Siemens: Odklon od jádra může stát Německo 1,7 bilionů eur

Zdroj: CreativeCommons.org; autor: MarcelG.

Německé energetické společnosti upozornily na vysoké náklady, které s sebou v příštích letech může našemu západnímu sousedovi přinést odklon od jaderné energie. Ty se podle Siemensu mohou během 20 let vyšplhat až na 1,7 bilionů eur.

Ústup od jaderné energetiky, ke kterému se vláda kancléřky Angely Merkel rozhodla po loňské březnové havárii japonské jaderné elektrárny Fukušima v létě 2011, přijde zemi podle německých energetických firem na stovky a možná i tisíce miliard eur.

Michael Suess, šéf energetické divize Siemensu, jejíž aktivity sahají od přenosu elektrické energie k rozvoji obnovitelných zdrojů, na energetické konferenci uspořádané německým deníkem Handelsblatt uvedl, že během příštích dvaceti let bude do německé energetiky třeba nainvestovat 1,4 až 1,7 bilionů eur. Účet za přechod na nízkoemisní ekonomiku podle něj zaplatí „buď spotřebitelé, nebo daňoví poplatníci“.

Ve scénáři, který počítá s částkou 1,7 bilionů eur, podle něj velkou část spolykají dotace na elektřinu z obnovitelných zdrojů. Levnější scénář naproti tomu předpokládá vyšší podíl plynu na energetickém mixu.

S výrazně nižším odhadem přišel Jürgen Grossman, ředitel energetické společnosti RWE, kterou německá vláda vloni donutila odstavit dva bloky jaderné elektrárny Biblis. Společnost na změněnou situaci reagovala řadou úsporných opatření včetně prodeje svých aktiv (šéf společnosti dokonce včera deníku Wall Street Journal sdělil, že společnost uvažuje i o stažení z konsorcia Nabucco).

Podle odhadů RWE si německá jaderná otočka vyžádá náklady v rozsahu 250-300 miliard eur. Grossman ale na rozdíl od zástupce Siemensu nejmenoval časový horizont, ve kterém by se měly investice uskutečnit. Zdůraznil však, že investovat je třeba hlavně do rozvoje přenosové soustavy. Ta nyní silně zaostává za masivními investicemi do obnovitelných zdrojů – především v podobě větrných parků na severu Německa.

Na ty si přitom dlouhodobě stěžuje český vlastník přenosové soustavy ČEPS i operátoři z dalších zemí sousedících s Německem. Pokud totiž nyní na severu Německa zafouká vítr, sítě, které v Německu historicky nebyly stavěné na kolísavý výkon větrných elektráren, pustí proud do sousedních zemí. Ten pak protéká Polskem a odsud dále do České republiky a do Bavorska. Českým a polským energetikům přitom působí nemalé potíže s regulací.

ČEPS stejně jako jeho protějšky z okolních zemí proto uvažuje o tom, že v případě nutnosti na hranicích vybuduje speciální transformátory, které do Česka německou elektřinu nepustí. To by byl však krok, který jde proti myšlence propojování evropského trhu s elektřinou.

Na tuto situaci včera upozornil také Grossman. „Větrná energie se (ze severního Německa) tlačí do Nizozemska a přes Belgii dál do Francie,“ uvedl a dodal, že „to samé se děje s větrnou energií z Meklenburska-Předního Pomořanska, která jde do Polska, pak do České republiky a přes Bavorsko zpět do Německa. Naši sousedé z takových přenosů energie nadšení nejsou“.

Ředitel RWE tím dal jasně najevo, že problémy, na které několik let poukazuje český provozovatel přenosové soustavy, si uvědomují i v Německu.

Německá vláda po loňských událostech v Japonsku rozhodla o okamžitém zastavení nezastaralejších typů jaderných reaktorů, které se v zemi nacházejí. Zbývající reaktory mají být vyřazené z provozu během následujících deseti let. Podle vize německé vlády by měly do roku 2050 fosilní zdroje z drtivé většiny nahradit obnovitelné zdroje. Ty se v té době mají na energetickém mixu největší evropské ekonomiky podílet z 80 %.

(Reuters/EurActiv)