Polsko lobbuje proti regulaci břidlicového plynu v EU

Vrtná stanice poblíž polské Krynice; zdroj: CreativeCommons.org, autor: Karol Karolus.

Někdejší zastánce společné evropské legislativy, která by upravovala těžbu nekonvenčního plynu z břidlic, obrací. Polsko, které se chystá na novou metodu těžby vsadit, včera zveřejnilo studii, podle níž je „nemožné“ takový právní rámec na úrovni EU připravit.

Ještě krátce před svým předsednictvím v Radě EU Polsko lobbovalo za to, aby těžba břidlicového zemního plynu byla vnímána jako „společný evropský projekt“. Vláda ale na tuto věc zjevně mění názor.

Polské předsednictví včera na svém Stálém zastoupení v Bruselu představilo výsledky čerstvé studie, která regulaci těžby zemního plynu z břidlicových podloží na úrovni EU odmítá. Materiál zpracoval Polský institut pro mezinárodní otázky.

Země, která v břidlicovém plynu vidí možné řešení své energetické soběstačnosti, se zřejmě obává, aby při přípravě evropského právního rámce nepřevládly hlasy těch, kteří používané metody těžby považují za nebezpečné.

Metoda hydraulického štěpení byla kvůli obavám z dopadů na životní prostředí v červnu zakázána ve Francii. Při těžbě se totiž k rozrušování břidlicových struktur používá směs písku, vody a jedovatých chemikálií, od nichž je poté třeba podloží znovu vyčistit. Také emise oxidu uhličitého dosahují v případě břidlicového plynu vyšších hodnot než u konvenčního zemního plynu.

Evropská unie těžbu zatím nijak legislativně neupravuje.

Autoři studie potvrzují, že Polsko je využití svých zásob nekonvenčního plynu silně nakloněno. Rozvoj těžby země neprosazuje ani tak kvůli očekávanému přílivu „petrodolarů“, jako spíš kvůli zajištění své energetické bezpečnosti.

K euforii podle studie přispívají také optimistická očekávání ohledně rozsahu zásob nekonvenčního plynu na polském území. Vláda v posledních letech vydala zhruba sto koncesí na průzkum ložisek břidlicového plynu. V Polsku nyní své průzkumy provádějí společnosti jako je Chevron, Marathon Oil, Exxon Mobil, Conoco Phillips nebo ENI.

Břidlicový plyn má v Evropě velké zastánce, ale také odpůrce. Studie tuto polarizaci připouští. Pramení podle nich ale především z nedostatku spolehlivých údajů o nákladech souvisejících s nekonvenční těžbou. Podle odpůrců už tento fakt představuje dostatečný důvod k zastavení těchto aktivit.

Evropská unie se těžbou břidlicového plynu začala zabývat teprve vloni a její reakce byla podle autorů studie dvojí: ponechat rozhodnutí a právní ošetření rizik souvisejících s průzkumem ložisek zemního plynu na členských státech nebo přijmout společný právní rámec na úrovni EU.

„Co se zdá samozřejmé z úrovně EU, je daleko méně samozřejmé na úrovni členského státu,“ říkají autoři studie. V zemích střední Evropy podle nich může být břidlicový plyn tím, co z lokálního i regionálního pohledu „změní pravidla hry“.

Studie si všímá také stavu veřejné diskuse v členských zemích EU, včetně Francie, která hydraulické štěpení nedávno zakázala. „Vzhledem ke komplexní povaze a šířce této diskuse, se zdá nemožné uvažovat o zavedení obecného právního nebo regulatorního rámce na úrovni EU,“ uzavírají autoři.

K tématu těžby břidlicového plynu čtěte též nedávný rozhovor EurActivu s Pawlem Konzalem ze Světového ekonomického fóra (EurActiv 10.8.2011).