Přejde ČR z uhlí na plyn? Od EU dostala zelenou, otázkou zůstává financování

© Pixabay

Česká republika bude muset v následujících letech zapracovat na dekarbonizaci své ekonomiky. Doba uhelná totiž končí a ČR musí plnit ambiciózní evropské cíle pro snižování emisí skleníkových plynů.

Otázkou zůstává, jak zajistit vytápění českých domácností, které byly dosud závislé právě na uhlí. Levnou a dostupnou alternativou je podle české vlády plyn.

„Po vyřazení uhelných elektráren budeme ústřední topení z uhlí schopni efektivně nahradit právě jedině plynem,“ uvedl premiér Andrej Babiš po skončení summitu Evropské rady, jehož tématem byla právě ochrana klimatu a s ní spojené snižování emisí uhlíku. České republice se do závěrů summitu podařilo prosadit větu, podle které je plyn přechodnou technologií na cestě k dosažení nových evropských emisních cílů.

Babiš se vrací z Bruselu spokojený. Rozpočtová krize je zažehnána a ČR prosadila své podmínky v ochraně klimatu

Po 22 hodinách intenzivního vyjednávání se premiéři zemí Evropské unie shodli na dalším postupu v otázce rozpočtu a ochrany klimatu. Česká republika je s výsledkem prosincové Evropské rady spokojena.

Lídři EU se na prosincovém summitu dohodli, že EU do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů alespoň o 55 procent oproti roku 1990. Již před rokem potvrdili také závazek dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality, tedy stavu, kdy bude EU vypouštět jen takové množství emisí, které je schopná zachytit.

„Jedná se o konkrétní zmínku o plynu jako přechodové technologii, bez které bychom splnění cíle nezvládli,“ potvrdil premiér.

Pro ČR může uznání plynu jako přechodné technologie v závěrech Evropské rady představovat důležitý impuls do budoucích diskusí. Na evropské úrovni se totiž nyní řeší důležitá otázka financování plynu. ČR by měla v následujících letech získat z evropského rozpočtu miliony korun právě na dekarbonizaci, na zavedení plynu však bude moci využít jen některé zdroje. Navíc bude muset splnit podmínky týkající se ochrany životního prostředí.

Fosilní zdroje si evropské finance již nezaslouží 

Při spalování zemního plynu vzniká oproti hnědému uhlí pouze poloviční množství emisí, podle ekologů je však náhrada uhlí zemním plynem skokem z bláta do louže. Zemní plyn a jeho těžba totiž může mít vážný negativní dopad na životní prostředí a klima. Fosilní paliva, mezi která se řadí právě i zemní plyn, proto nemají financování z evropských fondů vůbec jisté.

Europoslanci a zástupci členských států se minulý týden například dohodli, že fosilní paliva nebude možné dotovat z nového Fondu spravedlivé transformace. Z něj by měly české uhelné regiony získat zhruba 40 miliard korun, a to právě na dekarbonizaci.

Omezená bude i podpora plynové infrastruktury z evropských kohezních fondů, respektive z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). Česká republika bude moci z tohoto fondu alokovat na podporu fosilních zdrojů pouze 1,55 procenta, a to do roku 2025. Poté již z kohezních fondů nebude financování projektů využívajících fosilní zdroje možné.

Dosažení vyššího emisního cíle EU do roku 2030 je pro Česko reálné. Přispět k tomu mohou renovace budov a OZE

Pokoronavirová obnova představuje jedinečnou příležitost pro zintenzivnění kroků vůči snižování emisí skleníkových plynů. Přispět k tomu mohou také energeticky účinnější budovy a s tím související rozvoj obnovitelných zdrojů energie.

U obou výše zmíněných fondů se přitom počítá s tím, že vybudovaná plynová infrastruktura bude později sloužit nikoli fosilním zdrojům, ale zdrojům čistým.

Peníze z evropského rozpočtu totiž budou moci v následujícím letech směřovat pouze do udržitelných projektů nepůsobících vážnou újmu životnímu prostředí (tzv. do no significant harm principle). Stejné pravidlo bude platit i pro další evropské investice, které se budou řídit novým nařízením o taxonomii. Díky němu budou mít unijní instituce, banky a další investoři jasná kritéria pro to, co je udržitelnou investicí, a co nikoli. Ze zatím neveřejných návrhů Evropské komise, do kterých nahlédl EURACTIV.com, přitom vyplývalo, že zemní plyn nebude označován ani jako přechodný, ani jako udržitelný zdroj energie. Aby tuto podmínku splňoval, musely by plynové elektrárny emitovat maximálně 100 gramů CO2 ekvivalentu na kilowatthodinu, což je pro ně jen s obtížemi splnitelné. Závěry Evropské rady označující plyn jako přechodnou technologii by tak s těmito připravovanými návrhy mohly ještě zamíchat.

Jistou výjimku pro plyn obsahuje i nový fond obnovy, ze kterého by měla ČR získat zhruba 180 miliard korun. Návrh Evropské komise počítá s tím, že členské státy budou moci fond obnovy využít na financování plynu s tím, že v budoucnu bude v současné době používaný fosilní plyn nahrazen čistějšími formami. Například biometanem.

Není plyn jako plyn

Nahrazení uhlí zemním plynem není cestou, kterou by se Evropská unie chtěla v následujících letech vydat. EU sází zejména na čistší formy plynu, s nimiž chce v následujících letech fosilní plyn a uhlí nahradit.

Za čistší plyn lze považovat například biometan, který se již v současné době v ČR využívá a bude důležitý i v následujících letech. ČR s ním již nyní počítá v dopravě, potenciál má však i při výrobě elektřiny a tepla. V následujících letech by tak české domácnosti závislé na uhlí mohly využívat právě biometan, z počátku spíše s příměsí klasického zemního plynu. Biometan i zemní plyn by totiž měly být s ohledem na potřebnou infrastrukturu v blízké době zaměnitelné. Biometan však na rozdíl od zemního plynu vzniká z obnovitelných zdrojů, například tlením odpadu v bioplynových stanicích.

Dalším možným zdrojem plynu mohou být vodíkové technologie. Vodík představuje pro Evropskou unii velký potenciál, ale také velkou neznámou. EU s ním sice do budoucna počítá, jak naznačila v letošní vodíkové strategii, k jeho efektivnímu využívání však vede ještě několik let a spousta práce. Na vodíkové technologie se chce v následujících letech zaměřit i Česká republika, a to zejména v dopravě.

Evropská strategie k vodíku: Velké ambice a spousta práce

Vodík je podle Komise cestou k ekonomické obnově, modernizaci a dekarbonizaci. Cesta k jeho lepšímu využití ale bude obnášet značné množství investic a kvalitní spolupráci mezi EU, členskými státy a soukromým sektorem. V Česku je vodík využíván zatím pouze omezeně.
Ve středu (8. července) …

Jak snížit emise a zajistit energii? Evropa sází na vodík, je to příležitost i pro ČR

Auta poháněná čistým vodíkem již nejsou hudbou vzdálené budoucnosti. Vodík se vzhledem ke klimatickým cílům Evropské unie stává černým koněm evropské energetiky. Vsadit na něj chce i Česká republika.