Proběhla první schůzka společného fóra EU a USA pro spolupráci v energetice

EU a USA uspořádaly první schůzku nově vzniklé transatlantické Energetické rady (Energy Council) poté, co se prezident lídři EU a Barack Obama na summitu v úterý shodli na vzniku nového fóra pro spolupráci v energetice.

Souvislosti:

Na vývoji strategické spolupráce v oblasti energetiky se EU a USA poprvé shodly na prezidentském summitu 21. června 2006 ve Vídni. Obě partnerské strany koordinují své energetické programy na základě tzv. Energy Star Agreement. V praxi to znamená například to, že kancelářské vybavení označují symbolem „energetické hvězdy“ (Energy Star), která symbolizuje, že tento výrobek splňuje dané nároky na energetickou úspornost.

Navíc probíhá technologická spolupráce na takových projektech jako je vývoj Mezinárodního experimentálního termonukleárního reaktoru (ITER – International. Thermonuclear Experimental Reactor).

Témata:

Dohoda, která byla uzavřena na ministerské úrovni během Energetické rady EU-USA, urychlí spolupráci v oblasti energetické politiky a technologického výzkumu. Rada má za úkol stanovit nový rámec pro bilaterální dialog o energetické bezpečnosti a souvisejících politikách, jehož cílem je posun směrem k většímu využívání nízkouhlíkových zdrojů energie.

Komisař pro energetiku Andris Pielbalgs k tomu říká: „Energetická rada je aktuální iniciativa v době, kdy roste celosvětová pozornost vůči energetické bezpečnosti a tomu, jaký vliv má energetika na klimatické změny. Fakt, že se o těchto tématech diskutuje i na politické úrovni, dokazuje, jakou důležitost této oblasti našich vztahů přisuzujeme.“ Eurokomisař pro vědu a výzkum Janez Potočnik dodal, že zahájení takové dvoustranné spolupráce je pro výzkum obzvláště důležité, neboť tím dochází k politickému uznání významu vědy z hlediska výzev, před nimiž svět stojí.

Prvnímu setkání Energetické rady včera (4. listopadu) předsedala švédská ministryně pro podnikání a energetiku Maud Olofsson, jejíž země v současné době stojí v čele EU. Olofsson zdůraznila, že EU a USA tímto krokem posilují dlouholetou fungující spolupráci v energetické oblasti. „Doufám, že dosáhneme konkrétních výsledků, které podpoří inovace, obnovitelnou energii a vytvoří nová pracovní místa. Tato iniciativa má obrovskou šanci, že se "udržitelná energetika stane realitou“, dodala ministryně.

Na otázku, co se může Švédsko od Ameriky naučit, Olofsson odpověděla, že Amerika umí dobře spojit byznys s politikou a vývojem trhu. „V EU jsou tyto oblasti od sebe bohužel separovanější a já si myslím, že se můžeme v tomto ohledu Spojenými státy inspirovat,“ řekla.

Žádný posun před Kodaní

V oblasti globálního oteplování, která se stane hlavním tématem blížící se kodaňské konference, ale k výraznému posunu nedošlo. Závěrečná deklarace summitu EU-USA neznamená žádný pokrok v klíčovém bodě, kterým je snižování emisí.

V dokumentu pouze stojí, že očekávaná dohoda nahrazující Kjótský protokol by měla usilovat o snížení celosvětových emisí o 50 % do roku 2050. Dále nejasně mluví o úsilí, které by v střednědobém horizontu měly bohaté i rozvojové státy vyvinout ke snižování emisí.

USA se během pětidenního summitu OSN v Barceloně dostaly pod velký tlak států EU, protože Amerika stále neupřesnila svůj cíl, o kolik chce do roku 2020 své emise snížit. Podle jistých zdrojů USA úplně odmítly jakékoli zmínky o závazných cílech, což je v rozporu s přáním Evropské unie.

Angela Merkel apelovala na Kongres

Také německá kancléřka Angela Merkel se ve svém projevu v americkém Kongresu jasně vyjádřila, že kodaňská dohoda musí udržet globální oteplování pod hranicí 2 °C. Po úterním setkání s prezidentem Barackem Obamou pronesla před kongresmany historický projev, ve kterém naléhala na podpis nové kodaňské dohody o klimatických změnách.

Posledním německým kancléřem, který měl čest promluvit před společným zasedáním obou komor amerického Kongresu, byl Konrad Adenauer v roce 1957.

„Nemůžeme ztrácet čas,“ prohlásila Merkel před americkými zákonodárci. Americké zákony o klimatu Senát odložil a nezdá se pravděpodobné, že budou schváleny před kodaňskou konferencí.

Kancléřka dodala, že pokud půjdou EU a USA příkladem, pak budou i další významní producenti emisí ochotnější přistoupit k významným závazkům ohledně snižování emisí. „Je pravda, že bez Číny a Indie žádná dohoda existovat nemůže. Já jsem ale přesvědčena, že když v Evropě i v USA ukážeme svou připravenost k závazným cílům, přesvědčíme tím Čínu a Indii, aby se k nám připojily,“ dodala kancléřka.