Půjde Itálie po referendu o jádru cestou Německa?

Zdroj: http://www.flickr.com/photos/nastia_2/5693173078/in/photostream ; autor: Nastia Rachetto.

Itálii čeká v neděli a v pondělí série referend, ve kterých se občané budou moci vyjádřit k otázce dalšího rozvoje jaderné energetiky. Země by tak mohla následovat příklad Německa, které v minulých týdnech rozhodlo o uzavření svých jaderných elektráren do roku 2022. Mezi italskými voliči údajně převládají protijaderné nálady. Záležet bude ale také na účasti v referendu.

Premiéra Silvia Berlusconiho čeká v neděli a v pondělí série referend. Voliči se budou moci vyjádřit nejen k jaderné budoucnosti své země, ale také k privatizaci vodárenství nebo zákonu o „legitimní zábraně“, který vládním činitelům včetně premiéra dává právo neúčastnit se soudních přelíčení z důvodu důležitějších povinností. Krátce po německém rozhodnutí o změně směru tamní energetiky vzbuzuje v Itálii velkou pozornost právě referendum o jádru.

Referenda jsou navíc vnímána jako test popularity italské vlády, kterou oslabují korupční a sexuální skandály, v nichž hraje Berlusconi hlavní roli.

Krátce po svém zvolení v září 2008 Berlusconi slíbil, že jeho kabinet vypracuje národní energetický plán, jehož součástí bude i „zahájení výroby energie z jádra“.

Podle posledních průzkumů veřejného mínění většina italských občanů návrat k jaderné energii odmítá. Hodně bude ale záležet na tom, kolik lidí své hlasovací lístky nakonec odevzdá. Referendum bude platné pouze v případě, že k urnám přijde alespoň polovina voličů.

„Vedeme kampaň v Německu, Švýcarsku, Francii a Belgii a Italy, kteří zde žijí a mají právo se referenda účastnit, se snažíme přesvědčit, že mají jít a hlasovat,“ řekla EurActivu Rebecca Harms, spolupředsedkyně frakce Zelených v Evropském parlamentu.

Havárie japonské jaderné elektrárny Fukušima dodala odpůrcům jaderné energie nový impuls, který ještě posílil poté, co Německo ohlásilo ústup od jádra a Švýcarsko uvalilo moratorium na výstavbu nových reaktorů.

Německá zpátečka

Německý odklon od jaderné energetiky ale vzbuzuje řadu obav. Díky okamžitému vyřazení sedmi jaderných elektráren musí Německo elektřinu nakupovat ze zahraničí a vyřazení zdrojů (tj. snížení nabídky elektřiny) se odrazilo i v cenách. Ve střednědobém horizontu bude třeba tento výpadek nějakým způsobem nahradit.

Očekává se, že Německo bude svou potřebu energie řešit hlavně novými plynovými a uhelnými zdroji. Druhý jmenovaný zdroj ale bude znamenat vyšší emise CO2 a tudíž ohrožení německého závazku snížit do roku 2020 své emise o 40 % v porovnání s rokem 1990.

Vláda kancléřky Angely Merkel ale trvá na tom, že svůj emisní cíl dodrží, a počítá proto s nárůstem podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů. V roce 2022 by se z nich podle vlády mělo vyrábět 35 % německé elektřiny.

Podle informací EurActivu v telefonickém rozhovoru německý ministr životního prostředí Norbert Röttgen komisařku pro klima Connie Hedegaard ujistil, že Německo urychlí rozvoj obnovitelných zdrojů a s jejich pomocí nahradí výpadky, které v důsledku ústupu od jaderné technologie vzniknou.

Komisařka Hedegaard v e-mailu zaslaném redakci EurActivu uvedla, že „Německu gratuluje k rozhodnutí dodržet svůj 40% redukční cíl pro rok 2020“.

„Bude toho dosaženo pomocí energetických úspor, rozvojem obnovitelných zdrojů a nahrazením starých uhelných elektráren novými plynovými“, dodala komisařka.

Itálie jako inspirace

Pokud by v italském referendu zvítězili odpůrci jádra, může to teoreticky dodat impuls odpůrcům i v dalších zemích. Podobné referendum k jaderné energetice zvažuje i Polsko.

Podle poslankyně Rebeccy Harms by případný nesouhlas Italů s jádrem ovlivnil i zčásti evropské Turecko. Turecko nedávno oznámilo plán na výstavbu nového jaderného reaktoru u černomořského pobřeží, což vyvolalo ostrou reakci sousedního Bulharska.

„Přestože není členskou zemí EU, Turecko i Itálie se potýkají s velmi podobnými seismickými problémy, což představuje zvláštní riziko,“ řekla poslankyně EurActivu.