Evropská unie uvalí na Írán ropné embargo

Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád; zdroj: Wikimedia Commons; autor: Daniella Zalcman

Podle zpravodajských agentur dnes státy Evropské unie (23. ledna) rozhodly o vyhlášení embarga na dovoz íránské ropy. Unie se tak připojuje k USA, které sankce vůči Íránu rozšířily na konci minulého roku. Dohodnutá omezení jsou výsledkem sporů nad kontroverzním íránským jaderným programem.

Podle informací tiskové agentury AFP se dnes členské státy Evropské unie dohodly na uvalení ropného embarga vůči Íránu. Na úrovni velvyslanců se shodly také na sankcích proti íránské centrální bance, které by měly ztížit financování íránského jaderného programu.  

„Dospělo se k zásadní dohodě o ropném embargu proti Íránu,“ řekl novinářům jeden z diplomatů, který si nepřál být jmenován. Formálně by mělo být embargo schváleno během dnešního zasedání Rady ministrů zahraničí.

Embargo začne pravděpodobně platit již během tohoto týdne. Země EU tak již nebudou smět uzavírat nové kontrakty na dovoz íránské ropy.  

V případě některých členských zemí by však okamžité zavedení embarga způsobilo vážné ekonomické potíže. Velkým odběratelem ropy z Íránu je například Řecko, které se nachází v kritické hospodářské situaci. Okamžitý zákaz dovozu by jej připravil o čtvrtinu dodávek. Dalšími velkými dovozci jsou Španělsko a Itálie, pro které Írán zajišťuje desetinu jejich spotřeby.

O embargu se tak v Unii vedly vášnivé debaty. Athény se například domáhaly ročního odkladu pro totální zavedení embarga. Ačkoliv ve své snaze byly neúspěšné, úplný zákaz na dovoz íránské ropy se patrně přeci jen o něco pozdrží. Aby měly státy dostatek času na uzavření smluv s novými dodavateli, začne EU pravděpodobně uplatňovat sankce až od července. Dosavadní smlouvy prozatím zůstanou v platnosti.

Po USA i Evropa

Sankce vůči íránskému ropnému průmyslu jsou výsledkem několikaletého sporu kolem íránského jaderného programu, který se během prosince a ledna opět vyhrotil, když Írán například úspěšně otestoval dvě rakety dlouhého doletu. Ačkoliv Teherán tvrdí, že programy na zpracování uranu jsou určeny výhradně pro mírové účely, Západ se obává, že se Írán snaží vyrobit jadernou zbraň.  

Na samém konci roku 2011 vyhlásily rozšířené sankce vůči Íránu Spojené státy. Nyní je následuje Evropská unie, která dováží přibližně 20 procent celkové íránské ropné produkce.

Většinu ropy však Írán exportuje do Asie. USA a EU se proto snaží přesvědčit asijské státy, zejména Indii, aby dovoz z Íránu omezily. Významným dovozcem je také Čína. Ta se však nehodlá k embargu připojit.

Dodávky z Íránu by měla nahradit ropa z dalších států v oblasti Perského zálivu. Proto Irán již na začátku roku pohrozil uzavřením klíčového Hormuzského průlivu, přes který je převáženo 40 % světové ropy. Pátá flotila amerického námořnictva, která má na starost bezpečnost Perského zálivu, na to odpověděla, že zastavení přepravy nedopustí (EurActiv 2.1.2012).

Američané v prosinci také uvedli, že jimi uvalené sankce mají určitou míru flexibility, a že by proto neměly poškodit globální trh s ropou, jejíž ceny v současné době sahají nad 100 dolarů za barel.

Během dneška však již ceny ropy zaznamenaly určitý nárůst. Cena směsné ropy Brent, za kterou se na Západ většinou prodává ropa z Evropy, Afriky a Blízkého východu, stoupla o 56 centů za barel. Severoamerická ropa podražila o pět centů za barel.