Plyn do Běloruska opět proudí, EU si však vydechnout nemůže

Zdroj: Wikimedia Commons, autor: Glen Dillon.

Ruský koncern Gazprom dnes (24. června) po třech dnech napětí obnovil dodávky plynu do Běloruska. Stalo se tak poté, co běloruský prezident Alexandr Lukašenko uhradil Moskvě dlužnou částku 190 milionů dolarů. Spor tím ale nekončí. Lukašenkův režim totiž hrozí přerušením dodávek ruského plynu do EU, pokud Rusko odmítne platit za jeho tranzit.

Od dnešního dne do Běloruska opět teče plyn ve stejném objemu, jako tomu bylo před třemi dny, kdy ruský prezident Dmitrij Medveděv v přímém televizním přenosu rozhodl o postupném utahování kohoutků s ruským plynem pro tuto východoevropskou zemi. Důvodem byl nesplacený dluh ve výši 190 milionů dolarů (cca 4 miliardy Kč), který Bělorusko odmítalo uhradit (EurActiv 22.6.2010).  

Včera večer však došlo k obratu. Běloruský prezident a „poslední diktátor na evropském kontinentu“ Alexandr Lukašenko dlužnou částku zaplatil a reakce ruské strany na sebe nenechala dlouho čekat. Prezident Medveděv v telefonickém rozhovoru se šéfem ruského plynového monopolu Gazprom Alexejem Millerem nařídil, aby potrubí vedoucí plyn do Běloruska začalo opět pracovat na plné obrátky.  

Evropa nemá vyhráno, ale pomocnou ruku podá Ukrajina 

Kdo by si však myslel, že spor je jednou provždy vyřešen, byl by na velkém omylu. Lukašenko již v průběhu posledních dnů několikrát zopakoval požadavek, aby Kreml za plyn, který teče plynovodem skrz běloruské území dále do Evropy, platil. Běloruský prezident se dokonce neostýchal celý konflikt označit za počínající „plynovou válku“ (EurActiv 23.6.2010). 

„Žádám, aby Gazprom zaplatil 260 milionů dolarů Beltrangazu do zítřka 10:00 (9:00 SELČ)," prohlásil včera první místopředseda běloruské vlády Vladimir Semaško (citovaný agenturou Reuters). „Pokud se tak nestane, budeme nuceni zastavit zajišťování služeb veškerému tranzitu uhlovodíků,“ dodal ještě.  

„Nyní se rozhodujeme, co v této záležitosti uděláme. Prohlášení vydáme později,“ reagoval pro agenturu AFP mluvčí Gazpromu Sergej Kuprijanov.  

Rusko se stará přibližně o čtvrtinu dodávek zemního plynu do Evropské unie. Velkou část posílá skrz potrubí na Ukrajině, zbytek právě přes Bělorusko. Některé členské země EU, především pak ty, které s těmito státy přímo hraničí (Polsko a Litva), jsou na ruském plynu více či méně závislé a jakýkoliv výpadek v dodávkách, ať už ze strany Ruska nebo Běloruska, pocítí. Pokles tlaku v plynovodu potvrdila ve středu například Litva nebo Kaliningradská oblast (ruská exkláva v Evropě), kam proudilo až o 40 % méně suroviny.

Eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger byl tímto výpadkem znepokojen. „Mezinárodní závazky v oblasti zásobování plynem musí být respektovány bezpodmínečně. Omezení dodávek plynu některé ze členských zemí, kterému jsme nyní svědky, jsou nepřijatelné. Je to útok na celou Evropskou unii,“ řekl komisař.  

Pokud by Lukašenko kohoutky s ruským plynem (a zřejmě i ropou) pro Evropu skutečně zcela utáhl, Rusko má připraveno záložní plán. Na základě dohody Gazpromu s ukrajinskou vládou by plyn do členských zemí EU proudil skrz ukrajinské tranzitní potrubí.  

Jak novinářům po schůzce s komisařem Oettingerem sdělil ukrajinský ministr pro energetiku Jurij Bojko, Ukrajina je schopná přepravu ruského plynu zajistit během několika dnů a dokonce i hodin.