Předběžná dohoda mezi předsednictvím a EP ohledně stimulačního balíčku

Vyjednavači českého předsednictví se s europoslanci shodli na seznamu energetických projektů, které budou podporovány v rámci unijního plánu obnovy. Jejich celková hodnota činí skoro 4 miliardy eur. Nevyčerpané peníze půjdou na projekty zvyšující energetickou účinnost. Balíček musí schválit Parlament na svém plenárním zasedání a následně zástupci členských států v Radě.

O konkrétní podobě plánu obnovy unijního hospodářství, který je „dítětem“ předsedy Evropské komise José Manuela Barrosa se mezi evropskými státníky diskutovalo dlouhé týdny. Každou chvíli se objevovaly nové informace o tom, jaké projekty dostanou a nedostanou podporu přičemž nejčastěji se v těchto diskusích skloňovalo jméno kontroverzního plynovodu Nabucco.

Ten nakonec – i přes protesty Němců – figuruje na (čestném) prvním místě seznamu energetických staveb, na něž Unie přispěje ze svých rozpočtových rezerv (je sice uveden pod jménem Nabucco ale spolu s plynovodem mezi Řeckem a Itálii stojí v samostatné kolonce „Jižní plynový koridor“). Nabucco nakonec obdrží z unijních fondů 200 milionů eur na záruky za bankovní půjčky nutné pro jeho výstavbu.

Ani Česko nepřijde v rámci stimulačního balíčku Unie zkrátka: obdrží 35 milionů eur na výstavbu dalších plynových zásobníků a podělí se s dalšími 11 zeměmi o 80 milionů eur vyhrazených na modernizaci plynovodů tak, aby byl umožněn reverzní tok zemního plynu.

Shrňme si tedy hodnoty jednotlivých rozpočtových kapitol v rámci energetického balíčku. Na vylepšení evropské sítě plynovodů a zásobníků půjde největší částka – 1,44 miliardy eur (zjevná reakce na krizi v Rusku a na Ukrajině z přelomu roku), následují projekty CCS (1,05 miliardy), elektrické sítě (910 milionů), větrné farmy (565 milionů eur) a malé projekty na Kypru a Maltě (15 milionů). Suma sumárum, na energetiku půjde v rámci unijního plánu obnovy 3,99 miliardy eur, tedy o půl miliardy víc než původně navrhovala Komise.

Připomeňme ještě, že další miliardu eur z celkem pětimiliardového balíku obdrží jednotlivé státy na reformu zemědělství a na vysokorychlostní internetové přípojky do venkovských oblastí. Rámcová podoba celého stimulačního plánu byla schválena lídry sedmadvacítky na jarním summitu v Bruselu 20. března.

Na včera ukončeném jednání mezi zástupci českého předsednictví a parlamentního průmyslového výboru bylo dosaženo shody nad konkrétním seznamem všech podporovaných energetických projektů.

„Jedna z hlavních priorit českého předsednictví, energetická bezpečnost, je zároveň i klíčovým bodem balíčku. Dnešní dohoda znamená potvrzení vzájemné solidarity členských zemí v této oblasti,“ uvedl místopředseda vlády Alexandr Vondra, který jednání za českou stranu vedl.

Pokud nedojde k žádným průtahům při schvalování stimulačního balíčku v Parlamentu (na plenárním zasedání 4. až 7. května) nebo v Radě, mohou být výběrová řízení na první stavby podporované Unií vypsána už v průběhu května.

Poslanci se s představiteli českého předsednictví dohodli, že pokud se nepodaří realizovat všechny načrtnuté projekty (panují o tom silné pochybnosti, protože peníze v rámci balíčku musí být vyčerpány už do konce příštího roku), přebytečné prostředky půjdou na zlepšení energetické účinnosti. Konečné slovo bude mít v tomto směru Komise, která v březnu 2010 označí všechny projekty, u nichž existuje „vážné riziko“ nedokončení  a navrhne místo nich jiné – zaměřené právě na energetickou účinnost.