Obnovitelné zdroje energie se v Česku vrací na výsluní, na jejich výstavbu přispěje EU

© Pixabay

Tento článek je součástí Special reportu: Národní plán obnovy: Příležitost pro Česko

Uhelné elektrárny postupně dosluhují a nové bloky jaderných elektráren by měly spatřit světlo světa až v roce 2036. Čím se bude v Česku svítit a topit? Částečnou odpovědí jsou obnovitelné zdroje energie (OZE), které se po letech opět dostávají do popředí.

Éra tzv. solárních baronů poškodila pověst fotovoltaických elektráren v Česku. Zatímco v letech 2008 a 2009 země zažívala solární boom, s rokem 2014 přišlo zaříznutí podpory a s ním také nejisté investorské prostředí.

Spolu s tlakem na snižování emisí se však solární a termické panely staly doslova globálním hitem. Staví se na vodě, loukách, pouštích či na střechách průmyslových areálů i rodinných domků. Česko se tak po letech rozhodlo podporu přenastavit. Pomůže mu to nejen se zajištěním elektřiny pro občany, ale také se splněním evropských klimaticko-energetických cílů.

Dlouho očekávaná novela o podporovaných zdrojích energie se dočkala schválení v polovině září. Česko tak má konečně nastavená pravidla podpory pro budoucí rozvoj fotovoltaických, větrných či malých vodních elektráren a biomasy.

Zároveň do země míří masivní finanční podpora z fondů Evropské unie.

„Česko má na rozvoj čisté energetiky k dispozici bezprecedentní objem peněz, desítky miliard korun z evropských zelených fondů a jejich čerpání se právě rozjíždí,“ reagoval na schválení nové legislativy předseda Komory OZE Štěpán Chalupa.

Pět miliard korun z plánu obnovy pro podniky

Výstavbu obnovitelných zdrojů energie podpoří v následujících letech hned několik evropských fondů. Mezi nimi je i nový Nástroj na podporu oživení a odolnosti, označovaný také jako fond obnovy. Česko z něj bude moci skrze svůj čerstvě schválený národní plán obnovy čerpat zhruba 180 miliard korun.

Do Česka míří miliardy z evropského fondu obnovy. Podpoří digitalizaci, čistou energetiku i boj s rakovinou

Ministři financí zemí EU posvětili český plán obnovy. Do tuzemska tak v následujících měsících může přitéct 7 miliard eur (zhruba 180 miliard korun). Peníze poputují do digitalizace státní správy i firem, do obnovitelných zdrojů energie nebo třeba do výstavby onkologického centra.

Pokrizový plán počítá s tím, že přímo na výstavbu fotovoltaik půjde z fondu obnovy pět miliard korun, které podpoří instalace střešních solárních elektráren do výkonu 1 MW v místě spotřeby. Finance přitom budou určeny pro podnikatele.

„Předpokládáme, že investice se dotkne přímo privátních subjektů, které budou investici realizovat,“ píše se přímo v národním plánu obnovy, na kterém v posledních měsících intenzivně pracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).

V plánu je zároveň uvedeno, že investice se dotknou i samotných spotřebitelů energie, sníží totiž náklady spojené s odběrem elektřiny.

Podle MPO by měla vést tato pětimiliardová investice k výstavbě 270 MWp nových fotovoltaik na střechách. Podniky přitom budou moci žádat o podporu nejen na samotné solární panely, ale také na akumulaci vyrobené energie.

Kromě pěti miliard určených pro podnikatele jsou v plánu vyčleněné i peníze pro domácnosti. Ty je budou čerpat skrze již existující program Nová zelená úsporám. Národní plán obnovy podpoří více než sedmi miliardami korun instalace fotovoltaických a fototermických systémů, kotlů na biomasu a tepelných čerpadel. Část této sumy – konkrétně 2,5 miliardy korun – přitom bude určena nízkopříjmovým domácnostem.

Peníze půjdou i do osvěty mezi lidmi a zvyšování povědomí o využívání obnovitelných zdrojů. Plán by měl podpořit také rozvoj tzv. komunitní energetiky.

Vyrábět elektřinu může každý. Evropa sází na komunitní energetiku

Výroba elektřiny je doménou velkých společností. V Evropě však přibývá lidí, kteří nechtějí být pouhými spotřebiteli energie, ale chtějí se zapojit i do její výroby, distribuce či ukládání. Instalace solárního panelu na střechu přitom není jedinou možností, jak se zapojit.

„Otevření programů financovaných z národního plánu je obnovy důležité pro celý sektor obnovitelných zdrojů a transformaci energetiky,“ uvedl Chalupa.

Ministerstvo průmyslu, obchodu a dopravy má za to, že plán obnovy by mohl Česku pomoci nejen splnit svůj podíl na evropských cílech pro obnovitelné zdroje, ale dokonce je překročit. Zatímco nyní chce Česko dle svého energeticko-klimatického plánu do konce roku 2030 zvýšit spotřebu energie z OZE na 22 %, cíl se chystá díky investicím z plánu obnovy zvednout na 22,09 %. Co se týče spotřeby elektřiny z OZE, ten je nyní stanoven na 16,92 %, ale mohl by dosáhnout 17,28 %.

Potenciál obnovitelných zdrojů je mnohonásobně vyšší

Experti upozorňují, že Česko by mohlo k rozvoji obnovitelných zdrojů energie přistupovat mnohem ambiciózněji.

„České ministerstvo průmyslu a obchodu pravidelně podhodnocuje naše možnosti využívat obnovitelné zdroje. V roce 2030 tak plánuje pokrývat jen 22 % spotřeby energie z obnovitelných zdrojů, takže potenciál, který máme pro solární elektrárny na střechách nebo pro vítr, který vyrábí i v noci, zdaleka nevyužijeme,“ uvedl na dotaz redakce Ondřej Pašek, expert z Hnutí DUHA.

Podle studie EGÚ Brno by mohly solární elektrárny na střechách a fasádách pokrýt až 27 % spotřeby elektřiny v ČR. Český plán ale nyní počítá pouze s necelými 17 %.

Potenciál podle expertů tkví také ve větrné energetice. Ústav fyziky atmosféry Akademie věd ČR uvádí, že kolem roku 2040 by mohly větrné turbíny vyrábět energii odpovídající 28 % spotřeby. Na větrné zdroje však národní plán obnovy nemyslí.

Infografika: Jaký je potenciál obnovitelných zdrojů energie v ČR?

Větrné elektrárny by kolem roku 2040 mohly pokrývat až 28 % spotřeby energie ČR. Potenciál tkví i v solárních elektrárnách na střechách a fasádách domů. Ty by mohly pokrýt až 27 % spotřeby energie.

„Evropská unie nabízí na lepší využití obnovitelných zdrojů nemalé prostředky, měli bychom být proto mnohem ambicióznější. Důležité je také, aby se naše zvýšené ambice promítly do navýšení národního cíle pro rok 2030, který je, na rozdíl od různých prohlášení, jediný závazný,“ podotkl Pašek.

Evropská komise již své ambice v obnovitelných zdrojích stupňuje. Podle červencového návrhu by se měl jejich podíl na spotřebě energie v EU zvýšit do roku 2030 na 40 %. Z propočtů Komory OZE vyplývá, že pokud chtělo Česko držet krok, mělo by své cíle natáhnout ze současných 22 % na alespoň 29 % do roku 2030. Pro srovnání, v roce 2019 činil podíl OZE na spotřebě energie v Česku 16,2 %.

Vývoj podílu obnovitelné energie na spotřebě elektřiny (RES-E), dopravy (RES-T) a vytápění a chlazení (RES-H&C). Zdroj: MPO

Finančních zdrojů je více

Národní plán obnovy není jediným zdrojem „zelených“ financí, ze kterého bude Česko v následujících letech čerpat.

Výstavbu obnovitelných zdrojů energie podporují také kohezní fondy. V novém programovacím období  by měly peníze proudit zejména z Operačního programu pro technologie a konkurenceschopnost (OP TAK). Ten se bude zaměřovat na rozvoj obnovitelných zdrojů přímo v podnikatelském sektoru, kterému by mohl přispět necelými sedmi miliardami korun. Veřejné budovy by zase mohly získat podporu na instalace OZE z Operačního programu Životní prostředí.

Dalším zdrojem bude již zmíněná Nová zelená úsporám. Ta je sice financována částečně z národního plánu obnovy, důležitým zdrojem financí je pro ni nicméně i obchod s emisními povolenkami. Z Nové zelené úsporám budou moci čerpat jak lidé žijící v rodinných domcích, tak i v bytových domech.

Výnosy z prodeje emisních povolenek míří i do dalšího zdroje financí – Modernizačního fondu. Ten podpoří instalace OZE zejména v průmyslu, včetně teplárenství. Evropské fondy se soustředí také na uhelné regiony, vyčleněn je pro ně Fond spravedlivé transformace, z jehož rozpočtu bude rovněž možné obnovitelné zdroje podporovat. Evropské investice do výstavby obnovitelných zdrojů energie v Česku se tak budou pohybovat v řádu vyšších desítek miliard korun.

Modernizační fond má očistit průmysl od emisí. Peníze dostanou hlavně výrobci elektřiny a teplárny

Česká republika má jedinečnou příležitost dekarbonizovat svůj průmysl. Otvírá se jí Modernizační fond s rozpočtem 150 miliard korun. Většina peněz půjde na rozvoj obnovitelných zdrojů energie a modernizaci tepláren.