Nový ruský plynovod povede přes Řecko

Dohoda podepsaná nejvyššími představiteli obou států znamená významný posun v přípravě výstavby plynovodu, který má vést tzv. jižní cestou a končit v Itálii. Nad konkurenčním unijním projektem Nabucco, který měl snížit závislost sedmadvacítky na Gazpromu, se stahují mračna.

Souvislosti:

Energetické vztahy s Ruskem jsou dlouhodobě velmi problematické, i přesto, že snahy o jejich normalizaci lze pozorovat už od roku 2000, kdy byl zahájen tzv. Energetický dialog. Jednání jsou výrazně stěžována monopolním postavením Gazpromu, který vlastní většinu klíčových energetických zdrojů v Rusku. Zahraniční investoři tak čelí velmi obtížným podmínkám při pokusech o vstup na tamní trh. To vedlo Komisi až k navržení recipročního protiopatření v podobě klauzule, která zapovídá přístup investorů mimo sedmadvacítku k podílům v unijních energetických přenosových sítích pokud nedodrží pravidla platná v Unii – tedy oddělení distribuce a produkce energie.

Unie je v současnosti přibližně ze 40% závislá na dovozech plynu od svého východního souseda. Tento podíl by měl při tom podle dostupných analýz, v případě, že Unie zásadním způsobem nediversifikuje své energetické zdroje, dále narůstat. 

Dlouho diskutovaný projekt EU Nabucco má podle plánů snížit závislost Evropy na dodávkách plynu z Ruska. Jeho trasa vedoucí přes Turecko, Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko do Rakouska má spojit Evropu s nalezišti plynu ve Střední Asii a na Blízkém východě a zároveň se vyhnout nutnosti vyjednávat z Gazpromem. Výstavba unijního plynovodu, který měl původně být dokončen do roku 2013, je výrazně brzděna neochotou členských států k dohodě a to především o finančních otázkách celého projektu.

Témata:

 Minulý týden došlo v Moskvě k podpisu smlouvy mezi řeckým premiérem Kostasem Karamanlisem a odstupujícím ruským prezidentem Putinem o novém plynovodu. Ten by měl vést pod hladinou Černého moře a dále přes Bulharsko, Řecko, Srbsko a Chorvatsko do Itálie, a tak obcházet z ruského pohledu problematickou Ukrajinu. Jedna z odboček plynovodu, který má v budoucnu do Evropy přivádět 30 miliard m3 zemního plynu ročně, povede též přes Maďarsko do Rakouska.

Další na řadě je dohoda se Srbskem, která se očekává v nejbližší době. Ta předpokládá, že Gazprom získá majoritu v monopolní srbské energetické společnosti NIS. Zároveň Rusko dlouhodobě pracuje na vylepšování vztahů s tranzitními zeměmi podél trasy plynovodu. U některých států, jako například Řecka a Srbska, je usnadňuje historický kontext a v druhém případě také diplomatická podpora Ruska v otázce Kosova.

Podle analytiků si Rusko pod vedením Putina snaží budovat postavení energetické velmoci a je třeba si uvědomit, že význam zemního plynu bude narůstat s ubývajícími zásobami ropy. Například deník Financial Times zastává stanovisko, že sice není ani v budoucnu pravděpodobné přerušení ruských dodávek do Evropy, nicméně unijní závislost na Gazpromu se může projevit ve zhoršených podmínkách při vyjednávání kontraktů.