Seniory ohrožuje energetická chudoba. Je potřeba velká informační kampaň, apelují experti

© Pixabay

Evropa se dál potýká s vysokými cenami energií, a zlepšení odborníci neočekávají. V čem spočívají největší překážky při boji s energetickou chudobou?

Rekordní výše cen energií v Evropě stále trvá – a podle předpovědí dále bude. Hlavní příčinou byl výrazný nárůst cen zemního plynu, k němuž došlo v říjnu minulého roku. Stejný trend pak sledovala elektřina, jejíž cena se od ceny plynu odvíjí. Na druhé straně emisní povolenka tvořila zhruba 10 procent ceny.

Jedním z největších strašáků v Česku, který před čtvrtrokem odstartoval debatu o cenách energií a jejich vývoji, se stal krach firmy Bohemia Energy. Ten za sebou zanechal zhruba milion klientů, kteří skončili v režimu dodavatele poslední instance (DPI), a nezafixované ceny energií se tak vystoupaly k několikanásobným hodnotám. Později ukončili své služby i další alternativní dodavatelé.

„Dopad byl razantní a týkal se především seniorů, kteří dlouhodobě disponují nízkými příjmy,“ uvedl Daniel Hůle ze společnosti Člověk v tísni na nedávném webináři Klimatické koalice. Právě dlouhodobě omezené finanční možnosti jsou hlavním důvodem, proč se dotčení odběratelé u alternativních dodavatelů energií vůbec nacházeli.

„V současné době zůstává v režimu DPI několik desítek tisíc domácností,“ uvedl. Přestože tento problém stále přetrvává, daleko větší překážkou bude připravit se na masivní nárůst cen pro koncové uživatele. „Ti to začnou cítit na jaře tohoto roku. Několik záloh dají, ale pak se budou jejich úspory ztenčovat.“

Částky za energie porostou až v řádech desítek procent v naprosté většině domácností, což může vést k zadlužování a pak i k exekucím, upozornil Hůle. „To pak bude znamenat nárůst chudoby, která je označovaná jako energetická chudoba.“

O příspěvek na bydlení má zájem jen třetina lidí s nárokem

Česká vláda proto sáhla po řešení v podobě příspěvku na bydlení.

Nyní by proto na státní podporu měl dosáhnout až dvojnásobek domácností. Nově všechny ty, jejichž náklady na bydlení, včetně energií, přesahují 30 procent čistého příjmu domácnosti, v Praze 35 procent. Rozpočet příspěvku se nyní pohybuje ve výši 25 miliard, počítá se však s jeho navýšením o další 2,5 až 3 miliardy.

Zatím jej pobírá zhruba 150 tisíc domácností, což je ale jen zhruba třetina všech domácností, které na něj mají nárok. Hlavní příčinou může podle Hůleho být určité stigma a předsudky spojené se žádáním o podporu, ale i nedostatečná informovanost.

Přestože se nyní příspěvek rozšířil na podstatně větší okruh lidí, podle Mariana Jurečky (KDU-ČSL), ministra práce a sociálních věcí, vláda jedná především adresně. Pomoc tedy směřuje hlavně k lidem, kteří to skutečně potřebují. Uvedl to v pátečních Událostech, komentářích České televize. S ohledem na napjatý státní rozpočet však podpora potrvá podle slov Jurečky „po dobu nezbytně nutnou“.

Dlouhodobě je však dle ministra nejsmysluplnější dělat taková opatření, která přispějí k odolnosti a soběstačnosti domácností a firem. Ať již lepší energetickou úsporností, nebo schopností vytvářet vlastní energii.

Podcast: Řešení české energetické transformace vidím v diverzifikaci zdrojů, říká Lenka Kovačovská

Evropský plynový balíček je revoluční, zakotvuje totiž vodík jako energetický plyn do evropské legislativy. Část plynovodů se tak spolu s rozvojem vodíku přemění na „vodíkovody“, říká v podcastu Evropa zblízka Lenka Kovačovská.

Již teď se energetická chudoba týká až 40 % seniorů

Energetická chudoba se již nyní týká lidí s omezenými domácími rozpočty, jako jsou důchodci nebo samoživitelé. Podle Ondřeje Paška, experta Hnutí DUHA na dotace v energetice, jsou proto nyní nejvíce ohroženými domácnosti seniorů, a to až z 60 procent.

Aktuálně energetickou chudobou trpí až 40 procent z nich. K tomu přispívají kromě rostoucích cen energií i špatný stav budov, ve kterých žijí – špatná izolace domu, ale třeba i neefektivní spotřebiče.

Na cestě k soběstačnosti malých subjektů, jako jsou domácnosti a drobné firmy, však stojí řada bariér. Praktických, ale i ve vlastním nastavení čerpání dotací na investice do úsporných opatření nebo zelených energetických zdrojů.

V praxi se proto například objevuje „paradox nájemce“, jak popsal Pašek. Lidé v nájmu platí vysoké ceny na energie kvůli nízké energetické úspornosti budovy. Pro majitele je ale investice do rekonstrukce domu neperspektivní. S podobnými obtížemi se potýkají i členové ze společenství vlastníku jednotek. Ti musejí hledat shodu na investici napříč společenstvím, ale mohou podle Paška snadno ztroskotat třeba na finančních možnostech jednotlivých vlastníků.

Velkou překážkou je také vyplácení dotací například v případě Nové zelené úsporám, kdy proplacení 50 procent investic proběhne až po uhrazení celé částky. K ceně zateplení a dalších opatření, která vedou k šetření energie, je však třeba započítat další nutné úpravy, jako jsou statické nedostatky nebo potřebné zbavení vlhkosti budovy apod. Ty však už dotace nepokrývá.

Kampaň v televizi nestačí

Právě komplikovanost celého procesu může mnohé od rekonstruování budov odrazovat. „Lidé neznají, jaké možnosti mají nebo jak mohou dotační programy využívat,“ upozornil Pašek.

Jednotlivé programy Nová zelená úsporám, Národní plán obnovy nebo Modernizační fond, se navíc mnohdy překrývají, což způsobuje další nepřehlednost v dotačním prostředí, zdůraznil Tomáš Jungwirth z Asociace pro mezinárodní otázky a Centra pro dopravu a energetiku.

S lepším povědomím o státní podpoře by měla pomoct informační kampaň, zaměřená především na ty nejohroženější skupiny. „Klíčová je cílená práce na prahu mezi sociální prací a energetickou osvětou,“ uvedl Pašek. Inspirovat by se Češi mohli třeba projektem, který se osvědčil ve Frankfurtu nad Mohanem.

Tam byli na energetické poradce vyškoleni nezaměstnaní, kteří poskytovali poradenství v jednoduchých opatřeních, jako je výměna žárovek nebo oken, ale i nasměrovat potřebné domácnosti, kde si mohou samy zjistit další informace, i o dotačních programech.

„Je zapotřebí osvěta, ale dobře cílená,“ zdůraznil Pašek. „Nejen televizní kampaně, sociální sítě nebo poradenská střediska. Je potřeba chodit za těmi lidmi do jejich domácností, na místa, kam oni chodí, a spojovat to se sociální prací.“

Do budoucna by například mohly být jedním z možných plošných řešení například klimatické dividendy, které vrací část výnosu z emisních povolenek přímo domácnostem, popsal na webináři Jan Svoboda z Asociace pro mezinárodní otázky. Jde však o relativně mladý koncept a záleželo by na každém členském státu, jak by systém dividend nastavil.

Češi i Němci končí s uhlím, tuzemská cesta však bude náročnější

Jádro skončí ještě letos, uhlí do roku 2030. Německo mění své energetické zdroje překotnou rychlostí, Česko do tohoto vlaku ještě nenaskočilo. Musí využít nabízející se příležitosti, shodují se odborníci.