Podle unijních expertů je jaderná energie udržitelná, analýza ale není u konce

© Pixabay

Expertní orgán Evropské komise, Společné výzkumné středisko (JRC), vyneslo rozsudek nad budoucností jaderné energie. V pondělí zveřejněné zprávě ji označilo za udržitelnou. Krok kritizují ekologické organizace. Komise však zdůraznila, že verdikt JRC není konečným krokem a přehodnotí jej ještě další odborníci.

Evropská komise od loňska pracuje na podrobnostech tzv. taxonomie udržitelných investic, která je součástí zelené politiky EU. Legislativa má přinést větší transparentnost do investičního prostředí a zabránit tzv. greenwashingu, tedy klamnému označování produktů a činností za šetrné k životnímu prostředí.

V současné době vzniká seznam „zelených“ produktů, činností a technologií. Aby mohly být označené za šetrné k životnímu prostředí, musí splnit alespoň jedno ze šestice environmentálních kritérií a zároveň nečinit výrazné škody životnímu prostředí.

Za čisté zdroje energie jsou považovány ty obnovitelné, jmenovitě slunce, vítr či voda. Naopak uhlí a lignit jsou špinavými zdroji. V případě jádra a zemního plynu však ještě není úplně jasno a názory členských států na ně se liší.

Silná podpora jádra i plynu zní ze zemí závislých na fosilních palivech. Ty argumentují tím, že jaderná energie je nízkoemisní zdroj, díky kterému se budou moci zbavit uhelných elektráren. Sedm unijních zemí včetně Česka k zařazení jaderné energie do zelené taxonomie vyzvalo Evropskou komisi minulý týden ve společném dopise.

„Jsme přesvědčení, že všechny dostupné technologie s nulovými a nízkými emisemi, které přispívají ke klimatické neutralitě (…), by měly být nejen uznané, ale i aktivně podporované Evropskou unií,“ napsaly státy v dopise. „Platí to zejména pro jadernou energii, jejíž rozvoj je jedním z hlavních cílů Smlouvy o založení společenství EURATOM, která zavazuje instituce EU k její podpoře,“ uvedla skupina zemí, do které se řadí Česko, Francie, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko.

Klimatická neutralita? Bez jaderné energie to nepůjde, tvrdí studie iniciována europoslanci

Obnovitelné zdroje energie nevystačí na to, aby Evropa do roku 2050 naplnila své klimatické cíle. Tvrdí to studie iniciovaná europoslanci, kteří argumentují, že k dosažení klimatické neutrality bude nutné vrátit jádro zpět do hry.

Nesouhlasí s nimi ale například Rakousko a Německo, podle kterých je problematické zejména skladování jaderného odpadu. To podle nich porušuje jedno z environmentálních kritérií pro taxonomii, a sice cíl předcházení a kontroly znečišťování životního prostředí.

Názory na problematiku jaderné energie se však liší i mezi odborníky. Právě otázka jaderného odpadu vzbuzuje pochybnosti o jeho vlivu na životní prostředí. „Pokud se podíváme na celý životní cyklus jaderné energie, pak nám nejenom vychází, že má větší uhlíkovou stopu než obnovitelné zdroje (vítr, slunce), ale také způsobuje přílišné škody životnímu prostředí např. těžbou nebo nakládáním s radioaktivním odpadem,“ uvedla dříve pro EURACTIV.cz analytička Evropského institutu EUROPEUM a Centra pro dopravu a energetiku Kateřina Davidová.

Zastánci jaderných technologií naopak tvrdí, že radioaktivní odpad lze skladovat bezpečně. Podobný závěr vyplývá i z hodnocení výzkumného střediska Evropské komise, podle kterého neexistují důkazy o tom, že by měl odpad negativní vliv na životní prostředí.

Podobně je to i se zmíněným zemním plynem. Jak informoval server EURACTIV.com, Komise po tlaku členských států nakloněným zemnímu plynu nastínila, že některé druhy plynu by mohly být v taxonomii uznány jako udržitelné. Stejně jako v případě jaderné energie, země podporující zemní plyn jej vnímají jako tzv. přechodovou energii a čistší alternativu ke špinavým uhelným elektrárnám. Z druhého tábora unijních zemí a expertů však zaznívají upozornění, že v takovém případě se Evropa dostane do „začarovaného kruhu“ a znečištění se nezbaví ještě dlouhá léta.

Lotyšská expertka Kristine Berzinová v nedávném rozhovoru pro EURACTIV.cz upozornila, že spoléhat se nyní na jádro a zemní plyn znamená dlouholetý závazek. „Musíme si uvědomit, že Evropská unie má být uhlíkově neutrální už v roce 2050, a to není tak daleká budoucnost, jak by se mohlo zdát. Pokud máte plynovod, který teprve začal fungovat a investice se má teprve vrátit, jak dlouho bude v provozu?“ uvedla k probíhající výstavbě plynovodu Nord Stream 2 expertka. „Nová masivní infrastruktura představuje v době transformace risk,“ dodala k plánům výstavby nových jaderných bloků a elektráren některých členských zemí EU. Tu plánuje například Bulharsko, Polsko i Česko.

Země V4 by měly být v digitalizaci ambicióznější a inspirovat se v Pobaltí, říká lotyšská expertka

EU chce do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality. Za tímto účelem musí evropské země ozelenit energetiku a ekonomiku a masivně digitalizovat, aby byly schopny držet tempo s digitální érou. O těchto výzvách se redakce bavila s lotyšskou expertkou Kristine Berzinovou.

Skladovaní nepředstavuje významné riziko

Závěry expertního orgánu Komise však hovoří ve prospěch jaderné energie. „Analýzy neodhalily žádný vědecky podložený důkaz, že by jaderná energie způsobovala lidskému zdraví nebo životnímu prostředí více škody, než další technologie výroby elektřiny, které jsou v taxonomii již zahrnuty mezi zdroji přispívajícími k redukci klimatických změn,“ uvádí zpráva.

Ani otázka radioaktivního odpadu by podle odborníků z JRC neměla představovat závažný problém. Pokud se odpad skladuje hluboko v geologickém podloží, nepředstavuje žádné významné riziko, uvedli experti. Zpráva nicméně připouští, že skladovací technologie nejsou dostatečně prověřené dlouholetým využíváním.

Riziko jaderné havárie podle JRC nelze vyloučit na sto procent, její pravděpodobnost je však extrémně nízká i díky tomu, že se v posledních letech používají výhradně vyspělé reaktory třetí generace.

Česká vláda by měla dát od jádra ruce pryč, není ekonomicky únosné, říká britský expert

Náklady spojené s výstavbou nového bloku jaderné elektrárny Dukovany budou mnohonásobně vyšší, než česká vláda nyní tvrdí. V rozhovoru pro EURACTIV.cz to uvedl britský expert Stephen Thomas. 

Ještě není rozhodnuto

Zprávu kritizovala ekologická organizace Greenpeace, podle které není JRC v pohledu na jadernou energii zcela nestranné, neboť vzniklo v polovině minulého století s cílem umožnit rychlý rozvoj atomových elektráren. „Nezávislí vědci již EU doporučovali, že neudržitelné ekologické riziko spojené s jaderným odpadem je dostatečným důvodem ustoupit od tohoto zdroje,“ uvedla expertka Greenpeace na unijní energetickou politiku Silvia Pastorelliová. Podpora jaderné energie je navíc podle organizace neúnosně drahá. Komise tvrzení o zaujatosti JRC odmítla.

Jak informoval server EURACTIV.com, zástupci jaderné energetiky závěry JRC vítají. „Doufáme, že Komise rychle přijde s jasným plánem, jak a kdy jádro do taxonomie zařadit,“ uvedl generální ředitel Evropského atomového fóra Foratom Yves Desbazeille.

Verdikt JRC však není pro Komisi závazný a není ani definitivní. Jak zdůraznila Komise, zpráva projde hodnocením dalších dvou skupin expertů, kteří by měli své stanovisko sdělit do tří měsíců. Poté by Komise měla spolu se zástupci členských zemí rozhodnout, zda bude jaderná energie patřit mezi udržitelné zdroje, které mohou mít nárok na veřejnou finanční podporu.

Podcast: Česko téměř neplní cíle své klimatické strategie, říká analytička Davidová

Ve V4 jsou ČR a Polsko vůči evropským klimatickým cílům opatrnější, kdežto Maďarsko a Slovensko je velmi podporují, nemají ale tak klimaticky náročnou ekonomiku a energetiku, říká analytička Kateřina Davidová. Jak země V4 přistupují ke klimatické politice EU?

Je to o penězích

Taxonomie udržitelných investic. Jak název nové legislativy, která rozhodne o osudu jádra a zemního plynu v Evropě, napovídá, cílí zejména na finanční sektor. Zatímco pozornost je v současné době pochopitelně upřena na proces „nálepkování“ činností a technologií za čisté či špinavé, cílem nařízení je především ozelenit investiční prostředí. A zdá se, že taxonomie zasáhne i do pravidel státní podpory.

Nová klasifikace jaderné energie tak může ovlivnit i výšku finanční podpory, kterou bude moci novým projektům poskytnout vláda. Právě pravidla pro státní podporu se Komise chystá letos upravit a podle Jessicy Johnsonové z Foratomu „se poslední návrh pravidel státní podpory odvolával na nařízení o taxonomii, což naznačuje, že se v budoucnosti zřejmě propojí“, citoval vedoucí komunikačního oddělení Foratomu server EURACTIV.sk.

Evropa je na cestě k ekologickým investicím, nová legislativa rozhodne i „jaderné dilema“

Udržitelnost nezačíná snižováním emisí a nekončí transformací průmyslu, zelenou politiku přijímá za své i finanční sektor. Trendem jsou investice šetrné k životnímu prostředí. Co to ale znamená a jaká jsou pravidla?

I banky se vydávají zelenějším směrem a investice do jaderné energie se jim v porovnání s investicemi do obnovitelných zdrojů nevyplácí. Vyplývá to i ze zprávy ratingové agentury Standard & Poor’s z roku 2019, která „budování nových jaderných elektráren ve Spojených státech a západní Evropě nevnímá jako výhodnou investici“.

Navíc investice do činností a technologií se „zelenou nálepkou“ umožní společnostem přístup k dluhopisům s nižší úrokovou sazbou.

„Pro další stavby (jaderných elektráren) je otázka financování absolutně klíčová. Je zřejmé, že taxonomie v tomto bude hrát stěžejní roli,“ citoval generálního ředitele Foratom EURACTIV.sk.