Podíl obnovitelných zdrojů poroste. Přesně podle plánu, dušují se evropské státy

Většina evropských zemí hýří optimismem – podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie podle nich poroste přesně tak, jak jim to vloni nalajnovala evropská směrnice. Vyplývá to z předpovědí, které členské státy EU zaslaly Evropské komisi.

Mezi optimisty patří i Česká republika. Té evropská směrnice o obnovitelných zdrojích (OZE) ukládá do roku 2020 zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na celkové energetické spotřebě na 13 %. V krátkém dokumentu uveřejněném na webových stránkách Komise vláda předpokládá, že se Česku jeho cíl pro rok 2020 podaří splnit a podíl OZE se bude postupně zvyšovat přesně tak, jak indikativně uvádí směrnice – do roku 2012 by měl vzrůst přibližně na 7,5 %, do roku 2014 na 8,2 %, do roku 2016 na 9,2 % a do roku 2018 na 10,6 %. V roce 2005, z nějž směrnice při výpočtu těchto střednědobých cílů vychází, se přitom OZE podílely na energetickém mixu pouze z 6,1 %.

Dokument dále uvádí, že ČR neočekává, že by se OZE v roce 2020 podílely na celkové energetické spotřebě z více než 13 %, ale ani méně. „V současné době neočekáváme žádný transfer přebytků energie vyrobené z obnovitelných zdrojů do jiné členské země, ani žádný statistický transfer obnovitelné energie jiného členského státu ve prospěch České republiky“, píše se zde.

Jen na vysvětlenou – směrnice dává členským zemím možnost, aby jim v případě, že své národní cíle v roce 2020 nesplní, jiné státy „účetně“ převedly své přebytky. Evropské unii jde totiž především o splnění celkového cíle – a ten je 20 % do roku 2020.

Český odhad je jedním z dvacítky národních dokumentů, které Komise k dnešnímu dni shromáždila na svých webových stránkách. Státy v nich měly do konce loňského roku Bruselu sdělit, zda si myslí, že se jim unijní cíle podaří splnit, případně odhadnout jak velké budou jejich přebytky nebo kolik jim naopak bude chybět.

Podobně jako Česká republika je na tom i velká část zbývajících států, například Francie. Několik zemí, mezi nimiž figuruje Švédsko, Dánsko, Německo nebo Španělsko, oznámilo, že střednědobé cíle zřejmě překročí a nabídlo své přebytky ostatním.

Hrstka zemí naopak vyjádřila pochybnosti, zda se jim jejich sliby podaří naplnit. V belgickém textu se dočteme, že vláda „nevylučuje možnost využití mechanismu spolupráce“ k naplnění svého cíle. Nizozemsko zase uvádí, že je připraveno „dočasně“ svou energetickou politiku posílit v případě, kdy by nastala „nepravděpodobná situace“ a nepodařilo by se mu držet se své indikativní střednědobé trajektorie.

A jak může spolupráce, o níž Belgie hovoří, vypadat? Jedním z projektů, o němž se hovoří, je tzv. Pan-středozemský solární plán, o němž uvažuje Francie a Španělsko, nebo výstavba větrných elektráren u německého pobřeží.

Detailní plány musí být na stole do léta

Odborníci ale upozorňují, že odhady, které státy Komisi zaslaly, mají povahu politických dokumentů a že se na ně tedy nedá příliš spoléhat. To ostatně potvrzují i dosavadní zkušenosti. Zpráva Komise o pokroku při zvyšování podílu obnovitelných zdrojů z dubna 2009 musela připustit, že se Unii do roku 2010 nepodaří dosáhnout 12% podílu OZE na celkové energetické spotřebě, jak si v minulosti stanovila.

Tehdy ovšem šlo o nezávazné cíle. Loňská směrnice o obnovitelných zdrojích ale dává Unii pravomoci podniknout proti státům patřičná opatření v případě, že své cíle nebudou plnit. Než uvedené odhady proto podle odborníků budou nyní důležitější akční plány, které státy musí do Bruselu poslat do konce června.

Směrnice členským zemím ukládá, aby do 30. června 2010 předložily detailní akční plány, ve kterých popíší, jak si naplnění cílů představují. Budou v nich muset například uvést, jaký postoj zaujmou ke zdrojům biomasy nebo jaká opatření hodlají podniknout k odstranění nadměrné administrativy, která brání rozvoji OZE. Komise bude následně plány vyhodnocovat a pokud se ukáže, že je státy neplní, bude s nimi moci zahájit řízení.

Optimisté v čele se Španělskem

Jednou ze zemí, z níž tuto chvíli sálá politický optimismus, je Španělsko – v současné době předsednická země EU. Tamní vláda odhaduje, že do roku 2020 bude z obnovitelných zdrojů pokrývat 22,7 % své spotřeby a překročí tak svůj 20% cíl. Madrid věří, že o 2,3 % přestřelí také svůj 40% cíl ve výrobě elektřiny.

K tomu, aby se to Španělsku povedlo, bude ale muset více než zdvojnásobit podíl obnovitelných zdrojů v energetickém mixu během příštích deseti let. V současné době Španělé pokryjí obnovitelnými zdroji 10,5 % své spotřeby. Země má navíc v oblasti OZE dlouhodobé potíže s implementací unijní legislativy. Od roku 2001, kdy vstoupila v platnost směrnice o elektřině z obnovitelných zdrojů, je Španělsko po Itálii druhým státem, s nímž Komise zahájila největší počet řízení.

Vláda v Madridu dnes každopádně prohlašuje, že se jim cíl podaří splnit. Dosáhnout toho chce mimo jiné i vyššími energetickými úsporami.

Jak ale říká Mischa Bechberger, šéf mezinárodní sekce španělské asociace pro obnovitelnou energii APPA, energetické úspory je možné chápat různě. Na papíře k nim může dojít například díky tomu, že hospodářské oživení bude pomalejší, než se očekávalo. Jinak je prý ale „obnovitelný“ sektor podle Bechbergera sliby španělské vlády „pozitivně překvapen“. Studie prý ukazují, že nevyužitý potenciál Španělsko ještě má.