Projekty Evropské komise rozdělují Unii

Nedávný plán Evropské komise zafinancovat projekty na rozvoj „zelené“ energie a na rozšíření vysoko-rychlostního internetu z €5 miliardového přebytku rozpočtu EU vzbudil včera (23. února) odpor mezi evropskými ministry zahraničí a uvedl jeho iniciátory do rozpaků.

Souvislosti:

28. ledna se Komise rozhodla vyčlenit pět miliard eur z „neutracených peněz EU“ například na podporu výstavby větrných elektráren na mořském pobřeží nebo zavedení vysoko-rychlostního internetu na venkov.

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso představil plány jako „prozíravou investici“v období prohlubující se hospodářské recese, se kterou se EU potýká.

Podle plánů má jít 3,5 miliardy eur na „zelené“ energie a 1 miliarda na podporu vysoko-rychlostního internetu. Další půl miliarda byla vyčleněna na výzvy stojící před zemědělstvím, tj. klimatické změny, obnovitelné energie, vodní hospodaření a restrukturalizaci mlékárenského sektoru.

Spousta zemí ale z různých důvodů návrhy Komise napadla. Některé západoevropské státy si stěžovaly na opuštění projektu „smart cities“ („chytrá města“) a například Bulharsko, stát, který byl nejvíce postižen nedávnou plynovou krizí, označil svůj skromný podíl za „nenormální“.

Témata:

Na včerejším zasedání Rady pro obecné záležitosti a vnější vztahy (GAERC) se ministři zahraničí EU nebyli schopni shodnout ani na tom, co vyplývá z pojmu "geografická rovnováha".

Podle starých členských zemí jsou návrhy Komise v oblasti energetiky „vyvážené“. Nejbohatší země ale za vyváženou označují situaci, kdy projekty, které získají budou odpovídat výši příspěvků, které do společného evropského rozpočtu odvádějí.

Východní země to chápou jinak. Jeden bulharský činitel uvedl, že jeho země v návrhu Komise nevidí „žádnou soudržnost, vyváženost ani politiku“. Bulharsko bude podle něj v případě alokací usilovat o "geografickou rovnováhu" s cílem zajistit, aby „konečné rozhodnutí odráželo ponaučení z plynové krize“.

Je pravdou, že zemím nejvíce postiženým zmiňovanou krizí – Bulharsku a Slovensku – byl přičleněn pouze skromný podíl z pěti miliardového balíku. Podle plánu má Bulharsko získat 20 miliónů eur na výstavbu plynovodu do Řecka (trasa Haskovo-Commotini) a Slovensko 25 milónů eur na výstavbu plynovodu do Maďarska (Veľký Krtíš-Ballasaqyarmat). 

Tentokrát však Řecko, Portugalsko a Španělsko podpořily Bulharsko a označily balík za nespravedlivý.

Některé další západní země mají také výhrady. Británie si je nejistá časovým rozpětím a domnívá se, že peníze budou do roku 2010 k dispozici, ale nikoliv použity. Německo by si přálo jiné projekty a Belgie a Dánsko jsou nespokojeny, že se opustil projekt „smart energy cities“.

Evropská komise je jakožto iniciátor projektu obviňována z toho, že dostatečně nezajistila finanční prostředky a je napadána za obsah návrhů. Pod tlakem Německa, Rakouska, Británie a Nizozemska byla evropská exekutiva donucena opustit plány na získání finančních prostředků z rezerv. Pokusí se tedy vyhledat prostředky jinde.

Zatím je balíček, navržený z iniciativy předsedy Komise Josého Manuela Barrosa, iluzí, říká jeden z diplomatů.