Poslanci projednají zákon o podporovaných zdrojích energie

zdroj: FreeDigitalPhotos.net.

Poslanecká sněmovna má zítra (7. srpna) hlasovat o novele zákona o podporovaných zdrojích energie. Ekologům se to nelíbí, průmysl změny vítá. Podle Svazu průmyslu pak musí přijít na řadu i novela energetického zákona. Do něj by mohla být zanesena provozní podpora pro jaderné zdroje. Může to ovlivnit i rozhodnutí o rozšíření Temelína.

Poslanecká sněmovna se zítra dopoledne schází, aby zákonodárci rozhodli o vyslovení nebo nevyslovení důvěry vládě Jiřího Rusnoka. Na pořadu však budou mít poslanci také další body. Jde především o nové zákony, jejichž projednání v současné době spěchá.

Zákonodárci tak budou hlasovat o vládním návrhu zákona o státních úřednících (EurActiv 29.5.2013) nebo o senátním návrhu zákona o zrušení sKarty. Na pořad může přijít také vládní návrh zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE – jde o zdroje, které mají zákonem garantovanou výkupní cenu po dobu 20 let, patří mezi ně obnovitelné zdroje energie, druhotné zdroje a kombinovaná výroba elektřiny a tepla – pozn. red.).

Vláda návrh novely schválila předminulý týden (EurActiv 26.7.2013). S projednáním se spěchá, aby mohly být navržené změny uplatněny již v příštím roce. Ministerstvo průmysl a obchodu (MPO) navrhlo, aby byla novela projednána ve zrychleném procesu – poslanci by ji tak mohli schválit již v prvním čtení.

Za to se postavil také Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). Ten by byl, podobně jako vláda, rád, aby zákon vstoupil v platnost ještě před 31. prosincem 2013.

Jde především o zrušení provozní podpory a pro nové solární elektrárny a zařízení pro výrobu elektřiny z bioplynu. Zrušena by mohla být od začátku příštího roku. Od začátku roku 2016 se pak má zastavit podpora i pro zařízení, jejichž výstavba trvá delší dobu, což jsou především vodní a větrné elektrárny. Dále by měl být zastropován příspěvek, který na podporu nových technologií platí spotřebitelé v cenách elektřiny. Má být omezen na maximálně 495 Kč/MWh.

Tyto kroky by měly podle vlády a Energetického regulačního úřadu (ERÚ) snížit zátěž, kterou vysoká cena elektřiny klade na spotřebitele. Stěžují si na ni především energeticky náročné sektory (EurActiv 31.5.2013).

Spalovny mají mít podporu dál

Návrh novely kritizovali ekologové. Hnutí Duha se například nezamlouvá, že podpora zůstane zachována pro spalování důlního plynu nebo pro spalovny odpadu. Upozorňuje přitom, že z hlediska energetiky i životního prostředí je odpadky výhodnější recyklovat.

„Vláda chce, aby poslanci o zákoně nediskutovali a prostě jej rychle schválili. Prostě se ze všech sil snaží, aby se rodiny nemohly odstřihnout od fosilních baronů a dotovaná elektřina pro velké firmy naopak pokračovala,“ řekl médiím energetický experty Duhy Jiří Koželouh.

Jak již bylo naznačeno, nový zákon naopak vítá Svaz průmyslu. Více by se mu ale líbilo, kdyby byl strop pro příspěvek na rozvoj zelené energii nižší. Ve svých připomínkách hovoří o výši z roku 2012, tedy o 419Kč/MWh. Jinak prý bude cena elektřiny ve srovnání s jinými evropskými zeměmi pro průmysl stále příliš vysoká.

Podpora pro jádro

Svaz také prosazuje, aby vláda pracovala také na novele energetického zákona. Hovoří se o tom, že do něj by mohla být zahrnuta provozní podpora pro jaderné zdroje. To by mohlo být podle odborníků zásadní pro výstavbu nových bloků jaderné elektrárny Temelín. Bez provozní podpory se totiž prý nové jaderné zdroje v současné době neobejdou.

Do karet by v tomto případě mohl hrát i očekávaný návrh Evropské komise, který by mohl usnadnit právě udělování podpory jaderným zdrojům. Komise by ho měla představit na podzim (EurActiv 23.7.2013).

„Otázka umožnění státní podpory pro jaderné zdroje je v neschváleném materiálu Komise stále otevřená.  Pokud Komise začátkem září skutečně tuto možnost v rámci modernizace státní pomoci zapracuje, může to být jedním z faktorů ovlivňující rozhodnutí o výstavbě nových bloků jaderné elektrárny Temelín,“ řekl EurActivu mluvčí MPO Tomáš Paták. Nejedná se prý ale o faktor rozhodující.

„Nevěřím, že snaha o podporu jaderných elektráren ze strany Komise může v tento okamžik v EU projít,“ domnívá se analytik J&T Banky Michal Šnobr. Takové „dílčí“ řešení podle něj nemůže proběhnout bez celkové diskuze o budoucnosti evropského jednotného trhu s elektřinou, konsolidace zájmů všech zemí EU a vyřešení situace na trhu s emisními povolenkami. „Dle mého názoru je to nyní spíše impuls pro dlouhodobou diskuzi, než cokoli jiného,“ dodal.