Piebalgs: Evropa potřebuje společná pravidla pro jadernou bezpečnost

Komisař pro energetiku Andris Piebalgs se včera setkal s předsedou Evropské skupiny pro jadernou bezpečnost Andrejem Sitarem. Skupina by se podle Piebalgse měla zaměřit na identifikaci oblastí, kde by společná evropská pravidla mohla přispět ke zvýšení jaderné bezpečnosti a posílení důvěry veřejnosti.

Vznik Evropské skupiny pro jadernou bezpečnost a nakládání s jaderným odpadem schválila na podnět Komise v březnu 2007 Evropská rada. Hlavním úkolem skupiny, která se poprvé sešla v říjnu 2007, je rozvoj „obecného povědomí a posilování společného přístupu k jaderné bezpečnosti a nakládání s jaderným odpadem“. Skupina, kterou tvoří zástupci národních orgánů pro jadernou bezpečnost má Evropské komisi pomoci s nalezením priorit v oblasti jaderné bezpečnosti a s postupným vytvořením evropských pravidel pro bezpečnost jaderných elektráren a ukládání vyhořelého paliva a radioaktivního odpadu.

Piebalgs během schůzky, která předchází třetímu setkání pracovní skupiny, k němuž dojde 21. dubna 2008, uvedl, že od skupiny očekává, že se jí podaří identifikovat oblasti, u nichž by společná evropská pravidla mohla vést k vyšší jaderné bezpečnosti a zvýšení důvěry občanů v tento druh energie.

Právě bezpečnost a nakládání s jaderným odpadem podle Piebalgse znepokojuje veřejnost nejvíce a cílem Komise proto je zaměřit se na tyto obavy.

Skupina pro jadernou bezpečnost by se na svém dubnovém setkání měla dohodnout na pracovním programu a vytvořit směrnice pro tři pracovní podskupiny, které se budou zabývat: bezpečností jaderných elektráren, nakládání s radioaktivním odpadem a komunikací a transparentností.

Rozhodnutí o využívání jaderné energie v energetickém mixu je v kompetenci národních států. V Evropě tak existují země, v nichž se jaderná energetika těší podpoře veřejnosti, jako je Francie nebo Finsko (kde v současné době probíhá stavba nových bloků jaderné elektrárny Okiluto) i státy, které s jadernou energetikou nesouhlasí. Mezi ně patří Rakousko nebo Švédsko.

Vedle toho existuje celá řada zemí včetně ČR, které svůj vztah k jaderné energetice přehodnocují. V ČR je zastáncem jaderné energetiky zejména ODS, ale Strana zelených, která je součástí vládní koalice, prosadila do textu koaliční smlouvy ustanovení, že tato vláda nebude usilovat o výstavbu dalších jaderných zařízení. Jaderná energie má ovšem podporu i u sociálních demokratů i poslanců ostatních stran a rozvoj jádra v ČR tedy není do budoucna vyloučen.

V době rostoucí závislosti Evropské unie na vnějších dodávkách energií a boje s klimatickými změnami představuje jaderná energie potenciálně významný zdrojem, který by mohl pomoci vyřešit oba problémy zároveň. Obavy před bezpečnostními riziky jsou ovšem pro řadu zemí významnou překážkou, která rozvoji jaderné energetiky v Evropě brání.

Otázce případné renesance jaderné energetiky v Evropě a rizikům jejího rozvoje se věnuje také Evropské jaderné fórum, které se koná střídavě v Bratislavě a Praze. První setkání evropských politiků a odborníků na jadernou energetiku se odehrálo v listopadu 2007 v Bratislavě. V Praze se jaderné fórum bude konat letos na jaře (více informací o bratislavském fóru viz EurActiv 27.11.2007 a EurActiv 28.11.2007).