Plynovody podle Putina: Evropa v roce 2050

V Bruselu to bude jiskřit. Již zanedlouho se zde bude bít premiér Vladimir Putin za energetické zájmy své země. A ruský velvyslanec při EU Vladimir Čižov dopředu varuje: jednání nebudou žádný med.

Ruský předseda vlády Vladimir Putin přijede ve čtvrtek (24. února) do Bruselu, aby zde bránil zájmy ruského energetického medvěda. Očekává se, že Putin se bude snažit vyjednat pro Rusko dlouhodobější podmínky pro dodávky zemního plynu do Evropy. Výsledky jednání budeme proto s napětím vyhlížet. Mohou totiž mnohé napovědět o příštích vztazích Evropské unie a Ruské federace.  

Podle generálního ředitele Gazpromu Alexeje Millera je cílem Putinovy bruselské mise nabídnout Evropské unii jakousi cestovní mapu plynových dodávek až do roku 2050. Je také téměř jisté, že si Putin posvítí na tzv. třetí liberalizační balíček v energetice, který Evropská komise představila v roce 2007. 

Brusel se zapotí

Ruský velvyslanec při EU Vladimir Čižkov včera uvedl, že jednání s Putinem sice budou podrobná a věcná, ale Brusel se při nich s velkou pravděpodobností dosti zapotí. „Některé členské země EU přijaly energetický balíček v té nejpřísnější podobě,“ prohlásil Čižkov, podle kterého by takový přístup mohl vést k nacionalizaci plynové infrastruktury. To by mohlo klást překážky, o které by ruský obchod v Unii zakopával. A to si Putin určitě nepřeje.

Předseda Ruské plynové organizace Valerij Jazov v ruských médiích rozebral hlavní principy evropského energetického balíčku. Nejpřísnější verzí balíčku je tzv. vlastnické oddělení, kdy firma nemůže energii vyrábět a zároveň ji distribuovat.  Druhou možností je, že se společnost nerozdělí. Výroba energie je pak soustředěna v mateřské společnosti, která však nemůže zasahovat do běžného řízení své dceřiné společnosti – nezávislého operátora přenosové soustavy (ITO). Poslední variantou je vytvoření tzv. nezávislého systémového operátora (ISO). Jde o instituci, která převezme kontrolu nad investičními a obchodními aktivitami týkajících se přenosových sítí.

Vyplatí se riskovat?

V Litvě se údajně schyluje k velkým změnám. Tamější plynová společnost Lietuvos Dujos, jejíž akcie vlastní ruský Gazprom, by měla být rozdělena na dvě části. Výroba plynu by tím byla oddělena od jeho přepravy a obchodu. Obchod s plynem by přešel pod kontrolu litevské vlády, což je Gazpromu trnem v oku. Ten vidí za rozdělením firmy především snahu o znárodnění ze strany litevské vlády.  

Podla Jazova, který je mj. i místopředsedou ruské Státní dumy, Litevci Gazprom dráždí a riskují tak zvýšení cen plynu ve své zemi. Doplnil také, že ruská strana již odeslala Evropské komisi oficiální vyjádření, ve kterém Rusko požaduje úpravu energetického balíčku. Na evropských energetických změnách, které by měly vstoupit v platnost 3. března, by tak tratil hlavně Gazprom. Moskva z těchto důvodů bude tlačit na Brusel, aby pravidla hry byla změněna.

Ruský úředník si uvědomuje, že Brusel k oslabení dodavatelů plynu (v tomto případě Gazpromu) sáhl z důvodu liberalizace trhu s plynem. Představitele Gazpromu si však nemyslí, že by Unie měla šanci v dohledné době liberalizace trhu dosáhnout. Pokud by došlo k vlastnickému oddělení, měla být zaručena kompenzace za onu ztrátu kontroly nad přenosovou sítí.

K tomu Jazov dodává: „Ruským firmám by bylo znemožněno podílet se na energetické bezpečnosti EU, která je proklamována v jejím energetickém balíčku. Ruské společnosti po dlouhou dobu v Evropě budovaly plynovou síť s cílem této bezpečnosti. Mají snad ruské firmy o toto právo přijít?“

Přijde Nord Stream o jednu trubku?

Nová evropská pravidla by komplikovala ruské investice do již budovaných nebo plánovaných plynovodů. Jazov proto uvedl, že liberalizační balíček je ve skutečnosti ohrožením energetické bezpečnosti EU. Gazprom je odrazován od investic do výstavby plynovodů a zásobníků zemního plynu. Jako příklad poslouží projekt Nord Stream (spojující potrubím Rusko a Německo), u kterého byla pozastavena stavba jeho druhé trubky.

Gazprom by za těchto nových podmínek s velkou pravděpodobností musel přehodnotit své dlouhodobé smlouvy se svými evropskými odběrateli.

Jaké ceny budou nejvýhodnější?

Pokud by Gazprom musel od termínovaných kontraktů přejít na spotové trhy, v krátkodobém časovém horizontu by cena plynu mohla klesnout. Dlouhodobější smlouvy mezi spotřebiteli a Gazpromem jsou navázány na cenu ropy. Spotové obchodování se týká okamžitých dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG).

Z dlouhodobého hlediska však mohou být spotové ceny velmi riskantní. Pokud by např. došlo v Evropě ke zvýšení poptávky po plynu, Rusko by nemělo bez investic do nových nalezišť plynu tuto poptávku uspokojit.

Místopředseda dolní komory ruského parlamentu dále připomněl, že nevýhodné spotové obchodování by mohlo způsobit, že Rusko bude koordinovat svou cenovou politiku s  politikou producentů zemního plynu na Blízkém východě nebo v severní a západní Africe. Což by velmi pravděpodobně zvýšilo finální cenu za plyn. Za pozornost stojí uvést uskupení GASPEC, které již sdružuje státy vyvážejících zemní plyn, tedy včetně Ruska.