Renesance jádra v Británii

Vláda spojeného království minulý týden potvrdila souhlas s výstavbou nových bloků atomových elektráren. Ty by měly dodávat energii do sítě ještě před rokem 2020. Důvodem, který mění nejen britský pohled na jádro, jsou rekordní ceny ropy a také obavy z globálního oteplování.

Souvislosti:

Británie není jedinou zemí, která se přiklání k ještě nedávno zatracovanému energetickému zdroji. Příští rok se rozběhne tendr na nové bloky atomových elektráren v USA, ve výstavbě je finská elektrárna Olkiluoto. Nejvýraznější přírůstek podílu energie z jádra se však očekává ve velkých asijských státech – Číně a Indii. Jen v zemi pořadatele letošních olympijských her má do 15 let vyrůst asi 40 jaderných elektráren. S opatrným optimismem se na další rozvoj atomové energie dívají i vrcholní představitelé EU. Naopak evropská veřejnost a ekologické organizace zůstávají k jádru skeptické. Členské státy sedmadvacítky jsou v otázce atomové energie  rozdělené. Země jako Francie a Finsko se na ní silně spoléhají, zatímco Rakousko, Irsko nebo Švédsko formálně s jadernou energií nesouhlasí.

Důvody, proč se jaderná energetika netěší většinové oblibě Evropanů jsou notoricky známé: možná bezpečnostní rizika a nedořešená otázka ukládání vyhořelého odpadu. Výhody tohoto typu energetického zdroje ale právě dnes některé státy nutí přehodnotit odmítavá stanoviska. Ropa je čím dál dražší a uhelné elektrárny produkují velké množství emisí skleníkových plynů způsobujících globální oteplování. S ropou stoupá i cena zemního plynu, jehož dodávky jsou navíc v Evropě často závislé na nevyzpytatelném Rusku (ložiska v severním moři budou brzy vyčerpaná). Obnovitelné zdroje energie ve většině evropských zemí nemohou hrát prim kvůli nevyhovujícím přírodním podmínkám.

Témata:

Souhlas s výstavbou nových elektráren ve Spojeném království znamená obrat v energetické politice Británie o 180 stupňů. Ještě v roce 2003 tamní vláda nepovažovala tuto alternativu za vyhovující. Z důvodů uvedených výše, a také díky relativní nízké ceně jaderné energie však změnila názor. Ministr obchodu John Hutton minulý týden oznámil, že první z plánovaných bloků by měl dodávat energii do sítě „dlouho před rokem 2020“. Nové elektrárny vyrostou poblíž těch starších, z nichž většina bude muset být odstavena do 20 let. Británie v současnosti získává z jádra přibližně 18% své energie.

Rozhodnutí britské vlády vyvolalo vlnu protestů ekologických aktivistů. Organizace Greenpeace pozdržela realizaci plánů na renesanci jaderné energie ve Spojeném království již v roce 2005, kdy podala stížnost k Nejvyššímu soudu týkající se nedořešeného ukládání vyhořelého paliva. Zdá se, že aktuální rozhodnutí britského kabinetu je nezvratné. Čeští ekologové z Hnutí DUHA upozorňují, že než se začne debatovat o další stavbě jaderných elektráren je nutné přenést veškerou odpovědnost za případné havárie na provozovatele těchto zařízení. U nás i ve Velké Británii je totiž omezena odpovědnost energetických firem na minimum. Navíc se i u nově stavěných elektráren objevují pochybnosti o jejich rentabilitě. Výstavba dalších bloků se stále (jak vidíme např. ve Finsku) prodražuje a navíc se termín jejich zprovoznění kvůli technické náročnosti neúměrně prodlužuje.