Příliš mnoho plynovodů na jihu Evropy

Minulý týden představilo konsorcium investorů projekt na nový plynovod spojující Řecko s Itálií – Trans-Adriatic Pipeline (TAP), který bude přímou konkurencí pro další dva plánované plynovody. V rámci tzv. jižního koridoru se schyluje k boji o zákazníka a především o zdroje.

Zástupci společností E.On Ruhrgas z Německa, Statoil z Norska a EGL ze Švýcarska se prý snaží „doplnit chybějící spojení“ na jihu Evropy. Nový plynovod Trans-Adriatic Pipeline (TAP) je podle nich „nejambicióznějším projektem pro zásobování jižní Evropy zemním plynem“. Uvedli to na tiskové konferenci v Bruselu.

Jaké jsou základní parametry TAP? Plynovod, který má spojit řeckou Soluň a italské Brindisi, bude 520 kilometrů dlouhý. Kromě Řecka a Itálie povede také přes území Albánie a více než pětina jeho délky bude ležet pod hladinou Jaderského moře. Kapacita TAP je plánována na 10 miliard kubíků ročně. K jeho zprovoznění má dojít mezi lety 2016 a 2017.

Tvrdý boj

TAP je, zdá se, přímým konkurentem dalších dvou projektů, které mají vést po podobné trase: plynovodu ITGI (zkratka anglického Interconnection Turkey-Greece-Italy), který financuje italská společnost Edison a plynovodu Poseidon, jež má být zprovozněn už v roce 2015 (plánovaná kapacita devět miliard kubíků).

Všechny tři plánované plynovody si kladou za cíl propojení Itálie s jižním Balkánem a plynovými zdroji v kaspické oblasti. Z Apeninského poloostrova by samozřejmě plyn (po již existujících trasách) proudil na sever: do střední a západní Evropy. A proto jsou všechny tři zmíněné projekty také konkurentem známého plynovodu Nabucco.

Tento dlouho diskutovaný projekt si totiž klade za cíl to samé: totiž dostat kaspický plyn do západní Evropy – jen ne přes Itálii, ale  přes Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko a Rakousko. Spuštěn má být v roce 2014 s kapacitou osm miliard kubíků, která se má postupně navyšovat až na 31 miliard kubíků.

ITGI, Poseidon a TAP se navíc v jižní Evropě střetnou s ambiciózním plynovodem South Stream, jehož jedna větev má vést ruský plyn přes Řecko do Itálie (Albánii se ale vyhýbá). Tento plynovod plánovaný ruským Gazpromem a italskou Eni má mít kapacitu 63 miliard kubíků a s jeho dostavbou se počítá v roce 2015.

Jen na papíře?

Zástupci konsorcia TAP sice na tiskové konferenci v Bruselu uvedli, že jsou otevřeni přijímání nových partnerů do svého projektu, ovšem není jasné, jak si „vtažení“ konkurence představují. Lidé z TAP odmítli jakékoliv další komentáře ke konkurenčním projektům.

Podle odborníků je jen těžko možné, aby se všechny zmíněné plynovody skutečně zbudovaly. Není totiž pro ně dost plynu. Bude tedy hodně zajímavé sledovat, kolik plynových potrubí v jižní Evropě nakonec vyroste.

Konsorcium TAP má jednu nepopiratelnou výhodu. V jeho řadách je společnost Statoil, jejíž zástupce se v Bruselu pochlubil, že vlastní práva na těžbu zemního plynu z největšího ložiska v Ázerbajdžánu: Shah Deniz.

TAP se prý spolehne plně na komerční úspěch plánovaného plynovodu; s žádnou veřejnou podporou nepočítá.

Konkurenti z konsorcia ITGI však EurActiv upozornili, že TAP je oproti jejich projektu výrazně pozadu a velmi pravděpodobně nebude dokončen v plánovaném čase, tedy v letech 2016 až 2017. Důvod? Projektu podle zástupce společnosti Edison zatím scházejí jednak všechna potřebná povolení související s ochranou životního prostředí a také klíčová mezivládní dohoda mezi Itálií, Řeckem a Albánií.