Rostoucí ceny energií: Představitelé zemí EU dnes budou společně hledat řešení

© Pixabay

Prezidenty a premiéry zemí Evropské unie čeká dnes v Bruselu debata o tom, jak se efektivně a podle společných pravidel vyrovnat s rychlým růstem cen energií. Na summitu, který bude zřejmě posledním pro německou kancléřku Angelu Merkelovou a možná i pro českého premiéra Andreje Babiše, se budou věnovat i covidové pandemii či obchodní politice. Podle diplomatů však může tyto plánované body zastínit potenciálně vyhrocená výměna názorů o právním státu v Polsku, kterou chtějí otevřít lídři zemí Beneluxu či Skandinávie.

Evropské vlády se v posledních týdnech snaží zmírňovat dopad zdražování elektřiny a plynu na obyvatele snižováním daní či finanční podporou ohrožených skupin obyvatel. V tom je minulý týden svými doporučeními podpořila Evropská komise, která však hovořila o „cílených a dočasných“ opatřeních.

Například český kabinet však přišel s plošným zrušením daně z přidané hodnoty (DPH), které může narazit na unijní daňová pravidla. Premiér Babiš se dnes chystá tento krok hájit, stejně jako požadovat regulaci trhu s emisními povolenkami. Své požadavky jdoucí nad rámec návrhů Komise hodlají přednést také například Francie, Španělsko či Polsko, které chce zrušit plánované rozšíření prodeje povolenek.

Diplomaté očekávají dlouhou debatu, na jejímž konci by se lídři měli shodnout na snaze o zajištění „cenově dostupných“ energií a snížení závislosti na jejich dovozu a zároveň podpořit pokračování v přechodu na obnovitelné zdroje.

Komise zváží společný nákup plynu. Některé požadavky států kvůli zdražování energií ale nepodpořila

Země Evropské unie mohou dočasně zmírnit dopady rychlého růstu cen energií finanční podporou či daňovými úlevami pro nejvíce zasažené obyvatele. Vlády mohou pomoci také firmám, nesmějí ale porušit unijní pravidla o státní podpoře.

Blok věnovaný boji s pandemií se bude týkat zejména podpory využívání covidových certifikátů, které mají umožnit zachování společenských aktivit i otevřených hranic navzdory rychle rostoucím počtům nakažených v některých zemích včetně Česka. Šéfové států budou mluvit také o tom, jak se vypořádat s odmítavým postojem části lidí k očkování či jak překonat problémy při dosud váznoucím rozdělování vakcín mezi chudší země mimo EU.

Večer lídry vedle obecné debaty o aktuálně nepříliš úspěšném uzavírání obchodních dohod čeká také spor o podstatu unijního práva. Nizozemský premiér Mark Rutte chce za podpory pětice kolegů vyzvat Evropskou komisi, aby zablokovala Polsku finance z mimořádného fondu obnovy, dokud nezačne respektovat nadřazenost právních předpisů EU těm polským a řídit se verdikty unijního soudu. Merkelová či vůdci zemí východního křídla Unie dávají najevo zdrženlivější postoj, a nedá se proto čekat, že by diskuse přinesla jasný závěr.

Evropské regiony, města a obce pandemie stála 180 miliard eur. Rostou obavy z „covidové chudoby“

V Evropské unii je 230 regionů, 90 tisíc municipalit a více než milion lokálních politiků. Právě nižší úrovně vládnutí hrály v pandemii klíčovou roli a stále se potýkají s dopady covidové krize. Proč na některé regiony dopady dolehly tvrději?