Prioritám maďarského předsednictví vévodí nukleární odpad

Maďarsko, které převezme otěže předsednictví EU v první polovině roku 2011, chce soustředit své síly na dojednání právních předpisů o regulaci nakládání s jaderným odpadem a vyhořelým palivem. Informaci přinesla maďarská redakce EurActivu.

Úmysly maďarského předsednictví potvrdil ministr pro národní rozvoj Tamás Fellegi, který vyjádřil podporu Komisi v jejím plánu přijmout příslušnou směrnici týkající se jaderného odpadu v první polovině roku 2011.

Návrh směrnice chce Evropská komise předložit již v říjnu, jak potvrdil úředník Komise.

O ambicích Maďarska v oblasti jaderného odpadu hovořil ministr Fellegi na budapeštské konferenci, která nesla název „Jaderná energie v Evropě: Od přijetí k vlastnictví“ (Nuclear Energy in Europe: From Acceptance to Ownership). Fellegi zde zdůraznil, že jeho země je připravena dovést jednání o směrnici s ostatními dvaceti šesti státy a Evropským parlamentem do zdárného konce. Konferenci uspořádal francouzský think-tank Confrontations Europe.

Maďarko označilo směrnici za „jednu z hlavních výzev“ v oblasti jaderné energie, které bude během svého předsednictví v Radě čelit.

Pokusy o přijetí nové legislativy na poli jaderného odpadu se objevily už v roce 2003. Tehdy však Komise svůj návrh před členskými státy neobhájila a jednání tak skončila krachem. Komise proto nyní přijde s pozměněným návrhem. Její dokument bude požadovat po všech zařízeních, která se podílí na produkci jaderného odpadu, aby v této záležitosti vypracovala dlouhodobé strategické plány.

Radioaktivní odpad neprodukují pouze jaderné elektrárny, ale může například pocházet i ze zdravotnických zařízení. Na budapeštském fóru řečníci uvedli, že nejschůdnějším řešením likvidace jaderného odpadu v současnosti je uložit jej v podzemí. Nejlépe se nebezpečného odpadu zbavíme, pokud bude uložen v izolovaných betonových bunkrech, upřesnili postup zástupci Komise.

Takové možnosti však zatím většina zemí nemá. Komisař pro energetiku Günther Öettinger zaslal na konferenci dopis, v němž upozorňuje právě na fakt, že pouze Švédsko, Finsko a do určité míry i Francie jsou schopny nabídnout podobné příklady likvidování odpadu. Dokončení jejich projektů je však hudbou daleké budoucnosti, očekává se, že hotovy mají být až v roce 2025.

Ministr Fellegi však uvedl, že výstavba podobných komor v Maďarsku již probíhá a její dokončení by měla nastat v roce 2012.

„Vývoj, který v poslední době zaznamenal program jaderné energie v Maďarsku, to znamená prodloužení provozní doby stávajících jaderných bloků a rozšíření současných jaderných elektráren, ukazuje, jak důležité je zabývat se otázkou jaderného odpadu,“ řekl Fellegi.

Kromě zmíněné směrnice o nakládání s jaderným odpadem (Nuclear Waste Management Directive), se budou muset maďarští zástupci poprat také s revizí směrnice o ochraně před radioaktivním zářením (Radiation Protection Directive), jejíž novelizaci předložila Komise v srpnu.

Tato unijní legislativa si klade za cíl ochranu pracovníků vystavených radiaci i veřejnosti před nebezpečím ionizujícího záření, které hrozí i v případě styku s radioaktivními látkami. Ty jsou přítomny, jak už bylo řečeno, v lékařských a průmyslových zařízeních. Tyto nebezpečné látky se uvolňují i při jaderném palivovém cyklu.

Dlouhá historie…

Spolupráce států v oblasti jaderné energie spadá do samých počátků evropské integrace, která v tomto směru započala podpisem smlouvy o Evropském společenství pro atomovou energii (Euratom) v roce 1957.

Původní záměr Euratomu tkvěl ve spolupráci na výzkumném programu pro mírové využití jaderné energie a ve stanovení bezpečnostních standardů.

Evropská unie přijala v červnu roku 2009 revizi směrnice o jaderné bezpečnosti (Nuclear Safety Directive), jejíž přijetím se staly bezpečnostní standardy právně závazné. Bezpečnostní pravidla v rámci využívání jaderné energie vytvořila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA).

Další vývoj v otázce jaderné energie přichází na pořad dne v současné době. Nadcházejícím krokem bude právě přijetí legislativy o nakládání s jaderným odpadem. V březnu předseda Komise José Manuel Barroso oznámil, že návrh o zmíněné problematice předloží jeho instituce do konce tohoto roku.

Renesance jádra

Na konferenci v Budapešti se objevila jen hrstka těch, kteří se stavěli proti jaderné energii. Není tedy nijak překvapující, že hlavní vzkaz, který z fóra vzešel zní: Za situace, kdy emise oxidu uhličitého podléhají omezením, představuje jádro čistý zdroj energie. Na rozdíl od fosilních paliv může navíc jádro zabránit kolísání cen.

„V současnosti pochází 70 % nízkoemisní energie z jádra,“ uzavřel debatu Fellegi. „Jadernou energii využívá patnáct členských zemí a v provozu je dnes 148 jaderných elektráren. Jaderná energie přispívá k energetické bezpečnosti a vyrovnává kolísání cen,“ dodal.