Oettinger chce „emancipaci“ evropské energetické politiky

Německý designovaný komisař pro energetiku Günther Oettinger při slyšení europoslancům řekl, že je třeba posílit solidaritu mezi členskými zeměmi v oblasti energetiky a ukončit bilaterální dohody s Ruskem.

Kandidát během „grilování“ představil Parlamentu svou evropskou vizi energetické politiky. Prohlásil, že v budoucnosti by měly smlouvy jednotlivých členských zemí s dodavateli nahradit evropské dohody. „Doufám, že se mi podaří přesvědčit k tomu vlády,“ řekl. EU by měla být podle Oettingera v čele vyjednávání.

Vlnu kritiky vzbudila například německá bilaterální dohoda s Ruskem o plynovodu Nord Stream. Polsko a pobaltské státy se totiž obávají možnosti, že by Rusko mohlo „odstavit“ plynovody, které v současnosti vedou přes Polsko. Nevoli pak ještě posílila informace, že bývalý německý kancléř Gerhard Schröder, který o dohodu s Rusy usiloval, usedl v radě pro plánovaný plynovod.

Oettinger slíbil, že se bude snažit prosadit princip vzájemné solidarity v energetické politice, který je obsažený i v Lisabonské smlouvě. Řekl, že bude spolupracovat s právníky, kteří by měli vypracovat konkrétní závazná opatření tak, aby solidarita fungovala v praxi. „Myslím, že tyto kroky musejí mít právní charakter,“ odpověděl poslancům na otázku o konkrétní podobě opatření.

Tři pilíře

Budoucí komisař chce využít nové pravomoci, které Unie získala s Lisabonskou smlouvou. Podle Oettingera by měla evropská energetická politika stát na těchto třech pilířích: konkurenceschopnost, bezpečnost dodávek a udržitelnost. „Během následujících pěti let bych rád přispěl, spolu s vámi, k ,europeizaci´ naší energetické politiky,“ sdělil poslancům. Zároveň uznal, že „europeizace“ má své limity – například princip subsidiarity, který dává regionálním orgánům hlavní slovo při rozhodování.

Poslanci se také chtěli ujistit, že předseda vlády v Bádensku-Wüttembersku  zapomene na zájmy velkých energetických dodavatelů, se kterými ve funkci úzce spolupracoval. Zelený europoslanec Claude Turmes zmínil možný konflikt zájmů, způsobený Oettingerovým osobním vztahem s řediteli firem jako E.ON či RWE. Pochybnosti ohledně Oettingerova závazku usilovat o větší konkurenci , vzbuzuje také to, že právě Německo přistupovalo k poslednímu liberalizačnímu balíčku pro energetiku velmi váhavě. Kandidát se narčením bránil tím, že nikdy nevlastnil žádné podíly v RWE ani E.ON a vždy si udržel nezávislost. Dodal, že je třeba najít jakousi střední cestu, protože není dobré regulovat příliš mnoho ani příliš málo.

Diverzifikace dodávek a „zelená energie“

Energetickou bezpečnost míní Oettinger zajistit na jedné straně diverzifikací dodávek ze třetích zemí, na druhé pak využíváním vlastních obnovitelných zdrojů. Krom toho by prý za Oettingerova úřadování mělo vzniknout více terminálů na čerpání zkapalněného zemního plynu nebo například systém přepravy solární a větrné energie.

Designovaný komisař zdůraznil důležitost plynovodu Nabucco, jenž by měl v budoucnosti vyvážit závislost zbytku Evropy na dodávkách z Ruska, které bude do Unie po zprovoznění plynovodu Nord Stream dodávat ještě více plynu.

Závazky pro energetickou účinnost

Závazné požadavky na účinnost energetiky budou podle kandidáta přijaty až ve chvíli, kdy selže současný způsob založený na ochotě a vlastní vůli členských zemí.

„Pokud nedosáhneme výsledku na základě dobrovolných opatření, jsem do dvou let ochoten jednat o nějakém právně závazném cíli,“ uvedl Oettinger. Budoucí komisař také slíbil vypracovat na jaře akční plán pro posílení výkonnosti energetiky, který bude na počátku příštího roku opět aktualizovat.

Jádro zůstane národní záležitostí

Poslanci se Oettingera ptali také na jeho názor na jadernou energii. Přes celoevropský princip, který kandidát hájil ve věci smluv o dodávkách energií, nyní Oettinger zdůraznil, že rozhodování o jaderné energii by mělo příslušet výhradně národním vládám.

Oettinger prý nemá problém s francouzským plánem dále rozšiřovat síť jaderných elektráren, ani s Rakouskem, jež na tuto technologii zcela zanevřelo. V jaderné energii je podle něj evropská úroveň důležitá především kvůli inovacím a výzkumu, které přispívají ke zkvalitnění bezpečnostních standardů.