Poslanci rozhodují o budoucnosti obnovitelných zdrojů. Ve hře je podpora fotovoltaiky i bioplynu

© Pixabay

Na stolech poslanců leží zásadní legislativa pro rozvoj obnovitelných zdrojů v České republice. Novela o podporovaných zdrojích energie má ČR konečně posunout blíže k plnění společných evropských cílů.

Novela přináší do českého prostředí zásadní novinku v podobě aukční podpory obnovitelných zdrojů energie. Odklon od dotací směrem k aukcím má podpořit konkurenční boj mezi výrobci energie a vést k poklesu cen obnovitelných zdrojů – své zkušenosti s tím má například Německo, a nově i Slovensko nebo Polsko.

Návrh však počítá s aukční podporou pouze pro vodní a větrné elektrárny, zatímco fotovoltaické by z ní měly být zcela vyloučeny. Současné podoba novely proto čelí kritice od zastánců solárních elektráren.

Legislativou se nyní zabývají poslanci z hospodářského a zemědělského výboru. Novelu budou projednávat ve středu 31. března.

Aukce přitom nejsou jediným sporným bodem. Pozornost budí i kontrola tzv. překompenzace. Návrh zákona počítá s tím, že vláda bude moci posuzovat, zda je podpora udělená obnovitelným zdrojů přiměřená aktuální situaci na trhu s elektřinou.

Modernizační fond má očistit průmysl od emisí. Peníze dostanou hlavně výrobci elektřiny a teplárny

Česká republika má jedinečnou příležitost dekarbonizovat svůj průmysl. Otvírá se jí Modernizační fond s rozpočtem 150 miliard korun. Většina peněz půjde na rozvoj obnovitelných zdrojů energie a modernizaci tepláren.

Vláda bude při posuzování podpory brát v potaz tzv. vnitřní výnosové procento (IRR). Pokud výnosové procento u větrných, vodních či geotermálních elektráren překročí 7 %, podpora bude omezena. U fotovoltaických zdrojů bude kritérium přísnější, a to ve výši 6,3 %. Naopak u biomasy a bioplynu bude výnosový strop vyšší. Zatímco IRR u biomasy by nemělo překročit 9,5 %, u bioplynu počítá návrh zákona s 10,6 %.

„Nastavení povoleného IRR v současné verzi novely je zatím bohužel zcela diskriminační,“ upozornil předseda Solární asociace Jan Krčmář. „Schválení novely v této podobě by znamenalo, že mnohým investorům do solární energetiky by výnos z jejich provozu nestačil ani na splácení úroků bankám a ohroženy by tak byly tisíce domácností, firem a obcí, které do fotovoltaiky investovaly,“ dodal Krčmář.

Laťka by podle Solární asociace měla být pro všechny stejná, a to ve výši 10,6 %. Asociace argumentuje mimo jiné tím, že takovou výnosnost označila za přiměřenou i Evropské komise.

Podcast: Česko téměř neplní cíle své klimatické strategie, říká analytička Davidová

Ve V4 jsou ČR a Polsko vůči evropským klimatickým cílům opatrnější, kdežto Maďarsko a Slovensko je velmi podporují, nemají ale tak klimaticky náročnou ekonomiku a energetiku, říká analytička Kateřina Davidová. Jak země V4 přistupují ke klimatické politice EU?

Na podporu čekají i bioplynové stanice

Na novelu o podpoře obnovitelných zdrojů energie čekají nejen podnikatelé v oblasti solární energetiky, ale také zemědělci. Ti sledují zejména diskusi o provozní podpoře pro bioplynové stanice. Současná forma podpory se totiž po dvaceti letech od zavedení pomalu blíží ke konci a je na čase určit, zda bude pokračovat a v jaké podobě.

Bioplynové stanice jsou nyní využívány jak k výrobě elektřiny, tak i k výrobě tepla. Napojeny jsou na ně veřejné budovy obcí i samotné zemědělské podniky. Vládní návrh nyní počítá s tím, že provozní podporu budou nadále získávat jen stanice, které prošly modernizací a zvýšily svou účinnost.

„Současná podoba novely navrhuje podmínku, aby bylo 50 % vyrobené tepelné energie využito v rámci podniku v průběhu celého roku. Máme samozřejmě snahu využít bioplynové stanice co nejvíce, ale tato podmínka podle nás není realizovatelná. Zmíněný podíl navrhujeme snížit na 30 %, což považujeme za dosažitelné,“ řekl redakci EURACTIV.cz Jan Doležal, prezident Agrární komory.

Zastánci bioplynu se pak stejně jako příznivci solárních elektráren snaží prosadit možnost podpory i pro nové bioplynové stanice, které budou uvedeny do provozu v následujících měsících a letech. Nemělo by se přitom jednat o automatické zavedení podpory, ale o možnost ji udělit v případě potřeby. Vláda totiž bude mít díky aukčnímu systému možnost udělovat podporu jen tehdy, pokud to uzná za vhodné – například aby splnila evropské cíle pro snižování emisí a obnovitelné zdroje.

Infografika: Jak si stojí Česko v rozvoji obnovitelných zdrojů energie?

Obnovitelné zdroje energie (OZE) se zeleným směřováním Evropy nabývají na významu i počtu. Jak moc se mají OZE podílet na spotřebě energie do roku 2030 v Evropské unii a v Česku? A jak je na tom s jejich podílem Česko ve srovnání se státy EU nyní?

Poptávka po biometanu roste

Bioplynové stanice by navíc v budoucnu mohly dodávat teplo i do českých domácností. Právě vytápění bude pro ČR ve snaze splnit evropské klimaticko-energetické ambice jedním z největších oříšků. Teplárny totiž využívají zejména uhlí, jehož těžba však v celé Evropě postupně končí.

„Vytápění domácností z bioplynových stanic se na několika bioplynkách objevuje. Jde buď o napojení na centrální zásobování teplem většího rozsahu, kde je bioplynka jako jeden z dalších zdrojů. Jsou také případy, kdy je bioplynová stanice přímým dodavatelem tepla pro několik domů,“ uvedl redakci Adam Moravec z České asociace pro biomasu.

Důležitější roli při vytápění domácností prostřednictvím bioplynových stanic podle něj sehraje až biometan, tedy vyčištěný bioplyn.

„Novela zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie by měla nově podpořit upgrade bioplynu na biometan, který je chemickým ekvivalentem zemního plynu a je možno vtláčet ho do distribuční soustavy zemního plynu,“ potvrdil mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

„Po biometanu je již nyní velká poptávka ze strany průmyslových podniků, které mají zájem snížit uhlíkovou stopu svých výrobků, nebo dokonce dosáhnout klimatické neutrality,“ doplnil Bílý.

Fond obnovy pomůže Česku snížit emise, na splnění klimatických cílů ale stačit nebude

Česko musí bojovat s pandemií, znovu nastartovat hospodářský růst, transformovat energetiku a snížit emise skleníkových plynů. S tím vším má Česku pomoci evropský rozpočet. Zdrojů je dostatek, otázkou zůstává, jak je efektivně využit.

Bioplynky vítají drobní farmáři i ekologové

Výstavba bioplynových stanic se mnohdy potýká s odporem veřejnosti. Ta se obává mimo jiné nadměrného pěstování kukuřice právě pro energetické účely.

Drobní farmáři však vnímají bioplynové stanice jako užitečné. „Farmy zpravidla z bioplynových stanic nevyužívají ve svých provozech jen elektřinu, ale také odpadní teplo, a tím spoří náklady na pořízení energií. Měsíční tržby za dodanou elektřinu do sítě stabilizují cash-flow a tím se bioplynové stanice, které jsou promyšlené od začátku až do konce, stávají přirozenou součástí farem,“ přiblížil redakci člen předsednictva Asociace soukromého zemědělství Jan Basař, který sám bioplynovou stanici provozuje.

„Rodinné farmy provozující bioplynové stanice hospodaří na půdě udržitelně, s ohledem na budoucí generace, a nestojí jim za to, aby svou půdu kvůli provozu bioplynové stanice zdevastovali nesprávnou volbou pěstovaných plodin,“ dodal.

Jan Dusík: EU je motorem české zelené politiky, ČR ji však pomáhá vytvářet

Proč jsou Češi tolik skeptičtí k evropské klimatické politice? Jak to překonat? Redakce EURACTIV.cz vyzpovídala bývalého českého ministra životního prostředí Jana Dusíka. 

Podporu nacházejí bioplynové stanice i u ekologů. „Bioplynové stanice jsou rozhodně důležitou součástí budoucí energetiky, coby flexibilní obnovitelný zdroj.  Je to totiž spolu s biomasou jediný obnovitelný zdroj energie, který není závislý na počasí, a tudíž dokáže dodávat elektřinu stabilně,“ uvedl redakci EURACTIV.cz Jiří Koželouh z Hnutí DUHA.

Podle něj mají potenciál zejména bioplynové stanice zpracovávající odpad, ať už komunální, gastronomický nebo zemědělský.