Podle modelů Komise mohou emise v EU klesnout až o 30 %

Zdroj: Evropská komise.

Pokud by Evropa splnila svůj cíl v oblasti energetické účinnosti, mohou emise skleníkových plynů do roku 2020 klesnout až o 30 %. Vyplývá to z výpočtů, s nimiž pracuje komisařka pro klimatické změny Connie Hedegaard.

Nikdo z Komise o těchto závěrech ovšem nechce veřejně mluvit. Zaprvé, uvnitř Evropské komise stále bublají dobře známé spory mezi ředitelstvím pro klimatické změny (DG Clima) a ředitelstvím pro energetiku (DG Energy). A za druhé, díky špatné koordinaci mezi ředitelstvími má Komise v této oblasti, eufemicky řečeno, pěkný nepořádek.

Velké neshody

Ředitelství pro klimatické změny oficiálně uvádí, že v případě, že EU do roku 2020 splní svůj 20% cíl v oblasti energetické účinnosti, mohou emise skleníkových plynů klesnout až o 25 %.

Na stránce 55 studie dopadů Cestovní mapy pro přechod k nízkouhlíkové ekonomice do roku 2050 se dočteme, že míra spotřeby energie bude v roce 2020 odpovídat 1.740 milionám tun ropného ekvivalentu (Mtoe).

Na stránce 2 doprovodného sdělení k Plánu energetické účinnosti, který vypracovalo DG Energy, ale najdeme jiné číslo. Podle energetického direktorátu Komise budou Evropané v roce 2020 spotřebovávat pouze 1.600 Mtoe.

Zástupci Komise připustili, že rozdíl mezi oběma čísly vycházejí z toho, že scénáře, s nimiž pracovalo DG Clima, nepočítaly s dosažením 20% cíle v oblasti energetické účinnosti. Pokud by se tento cíl ale splnit podařilo, pak by podle modelů, které DG Clima používá, emise skleníkových plynů mohly do roku 2020 poklesnout ne o 25 %, ale o 30 %.

Politicky citlivé téma

Představitelé Komise rozdíly v obou číslech připouštějí, ale nikdo z oslovených úředníků k tomu EurActivu nechtěl veřejně nic říci. Jeden zdroj celou záležitost označil za „politicky citlivou“.

EurActiv má za to, že jak DG Energy, tak DG Clima použily pro výpočet svých údajů model PRIMES, ale díky napětí, které mezi oběma odděleními panuje, koordinace nefungovala tak, jak by měla.

Nejmenovaný úředník uvedl, že DG Energy nechtělo s DG Clima spolupracovat na žádných statistikách, které by dávaly do souvislosti energetickou účinnost a snižování emisí, včetně údajů o energetické spotřebě, s nimiž pracuje studie dopadů k Cestovní mapě pro přechod k nízkouhlíkové ekonomice.

Jádro pudla je zřejmě v odlišných názorech na energeticko-klimatickou agendu. Podle komisaře pro energetiku Günthera Oettingera by se cíl, který odpovídá 20% snížení emisí CO2 do roku 2020, měnit neměl. 20 % je podle komisaře maximum, čeho je možné dosáhnout bez rizika, že dojde k „deindustrializaci“ Evropy.

Komisařka Connie Hedegaard by ale cíl ráda zvýšila. Evropa by tak měla lépe nakročeno ke splnění dlouhodobého cíle snížit do roku 2050 emise CO2 o 80-95 %. Právě o tolik by podle vědců měly emise celosvětově klesnout, chtějí-li státy zabránit nevratným změnám klimatu.

Emise oxidu uhličitého v EU od roku 1990 výrazně klesly a byť jsou po odeznění hospodářské krize opět mírně na vzestupu, 20% cíl pro rok 2020 Evropa stále může splnit.

Zelení jásají

Ekologové byli ze zjištění, že by díky splnění cíle v oblasti energetické účinnosti mohly emise klesnout o 30 %, nadšení. Brook Riley ze sdružení Přátelé Země, který anomálii ve výpočtech objevil ve spolupráci s Ariannou Vitali ze Světového fondu divočiny (WWF), tyto závěry označuje za „průlom“.

„Ze strany Komise je to důkaz, že 30% snížení můžeme dosáhnout sami doma,“ říká s viditelnou radostí. Čísla podle něj potvrzují, že se EU nemusí spoléhat na kjótské mechanismy, ale že svůj cíl může splnit sama na území EU. „30 % v Evropě. A neříká to nevládní sdružení, ale Komise,“ dodává.