Odpad nemá končit na skládkách, nabízí se spalování, nebo víc recyklace

Zdroj: WikimediaCommons.org.

Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa se nedávno rozhodl zastavit přípravu nového zákona o odpadech. Za to se na jeho adresu ozývá kritika. Podle EU se mají státy zaměřit především na předcházení vzniku odpadů a recyklaci. Teplárenské sdružení tvrdí, že se nelze obejít ani bez spalování. Ekologické organizace to ale kritizují.

Skládkování je podle Evropské unie nejméně vhodným způsobem, jak nakládat s odpady. Evropská komise proto pravidelně sleduje, jak jednotlivé členské státy odpady zpracovávají. Mezi kritéria patří mimo jiné právě množství odpadu, které se ocitne na skládkách, nebo údaje o tom, kolik procent odpadu členský stát recykluje.

Unie v roce 2008 přijala novou rámcovou směrnici o odpadech, která určuje například pětistupňovou hierarchii zpracovávání odpadu. Zatímco skládkování je označeno jako nejhorší způsob, největší prioritu má předcházení vzniku odpadů. Na druhém místě stojí příprava odpadů k opětovnému použití.

Třetí příčku zaujímá recyklace. Podle směrnice by měly státy do roku 2020 recyklovat 50 % odpadů z domácností (EurActiv 18.6.2008). Loňská zpráva Komise přitom ukázala, že Česká republika třídí pouze zhruba polovinu komunálního odpadu ve srovnání s průměrem EU (EurActiv 17.8.2012).

„Mnoho členských států dosud vyváží značné množství komunálního odpadu na skládky, což je nejhorší možný způsob, jak s odpadem nakládat, a to i přesto, že existují lepší alternativy a že mohou tyto lepší možnosti financovat ze strukturálních fondů, které jsou za tím účelem k dispozici,“ komentoval to v létě evropský komisař pro životní prostředí Janez Potočnik.

Čtvrté místo má pak ve zmíněném žebříčku energetické zpracování odpadu, tedy spalování. S jeho využitím počítá mimo jiné aktualizovaná Státní energetická koncepce, kterou česká vláda připravila minulý rok (EurActiv 6.11.2012). Energetický potenciál odpadu by měl být maximálně využíván, zejména pro kogenerační spalování.

Spalovat nebo ne?

„Pokud chce Česká republika patřit mezi kulturní země Evropy, nemůže dále tolerovat špinavý kšeft se zahrabáváním odpadků pod zem a ničením životního prostředí,“ sdělil médiím předseda výkonné rady Teplárenského sdružení Mirek Topolánek.

Česko podle něj potřebuje rychlou změnu odpadové legislativy, která skládkování komunálního odpadu ekonomicky znevýhodní. Stávající legislativa nezajišťuje plnění závazků v oblasti odpadového hospodářství a České republice prý hrozí sankce za jejich neplnění.

Zastaralou odpadovou legislativu dlouhodobě kritizují také environmentální organizace. Nový zákon o odpadech se přitom chystá již od roku 2005. Tento měsíc však ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) požádal vládu, aby dokument vyškrtla z legislativního plánu vlády, a přípravy tak ukončila.

Podle Daniela Vondrouše z asociace ekologických organizací Zelený kruh je bez nového zákona zvýhodněno skládkování a spalování odpadu. Zpracovávání odpadků ve spalovnách přitom nevládní organizace kritizují, protože jde podle nich o zbytečně plýtvání cennými a recyklovatelnými surovinami. Výstavba spaloven je prý navíc drahá.

„Každoročně u nás zbytečně končí na skládkách a ve spalovnách recyklovatelné materiály za tři miliardy korun,“ uvedl v tiskové zprávě Ivo Kropáček z Hnutí Duha.  

Podle Teplárenského sdružení se ale bez spalování odpadu zcela obejít nelze. „Země s vyspělým odpadovým hospodářstvím dokážou recyklovat a kompostovat mezi 50 až 65 % komunálního odpadu, zbytek se využívá pro výrobu energie. Pokud chceme skoncovat se skládkováním, bez energetického využití odpadu se neobejdeme,“ tvrdí ředitel sdružení Martin Hájek. Energeticky se prý využívá pouze takový odpad, který se už nedá efektivně vytřídit nebo jinak zpracovat.