Rozhodnutí o tabákové směrnici chce lobby zbrzdit až do řeckého předsednictví, tvrdí Litva

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: kai4107

Tabáková lobby brzdí proces schvalování nové směrnice o tabákových výrobcích, tvrdí litevské předsednictví v Radě EU i Světová zdravotnická organizace. Jedním z cílů je prý posunout konečné rozhodnutí do doby řeckého předsednictví, které by mohlo mít ke směrnici skeptičtější postoj než Irsko nebo Litva. Obvinění vůči tabákové lobby se množí, průmysl se však brání, že má právo vyslovit se k legislativě, jež se ho týká.

Tabáková lobby se snaží záměrně narušit proces schvalování novely evropské tabákové směrnice, tvrdí Světová zdravotnická organizace (WHO). Na nátlak si stěžuje také litevské předsednictví v Radě EU, které aktuálně vede projednávání směrnice mezi členskými státy Evropské unie.    

Generální ředitelka WHO Margaret Chanová minulý týden na odborné konferenci v Novém Dillí konkrétně jmenovala tabákovou firmu Philip Morris. Ta prý do boje proti revidované směrnici nasadila „obrovskou armádu“ lobbistů, kteří mají projednávání legislativy zablokovat.  

Toto obvinění přišlo krátce poté, co britský nedělník Observer, sesterský list deníku Guardian, zveřejnil informace o tom, že tabákový průmysl se skutečně ze všech sil snaží konečné rozhodnutí o návrhu směrnice oddálit. Vycházel přitom z interních materiálů firmy, které se mu podařilo získat. Podle jeho informací společnost vynaložila od června 2011 do června 2012 asi 1,5 milionu eur na schůzky s europoslanci. S lobbisty firmy se prý v té době setkalo 233 europoslanců, což je 31 % všech zákonodárců v Evropském parlamentu.

Podle zprávy bruselské neziskové organizace Corporate Europe Observatory je do kampaně proti směrnici zapojeno celkem 9 tabákových společností, 22 lobbistických skupin a 12 PR firem.  

Přívětivé Řecko

Cílem tabákové lobby je podle Chanové pozdržet projednávání směrnice do příštího roku, kdy předsednictví v Radě EU převezme po Litvě Řecko. Zatímco litevské předsednictví se k návrhu směrnice postavilo pozitivně, od Řecka lze očekávat odlišnou pozici. Během jednání v Radě v první polovině letošního roku totiž bylo mezi zeměmi, které proti směrnici vystupovaly nejvýrazněji.   

Athény se obávají zejména dopadu, jaký by směrnice mohla mít na řeckou ekonomiku. Jak upozornila Chanová, Philip Morris se v zemi aktuálně chystá otevřít distribuční centrum, což řecká vláda považuje za důležitou investici. „Průmysl spoléhá na zažitý vzor, podle kterého ekonomické a obchodní zájmy převažují nad zájmy veřejného zdraví,“ prohlásila generální ředitelka WHO.

Obvinění vůči tabákové lobby se začala ozývat v souvislosti s odkladem plenárního hlasování o revizi směrnice. Parlament měl o návrhu původně hlasovat 10. září, rozhodnutí se ale přesunuje na 8. října (EurActiv 9.9.2013). Odklad podpořili zástupci skupin Evropské lidové strany, Aliance liberálů a demokratů pro Evropu a Evropské konzervativní a reformní skupiny. Důvodem byl údajný nedostatek času na přípravu pro důležité hlasování (EurActiv 5.9.2013).

Za odkladem stojí právě tabáková lobby, prohlásil minulý týden na tiskové konferenci ve Vilniusu litevský ministr zdravotnictví Vytenis Andriukaitis, který se odvolával na informace nedělníku Observer. Podotknul, že tlak lobbistů míří především na zákonodárce ze zemí, které jsou pěstiteli tabáku.

Vyjádřit se je naše zodpovědnost

Společnost Philip Morris v souvislosti s těmito tvrzeními odkazuje na prohlášení, které vydala minulé pondělí (9. září). Prezident společnosti pro region Evropské unie Drago Azinovic v něm tyto „útoky“ označil za „pomýlené“.  

„Namísto skutečného zvážení obsahu a možného dopadu navržené tabákové směrnice se diskuze bohužel zaměřuje na naši snahu sdělit Evropské unii, jak se návrh díváme,“ píše Azinovic.

Podle jeho přesvědčení má tabáková firma právo vyjadřovat se k záležitostem, které se jí týkají. Nepopírá proto, že Philip Morris věnuje lobbingu okolo tabákové směrnice značné úsilí, tvrdí však, že jde o transparentní činnost prováděnou podle pravidel Evropského parlamentu.

„Bylo by od nás vlastně nezodpovědné, kdybychom představitele EU neinformovali o tom, jaký může mít návrh dopad na náš průmysl, na stovky tisíc zaměstnanců, kteří v něm pracují, a na vlády členských států a daňové poplatníky, kteří ponesou následky,“ prohlásil.   

Podle zástupců firmy například může směrnice ve své navržené podobě ohrozit až 600.000 pracovních míst v zemědělství, a to v Evropě, Africe a Spojených státech amerických. V Evropské unii by se to prý týkalo zejména Polska, Itálie, Francie, Španělska a Bulharska.