Poslanci volají po jasnějších pravidlech pro velké emitenty

Poslanci průmyslového výboru Evropského parlamentu minulý týden vyzvali ke zpřísnění systému obchodování s emisními povolenkami. Do roku 2020 by podle nich neměly členské státy dostávat povolenky již zdarma. Zůstává ovšem otázkou jak nakládat s odvětvími, u nichž existují obavy, že by v důsledku protiemisní politiky EU mohly z Evropy odejít.

Souvislosti:

23. ledna přišla Evropská komise s návrhem revize evropského systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) v letech 2013-2020. Návrh jenž je součástí rozsáhlejšího klimaticko-energetického balíčku obsahuje také plán, který stanovuje, jak by měly ke snižování emisí oxidu uhličitého přispívat odvětví, která se v současné době neúčastní obchodování s povolenkami.

Témata:

Poslanci průmyslového výboru Evropského parlamentu (ITRE) minulý týden ve čtvrtek schválili zprávu švédské liberální poslankyně Leny Ek, stínové zpravodajky k návrhu revize evropského systému obchodování s emisními povolenkami v letech 2013-2020. Zprávu podpořilo 30 poslanců, 21 bylo proti a jeden se hlasování zdržel.

Konec znečišťování zadarmo?

Zpráva poslankyně Ek se postavila za původní návrh, s nímž přišla Evropská komise. Podle něj by energetické společnosti neměly po roce 2013 dostávat již žádné povolenky zdarma a musely by si je kupovat v aukcích.

Energetické společnosti čelí v Evropě vlnám kritiky kvůli tomu, že jim první fáze obchodování s emisními povolenkami přinesla nečekané zisky. Zisky které se odhadují v řádu miliard eur energetické společnosti získaly prodejem nevyužitých povolenek, které předtím získaly zdarma.

Se zrušením volného rozdávání povolenek nesouhlasí ale Česká republika a také Polsko, které argumentují tím, že jsou silně závislé na výrobě elektřiny z uhlí. Energetické společnosti tvrdí, že k tomu, aby zůstaly konkurenceschopné, potřebují určité množství povolenek zdarma. Česká vláda proto již na březnovém summitu vyzvala k postupnému náběhu aukcí.

Podle zdrojů z Evropského parlamentu ale tyto obavy většina poslanců nesdílí a je proto pravděpodobné, že zavedení aukcí pro energetické společnosti Parlament podpoří také v plénu.

Výjimky pro energeticky náročná odvětví?

Jisté ale není, zda podnikům, jejichž výroba je náročná na spotřebu energie a hrozí u nich, že by přísnější emisní požadavky mohly ohrozit jejich konkurenceschopnost, neudělit nějaké mírnější podmínky.

V případě, že by mezinárodní rozhovory o klimatických změnách ztroskotaly, zpráva poslankyně Ek Evropskou komisi vyzývá, aby vytvořila seznam odvětví, která by měla nejpozději od 1. července 2010 udělenou výjimku ze systému EU ETS.

Ve svém původním návrhu Komise počítá s vytvořením podobného seznamu až v roce 2011. Jako důvod se zde uvádí čas potřebný k sesbírání dostatečného množství dat a ke zjištění, jaký typ výjimek by byl nejvhodnější.

Těžký průmysl se obává, že pokud nedojde ke uzavření mezinárodní klimatické dohody, díky níž budou muset emise snižovat také ostatní země, nebude v globálním měřítku schopný konkurovat výrobcům ze zemí, kde není cena za znečišťování tak vysoká. Díky této nejistotě ale hrozí, že bude-li systém příliš přísný, firmy se přestěhují do zemí, kde jsou emisní požadavky mírnější. Evropa tím přijde o pracovní místa a nedojde ani ke snížení emisí.

Evropská komise by proto měla zjistit, které sektory by z EU ETS mohly dostat výjimku – buď ve formě povolenek zdarma nebo nebo pomocí zvláštních opatření, jako by byla například cla na dovoz ze zemí, kde výroba nepodléhá přísným emisním požadavkům. Tyto sektory by Komise měla identifikovat ještě před zahájením kodaňského summitu v prosinci 2009.

Brusel ale zdůrazňuje, že je nejprve zapotřebí počkat na výsledky rozhovorů a teprve poté se zabývat případnými výjimkami. V opačném případě by tím Unie vyslala zahraničním partnerům špatný signál.

V nejbližších týdnech budou výjimky pro těžký průmysl s největší pravděpodobností předmětem ostrých diskusí v parlamentním výboru pro životní prostředí (ENVI), který je pro návrh revize systému obchodování s povolenkami klíčový. Avril Doyle, irská křesťansko-demokratická poslankyně a členka ENVI v současné době připravuje zprávu, o níž bude výbor hlasovat začátkem října.

Doyle i Ek se shodují na tom, že by nebylo dobré případné výjimky identifikovat dříve než na konci roku 2009. Poslankyně ale argumentují tím, že průmysl kvůli investiční jistotě potřebuje mít informace co nejdříve. Tlačí proto na Komisi, aby se seznamem případných výjimek přišla dříve, než původně zamýšlela.

Dělení koláče

Dalším tématem nad nímž se ještě s velkou pravděpodobností rozhoří spory mezi členskými státy a Evropským parlamentem je otázka využití finančních prostředků z výnosů z aukcí emisních povolenek. Členské státy nechtějí, aby jim Brusel říkal, jak tyto peníze které vyberou do státních pokladen mají využívat.

Zpráva poslankyně Ek požaduje, aby alespoň 50% těchto prostředků šlo na investice do čistých technologií nebo projektů zaměřených proti odlesňování v rozvojových zemích. Zbývající prostředky by měly být určeny na výzkum ekologicky šetrných technologií nebo na jiná opatření související s klimatickými změnami. Většina poslanců výboru pro životní prostředí by tuto část zprávy poslankyně Ek měla podle zdrojů z EP podpořit.