právě taxonomie, protože „špinavým zdrojům“ omezuje přístup ke kapitálu. „Přijetí taxonomie tak může být chápáno jako pozitivní stimul, který rozvoj obnovitelných zdrojů urychlí,“ dodal Hrubý.

Taxonomie se dostala do centra pozornosti zejména kvůli dopadům na energetiku. Právě tento sektor je zodpovědný za 22 procent emisí skleníkových plynů v EU. Pokud se zohlední využití energie v ostatních sektorech ekonomiky, dělá to dokonce 75 procent.

Evropa je na cestě k ekologickým investicím, nová legislativa rozhodne i „jaderné dilema“

Udržitelnost nezačíná snižováním emisí a nekončí transformací průmyslu, zelenou politiku přijímá za své i finanční sektor. Trendem jsou investice šetrné k životnímu prostředí. Co to ale znamená a jaká jsou pravidla?

Nad jádrem a zemním plynem visí otazník

Skupina členských států včetně Česka na Evropskou komisi tento týden apelovala, aby do seznamu taxonomie zahrnula i zmíněnou jadernou energii a zemní plyn, neboť jsou pro ně nutné jako mezikrok na cestě k čistě zeleným zdrojům energie a pomohou jim s odklonem od uhlí.

Obávají se také, že jejich vynechání negativně dopadne na investice do těchto zdrojů, jelikož je taxonomie odkloní spíše k jejich zelenějším alternativám.

Jaderná energie a zemní plyn budí v evropské politické aréně vášně. Na jejich dopadu na životní prostředí a roli v ozelenění energetiky se totiž neshodnou ani politici, ani odborníci. Výstavba a provoz těchto zdrojů energie je nákladná a investice dlouhodobé. Komise se tedy rozhodla vyřešit tuto otázku později.

Co se týče jaderné energie, výzkumný unijní orgán Evropské komise nedávno dospěl k závěru, že ji lze považovat za udržitelnou. Analýza však ještě neskončila. Právě na její výsledky chce komise počkat.

Podle unijních expertů je jaderná energie udržitelná, analýza ale není u konce

Expertní orgán Evropské komise, Společné výzkumné středisko (JRC), vyneslo rozsudek nad budoucností jaderné energie. V pondělí zveřejněné zprávě ji označilo za udržitelnou. Verdikt JRC ale není konečným krokem a přehodnotí jej ještě další odborníci.

Jádro má své příznivce i odpůrce

Seznam se setkal s kritikou poslanců Evropského parlamentu. „Komise tak dlouho lavírovala, co zahrnout, až nakonec představila vykuchaný dokument, který vzbuzuje víc otázek, než nabízí odpovědí,“ sdělil na dotaz redakce europoslanec Alexandr Vondra (ODS, ECR).

„Podle mě si Evropa pod sebou svým ideologickým přístupem k jádru podřezává větev. Máme-li směřovat ke klimaticky neutrální Evropě, jen s obnovitelnými zdroji energie si nevystačíme,“ upozornil Vondra.

Zatímco Vondra jadernou energii podporuje, jeho slovenský kolega Martin Hojsík (Progresivní Slovensko, Renew) je k ní spíše skeptický. „Pokud odhlédneme od bezpečnostních rizik spojených s jadernou energií, obnovitelné zdroje energie včetně úložných řešení jsou stále dlouhodobě ekonomicky výhodnější variantou,“ prohlásil Hojsík.

Česká vláda by měla dát od jádra ruce pryč, není ekonomicky únosné, říká britský expert

Náklady spojené s výstavbou nového bloku jaderné elektrárny Dukovany budou mnohonásobně vyšší, než česká vláda nyní tvrdí. V rozhovoru pro EURACTIV.cz to uvedl britský expert Stephen Thomas. 

K jaderné energii se kriticky staví i analytička Institutu pro evropskou politiku Europeum a Centra pro dopravu a energetiku Kateřina Davidová. „Pokud se podíváme na celý životní cyklus jaderné energie, pak nám nejenom vychází, že má větší uhlíkovou stopu než obnovitelné zdroje jako vítr a slunce, ale také způsobuje přílišné škody životnímu prostředí, například těžbou nebo nakládáním s radioaktivním odpadem,“ sdělila redakci.

Složitou otázkou je i zemní plyn. Předsedové vlád členských států se sice v prosinci loňského roku dohodli na tom, že plyn je přechodným zdrojem energie, na druhou stranu se jedná o fosilní palivo.

„Na základě našich výpočtů víme, že by bylo mimořádně nepragmatické označit oba zdroje jako neudržitelné. Jak zemní plyn, tak jádro mají své klady i zápory, nicméně lepší výchozí pozici má dnes zemní plyn,“ uvedl analytik Hrubý.

Podcast: Česko téměř neplní cíle své klimatické strategie, říká analytička Davidová

Ve V4 jsou ČR a Polsko vůči evropským klimatickým cílům opatrnější, kdežto Maďarsko a Slovensko je velmi podporují, nemají ale tak klimaticky náročnou ekonomiku a energetiku, říká analytička Kateřina Davidová. Jak země V4 přistupují ke klimatické politice EU?

Energie z obnovitelných zdrojů nemusí stačit

Podle Hrubého energie z obnovitelných zdrojů na evropskou poptávku nevystačí a dovoz takového množství energie, který by rozdíl mezi produkcí a poptávkou vyrovnal, by nebyl proveditelný.

„Co udělat s rozdílem? Budeme takto masivně importovat? Odkud? V prvé řadě na to nejsou dimenzovány sítě. Navíc, celý evropský region bude postižen podobným problémem, a sice deficitem elektřiny. Nebude nikdo, kdo by nám elektřinu prodal za akceptovatelnou cenu,“ uvedl Hrubý s tím, že jaderná energie a zemní plyn tak budou ještě nějakou dobu součástí evropského energetického mixu.

Infografika: Jak si stojí Česko v rozvoji obnovitelných zdrojů energie?

Obnovitelné zdroje energie (OZE) se zeleným směřováním Evropy nabývají na významu i počtu. Jak moc se mají OZE podílet na spotřebě energie do roku 2030 v Evropské unii a v Česku? A jak je na tom s jejich podílem Česko ve srovnání se státy EU nyní?

Článek vznikl v rámci projektu Evropa v souvislostech, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropského parlamentu.