Rusko se chce v přepravě plynu a ropy zbavit závislosti na Ukrajině

zdroj: WikimediaCommons.org.

Ukrajina v současné době představuje nejvýznamnější tranzitní zemi pro přepravu ruských fosilních paliv do Evropy. To by se ale mohlo v budoucnu změnit. Rusko totiž plánuje orientovat transportní trasy pro ropu a plyn tak, aby se mohlo ukrajinskému území vyhnout. Včera (22. února) to potvrdil mluvčí společnosti Gazprom.

Ruská plynárenská společnost Gazprom včera potvrdila informace o tom, že ve svých strategických plánech počítá s ukončením přepravy zemního plynu do Evropy přes území Ukrajiny.

„Jakmile Gazprom dokončí realizaci všech plánovaných projektů pro dopravu plynu, význam Ukrajiny jako tranzitní země se bude rovnat nule,“ řekl novinářům mluvčí Gazpromu Sergej Kuprijanov. Území Ukrajiny je přitom pro Rusko zatím pro přepravu plynu klíčové. Podle informací agentury Reuters přes Ukrajinu v loňském roce Rusko přepravilo 104 miliard krychlových metrů plynu.  

Nové možnosti

Plynárenský gigant Gazprom v budoucnu počítá například s maximalizací kapacity plánovaného plynovodu South Stream, který povede pod Černým mořem z přístavu Novorosijsk na bulharské pobřeží, odkud bude pokračovat do Itálie. Zahájení jeho provozu je plánováno na rok 2015 a počítá se s přepravní kapacitou 63 miliard krychlových metrů plynu ročně.

Ještě před několika měsíci se přitom objevily informace, že Gazprom by mohl od projektu South Streamu upustit, v případě že by se mu podařilo dohodnout se s Ukrajinou na převzetí podílu v ukrajinské tranzitní síti (EurActiv 28.12.2011).

Od konce minulého roku Rusko také využívá plynovod Nord Stream, kterým proudí ruský plyn po dně Baltu a přes Německo (EurActiv 8.11.2011). Zatím má tento plynovod kapacitu 27,5 miliardy krychlových metrů ročně, v budoucnu by však měla zdvojnásobit na 55 miliard.  

Další možností je soustředit toky plynu na území Běloruska. Gazprom totiž vlastní 100 % podíl v běloruské plynárenské společnosti Beltransgas a kontroluje také část plynovodu Jamal, která se nachází na běloruském území.

„V roce 2012 zvýší Gazprom objem dodávek plynoucích do Evropy přes Bělorusko o 4 miliardy kubických metrů,“ uvedl šéf Gazpromu Alexej Miller.

Rusko uvažuje o způsobech, jak se vyhnout ukrajinskému území, i v případě přepravy ropy. Ruský monopolní provozovatel ropovodů Transněfť jedná o propojení severní a jižní trasy svého ropovodu Družba mezi Německem a Českou republikou.

Družba přepravuje ruskou ropu do východní a střední Evropy. V Bělorusku se dělí na dvě větve. Severní vede přes Polsko do Německa, jižní přes Ukrajinu na Slovensko a do České republiky. Propojení mezi Českou republikou a Německem v délce 300 kilometrů by umožnilo Rusku dodávat ropu i klientům jižní větve a zajistit dodávky ropy i v případě, že by se zastavil tranzit přes Ukrajinu.

Vzájemná nedůvěra

Rusko a Ukrajina se v posledních týdnech vzájemně obviňují z odpovědnosti za nedostatek dodávek plynu do Evropy. Gazprom tvrdí, že Ukrajina odebírá více plynu z tranzitního plynovodu přes její území, což může být důvodem, proč zákazníci v dalších zemích dostávají méně plynu, než bylo dojednáno (EurActiv 6.2.2012).

„Významná část plynu přepravovaného přes Ukrajinu do Evropy nedorazila,“ uvedl Alexej Miller při setkání s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem. „V některých dnech bylo na Ukrajině zadrženo až 40 milionů krychlových metrů plynu, což Gazpromu způsobilo finanční újmu i poškození pověsti,“ dodal.

Ukrajinská státní energetická společnost Naftogaz však obvinění odmítá: „Od začátku roku 2012 Naftogaz nevzal jediný krychlový metr plynu z dodávek Gazpromu do Evropy.“

Obě země také stále neúspěšně vyjednávají o ceně za dodávky ruského plynu na Ukrajinu (EurActiv 21.12.2011). Ukrajinský premiér Mykola Azarov koncem minulého měsíce uvedl, že Ukrajina by mohla zažalovat Rusko u mezinárodního arbitrážního soudu, když se nepodaří sjednat novou dohodu o dodávkách ruského plynu s nižší cenou.

Rusko podle pondělní zprávy listu Kommersant nabídlo Ukrajině slevu deset procent na dodávky plynu, pokud Kyjev zruší plány na drastické snížení dovozu. Také Ukrajina se totiž kvůli vleklým sporům se svým sousedem poohlíží po náhradních řešeních své energetické situace.

Ukrajinská vláda již dříve uvedla, že by chtěla letos snížit dodávky plynu z Ruska z loňských 40 miliard na 27 miliard metrů krychlových. Země se také hodlá vydat cestou energetických úspor a chce se orientovat na alternativní zdroje energie, řekl minulý měsíc Azarov.