Šéf Foratomu: Dostavba jaderných reaktorů se komplikuje, protože jich je málo

© Pixabay

Dostavba nových jaderných bloků na Slovensku a Francii se nejen prodlužuje, ale i předražuje. Ředitel Foratomu přesto věří, že do roku 2050 se v Evropě postaví reaktory s kapacitou desítek gigawattů.

Za prodlužování a předražování výstavby nových reaktorů v Evropě může ztráta odbornosti v dodavatelském řetězci. Myslí si to ředitel průmyslové skupiny Foratom Yves Desbazeille. Šéf evropské jaderné lobby sídlící v Bruselu poskytl portálu EURACTIV.sk rozhovor před začátkem 14. Evropského jaderného fóra, které se uskuteční v úterý 30. dubna v Praze.

Fórum se koná v době, kdy média informují o zpožděné výstavbě jaderných bloků ve slovenských Mochovcích či ve francouzském Flamanville. Desbazeille přesto vítá návrh dlouhodobé klimatické strategie Evropské unie, který počítá v roce 2050 s 15procentním podílem jaderné energie na výrobě elektřiny. „Dovedeme si představit i 25 procent,“ říká optimisticky Desbazeille.

Jádro a klima

Ředitel Foratomu vyzdvihuje, že Evropská komise v návrhu dlouhodobé klimatické strategie označuje jadernou energii spolu s obnovitelnými zdroji za „páteř bezuhlíkové evropské elektroenergetiky“. Energii vyrobenou z jádra lze podle něj snadno distribuovat a je vhodným doplňkem energie z obnovitelných zdrojů.

Dokument Komise však počítá se snížením podílu jádra na výrobě elektřiny z dnešních 26 procent na 15 procent v roce 2050. Obnovitelné zdroje by v té době měly produkovat 80 procent elektřiny.

Česko musí být v podpoře obnovitelných zdrojů ambicióznější, říkají experti

Nastává konec doby uhelné a Česko se musí poohlížet po nových zdrojích energie. V souvislosti s rostoucími požadavky v oblasti ochrany klimatu se nabízí zejména obnovitelné zdroje, jejichž podpora ale v tuzemsku podle odborníků pokulhává.

Foratom počítá s tím, že k dosažení 15procentního podílu v roce 2050 bude zapotřebí postavit nové reaktory s kapacitou 60 až 100 gigawattů. V současné době disponuje EU reaktory s kapacitou asi 120 gigawattů. Otázkou tedy podle Desbazeillea zůstává, jak vybudování nových kapacit zajistit. Svou úlohu přitom musí sehrát i samotný průmysl, a to zejména v souvislosti se zajištěním dodavatelského řetězce a konkurenceschopnosti nových jaderných zařízení.

Přístup k fondům

Výzvou bude podle Desbazeilleho vytvoření investičního rámce pro jadernou energetiku. Jaderná lobby přitom nedoufá, že by se nové projekty mohly financovat v rámci víceletého finančního rozpočtu EU.

Ředitel Foratomu však podotýká, že jaderný průmysl by měl mít přístup k evropským fondům určeným na nízkouhlíkovou ekonomiku. Z fondů EU se totiž financuje transformace uhelných regionů.

Unie by podle něj měla také umožnit jaderným projektům ucházet se o podporu z Inovačního fondu, který je financován ze systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) a z fondu InvestEU, jehož cílem je veřejnými investicemi podněcovat investice soukromé. Dnes jaderné projekty takovou možnost nemají. Další naději vidí Desbazeille ve státních podporách.

Předražování a prodlužování

Pro řadu zemí je však dotování nových reaktorů nepřijatelné. Po katastrofě ve Fukušimě je totiž nepovažují za bezpečný zdroj energie.

Dalším problémem je prodlužování a předražování dostavby nových projektů, které se v současné době odehrává na Slovensku či ve Francii.

Slovenské elektrárny podle Denníku N tento měsíc oznámily možné navýšení současného rozpočtu atomové elektrárny v Mochovcích o 270 milionů eur. Spuštění třetího bloku se má však údajně odložit o osm měsíců. Provoz by tak začal až v příštím roce.

Podobná situace nastala ve Francii, kde měl být letos spuštěn reaktor třetí generace (označovaný zkratkou EPR – evropský tlakovodní reaktor). Místní Úřad jaderného dozoru má však ohledně jeho provozu pochybnosti, podle portálu BFM Business se tak spuštění muže odložit i o několik let.

„V některých zemích to není tak dobré, jak by mělo být,“ reaguje Desbazeille. „I my bychom chtěli vidět pozitivní výsledky,“ říká.

Stavět, či nestavět jaderné elektrárny? ČR má dilema

Česká republika dlouhodobě řeší možnou dostavbu bloků jaderných elektráren Temelín a Dukovany, nejvhodnější doba na podobné kroky ovšem podle odborníků skončila s rokem 2014. S otázkou je spojena sama budoucnost jaderné energetiky v tuzemsku.

Úspory z rozsahu

Šéf jaderné lobby se domnívá, že za zmíněné odklady může „ztráta odbornosti v dodavatelském řetězci jaderného průmyslu v Evropě“. Postavení jednoho reaktoru za deset let podle Desbazeilleho nestačí k udržení kvalifikovaného personálu. Připomíná také, že dva reaktory EPR v Číně, které postavili Francouzi, už vstoupily do provozu, přestože se začaly stavět později než ty v Evropě.

Desbazeille tvrdí, že čím více reaktorů jednoho typu se postaví, tím kratší a levnější bude každý další. Tyto úspory z rozsahu se podle něj projevily v Evropě během výstavby atomových elektráren v 70. a 80. letech minulého století.

Jádro potřebuje podporu veřejnosti

Otázkou zůstává, zda bude veřejnost při současných problémech s dostavbou jaderných bloků souhlasit s výstavbou dalších. Šéf jaderné lobby si uvědomuje, že bez podpory veřejnosti se žádný jaderný projekt neobejde.

V některých zemích vidí „silnou opozici“ vůči jádru, v jiných zase „pozitivní vývoj“. Za příklad druhé skupiny považuje některé severské politické strany, které boj proti klimatickým změnám spojují s podporou jaderné energie.

Desbazeille zdůrazňuje, že každý členský stát si podle evropských smluv může svobodně zvolit svůj energetický mix. „Negativní veřejné mínění v jedné zemi by nemělo bránit jiné, aby stavěla nové reaktory,“ říká.

Zvláště Rakousko se snaží přes žaloby k Soudnímu dvoru EU blokovat nové projekty. Se stížností na britskou elektrárnu Hinkley Point C neuspělo, ale odvolalo se. Soud v Lucemburku posuzuje i jeho další žalobu, a to na maďarský Paks 2.

Mobilizují se také rakouští aktivisté. Organizace Global 2000 si nedávno stěžovala na bezpečnost dostavby elektrárny v Mochovcích a podle Denníku N proti ní shromáždila 150 tisíc podpisů. Slovenské úřady jejich stížnost odmítly jako bezpředmětnou.

Reforma Euratomu

Evropská komise v dubnu navrhla posílit „demokratickou odpovědnost“ v rozhodování v rámci smlouvy o Euratomu. Již 60 let stará smlouva označuje rozvoj jaderné energie za „společný cíl“ evropského společenství. Na rozdíl od jiných evropských smluv ještě neprošla reformou.

Komise, která Euratom spravuje, plánuje založit „skupinu odborníků na vysoké úrovni“, kteří by diskutovali o posílení demokratického rozhodování po roce 2025.

To může znamenat větší zapojení Evropského parlamentu a národních parlamentů do rozhodování o palivovém cyklu, jaderné bezpečnosti a uzavírání atomových elektráren.

Desbazeille proti navrženým změnám nemá námitky. Na druhé straně však zdůrazňuje, že pokud vznikne evropská skupina odborníků, Foratom chce být její součástí.

„Jaderný průmysl potřebuje stabilní regulační rámec. Chceme se vyhnout nepředvídaným rozhodnutím,“ uzavírá Desbazeille.