Nová energetická strategie EU budí v Česku spíše rozpaky

Evropská komise ve středu (10. listopadu) představila finální podobu energetické strategie 2020. Náklady na modernizaci evropské energetické soustavy do roku 2020 odhaduje na 1 bilion eur. Podle evropských i českých představitelů je strategie příliš obecná a neříká, kdo ponese náklady na její realizaci.

Energetická strategie 2020, vypracovaná Evropskou komisí, počítá s reformou evropské energetiky v několika základních oblastech. Evropa by měla do deseti let především snížit spotřebu energie o 20 %, propojit vnitřní energetický trh, vybudovat nové inteligentní sítě, zformulovat společnou vnější energetickou politiku a udržet vedoucí postavení v inovaci energetických technologií (EurActiv 8.11.2010).

Evropská energetika má nepochybně řadu slabých míst a nové ambiciózní plány do budoucna potřebuje. Podle dosavadních ohlasů se ale Evropské komisi podařilo zformulovat velmi ambiciózní vizi, která ale postrádá konkrétní návrhy, jak ji realizovat a jak ji také zaplatit.

Podle komisaře pro energetiku Günthera Oettingera by měly investice na modernizaci energetické sítě připlout hlavně z průmyslu a peněženek spotřebitelů, kteří by měli počítat se zvýšením účtů za energii.

Část nákladů ponese i Evropská unie, Brusel chce ale financovat především velké projekty typu větrných farem v Severním a Baltském moři. Konkrétní legislativní návrhy Komise slibuje zveřejnit v následujících 18 měsících.

Komise by měla být přísnější, myslí si Evropský parlament

Podle vyjádření, která se podařilo EurActivu v Evropském parlamentu získat, je strategie jen velmi obecným doporučením, které nenutí členské státy zvyšovat energetické úspory a jen reflektuje dosavadní vývoj. Ten zatím nenasvědčuje tomu, že by Evropa dokázala své cíle splnit.

Podle europoslanců strany zelených navržená strategie jde na ruku velkým energetickým firmám. „Komise ve strategii ustupuje zájmům velkých (německých) energetických firem, jejichž dominantní postavení poškozuje evropský energetický trh a brání Evropě, aby se odstřihla od závislosti na fosilních palivech,“ řekl EurActivu lucemburský europoslanec Claude Turmes.

Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu (S&D) ve strategii postrádá právně závazné cíle energetických úspor.

„Členské země sedmadvacítky momentálně nesměřují k dosažení 20% snížení energetické spotřeby, základnímu předpokladu pro dosažení našich cílů v oblasti ekonomického zotavení a udržitelného rozvoje,“ uvedla švédská europoslankyně Marita Ulvskog.

„Skutečný závazek snížit energetickou spotřebu a zvýšit podíl obnovitelných zdrojů“ v evropském energetickém mixu postrádají i evropští socialisté, podle kterých Komise ve strategii „akcentuje potřeby zejména energetických firem“, uvedl předseda Evropské sociálně demokratické strany Poul Nyrup Rasmussen.

S tím souhlasí český europoslanec Pavel Poc (S&D), podle kterého by „dosažení 20 % cíle energetických úspor již v roce 2020 mohlo ušetřit 78 miliard eur ročně a dát vzniknout až milionu pracovních míst, zlepšit bezpečnost dodávek a vyřešit ekonomickou konkurenceschopnost“.

Komise ale ve strategii „jasně selhala, když se dostatečně nezabývala jedním z nejdůležitějších bodů, tj. závaznými cíly energetických úspor," říká Poc společně s místopředsedkyní evropských sociálních demokratů Maritou Ulvskog.

Evropský průmysl: nevíme, co to přesně přinese, ale snad to dobře dopadne

Podle zástupců evropského obchodu by měla míra energetických úspor zůstat na uvážení každého subjektu. Malé podniky „by měly být motivovány k energetickým úsporám a nikoli nuceny nějakými dalšími administrativními normami“, píše se v prohlášení Asociace evropských obchodních a průmyslových komor (Eurochambres).

Evropská federace stavebního průmyslu (FIEC) zase zdůrazňuje, že zvyšování energetické účinnosti se neobejde bez nárůstu finančních nákladů na rekonstrukce budov. „V tomto ohledu FIEC vítá, že se Komise v legislativních návrzích, navazujících na energetickou strategii, bude věnovat rozložení finančních pobídek mezi majitele a nájemníky nemovitostí,“ stojí v prohlášení FIEC.

Český průmysl se ke společné energetické strategii EU staví vstřícně, jeho zástupci ale varují před přílišným finančním zatížením, které by ohrozilo konkurenceschopnost evropských firem na světových trzích.

Český průmysl: strategii vítáme, nesmí ale ohrozit naši konkurenceschopnost

„Oceňujeme, že se Evropská komise zabývá tak klíčovou oblastí jako je energetika. Bezpečná, spolehlivá a dostupná energetika je prioritou našeho svazu, proto identifikace cílů na příštích deset let, s níž přišla Komise, je pro nás a naše členské firmy zásadní,“ řekl pro EurActiv mluvčí Svazu průmyslu a obchodu Milan Mostýn.

„Je ale třeba si uvědomit náročnost cílů, nastavených Komisí a s tím spojená některá rizika jejich splnitelnosti. Zejména by energetická politika neměla mít vliv na růst cen energií a na podvázání křehkého růst ekonomiky a konkurenceschopnosti českých i evropských firem. Naše poslední zkušenosti s nereálně stanovenými cíli v oblasti obnovitelných zdrojů a jejich dopad na ceny elektrické energie, jsou varující," upřesňuje očekávání svazu jeho mluvčí.

Obavu o konkurenceschopnost českých a evropských firem sdílí i předseda energetické sekce Hospodářské komory Václav Hrabák. „Za velmi významné považuji orientaci na snižování energetické náročnosti, na propojení energetických soustav mezi zeměmi EU a zapojení do tohoto systému i země sousedící s EU. Mám ale obavy, že pokud budou realizována všechna navržená opatření, může dojít k neúměrné zátěži koncových odběratelů energie a v podnikatelské sféře i ke ztrátě konkurenceschopnosti.“

I pro českou energetickou společnost ČEZ je energetická strategie 2020 důležitým a ambiciózním dokumentem, který ale obsahuje řadu nejasností.

„Skupina ČEZ vnímá zveřejněnou strategii jako důležitý dokument, který se snaží oslovit hlavní výzvy evropské energetiky pro následujících deset let. Zveřejněný dokument je však v mnoha ohledech obecného charakteru a bez doplnění konkrétními právními předpisy postrádá význam,“ píše se v získaném vyjádření.

Negativně ČEZ také vnímá to, že „Evropská komise neklade z našeho pohledu dostatečný důraz na účinné vynucování implementace současné evropské energetické legislativy ve všech členských státech EU“.

Pozitivně naopak ČEZ hodnotí „uznání role jaderné energetiky v současném i budoucím energetickém mixu EU, včetně implicitního uznání potřeby prodloužení životnosti stávajících zdrojů“.

Podle Martina Sedláka z Hnutí DUHA „se plán Evropské komise správně zaměřuje na zvyšování energetické efektivity. Zelené inovace mohou srazit dovoz ropy a plynu i českou závislost na uhelných dolech. […]Důležité je, aby česká vláda přijala legislativu, která to zajistí. Jde například o vytvoření Fondu energetické nezávislosti, který zajistí zateplení každého domu v Česku“.