Samotný plynovod pozici Gazpromu nezajistí, říká expert

Zdroj: Nord Stream AG.

Tento týden byla otevřena druhá větev plynovodu Nord Stream spojujícího Rusko s Německem. Poptávka po ruském plynu však v Evropě stagnuje a kapacita plynovodu zdaleka není naplněna. Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky se bude muset Gazprom soustředit také na svou cenovou politiku, pokud si chce udržet výsadní postavení na evropském trhu.

V úterý (8. října) byla zprovozněna druhá větev plynovodu Nord Stream, který vede po dně Baltského moře a přepravuje zemní plyn z ložisek na Sibiři do Německa. První část plynovodu byla otevřena již v listopadu minulého roku (EurActiv 8.11.2011). Majoritním vlastníkem Nord Streamu je ruská státní společnost Gazprom, která drží 51% podíl. Dalšími hlavními akcionáři jsou německé společnosti E.ON Ruhrgas a Wintershall.

Roční kapacita přepravy se otevřením druhé větve zdvojnásobila na 55 miliard metrů krychlových. To je přibližně jedna třetina současného ruského vývozu plynu do Evropy.

V souvislosti s vybudováním nového ruského plynovodu směřujícím na území Evropské unie se někdy objevují obavy ze zvyšování dovozní závislosti na ruském palivu, které se chce Evropa dlouhodobě zbavit.

Například podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Jakuba Kulhánka však otevření druhé větve Nord Streamu z krátkodobého hlediska žádnou změnu výraznou nepřinese, protože v nejbližší době nelze očekávat jeho plné využití. 

Připomněl, že přepravní kapacita první větve plynovodu byla zatím naplněna pouze z 34 %. I po spuštění nové části zůstává objem přepravy nízký. V Evropě totiž stagnuje poptávka po ruském plynu. Je to jednak kvůli nižší spotřebě, která klesla v souvislosti s ekonomickou krizí. Dalším z důvodů jsou však také nové dodávky zejména zkapalněného plynu z jiných oblastí světa a zároveň prohlubující se integrace a liberalizace evropského energetického trhu.

„Částečně si za nastalou situaci může Gazprom sám, neboť zůstává u poměrně neflexibilního způsobu výpočtu cenové formule, kdy je cena plynu odvozována od cen ropy na světových trzích. Zároveň prosazuje dlouhodobě svazující kontrakty s odběrateli. Ceny Gazpromu jsou pak příliš vysoké a otázkou zůstává, zdali se vůbec podaří získat ohromné investice do stavby Nord Streamu zpět,“ řekl EurActivu Kulhánek.

Dodal, že zatímco v Evropě se v souvislosti s energetickou bezpečností hovoří o potřebě zabezpečených dodávek strategických surovin, v Rusku je téma energetické bezpečnosti spojeno s tím, zda si bude ruský energetický export schopen zajistit dostatečné odbytiště. Jestli si však Gazprom dokáže na evropských trzích udržet pozici klíčového dodavatele, to podle něj záleží také na nastavení rozumnější cenové politiky, která by firmu neznevýhodňovala vůči konkurenci.

Trasa Nord Streamu obchází Ukrajinu a Bělorusko, které dosud pro Rusko představovaly nejvýznamnější tranzitní země na cestě do Evropy. Podle Gazpromu by to nyní mělo vést k větší stabilitě dodávek. Rusko se přitom odkazuje na několik plynových krizí, které vznikly právě kvůli sporům s tranzitními zeměmi (EurActiv 23.2.2012).

Během výstavby Nord Streamu se však také objevily obavy, že jeho fungování povede ke snížení energetické bezpečnosti střední Evropy, kterou plynovod obchází. Na samotný Nord Stream jsou však navázány plynovody také do dalších evropských zemí, a to včetně České republiky.

„Rozhodně si nemyslím, že by se mělo jednat o druhý pakt Molotov-Ribbentrop, jak kdysi poměrně nešťastně prohlásil tehdejší polský ministr obrany Radosław Sikorski. Navíc i uvnitř samotné Unie se tato debata docela uklidnila, když vyšlo najevo, že na Nord Stream budou dodatečně napojeny i státy střední Evropy,“ uvedl Kulhánek. 

Česká republika by měla být na Nord Stream napojena prostřednictvím plynovodu Gazela, který je v současné době dokončován.