Nord Stream 2: Blíží se Slovensko a Rusko ke smíření?

Generální ředitel Gazpromu Alexej Miller; zdroj: Shutterstock; autor: kojoku

Bratislava chce, aby byla i po případném rozšíření Nord Streamu zachována přepravní cesta pro zemní plyn přes Ukrajinu a Slovensko. Podle Gazpromu je možné tranzit udržet. Bude ale v Evropě dost velká poptávka, aby se provozování tolika přepravních tras vyplatilo?

Slovensko zatím patřilo mezi nejhlasitější odpůrce rozšiřování plynovodu Nord Stream vedoucího po dně Baltského moře z Ruska do Německa. Pohledy Bratislavy a Moskvy by se ale mohly začít sbližovat.

Hraje se s variantami, že by Slovensko mohlo těžit i z Nord Streamu.

Slovenský premiér Robert Fico se na konci června v Bratislavě sešel s generálním ředitelem ruské plynárenské firmy Gazprom Alexejem Millerem.   

„Konkrétně se hovořilo o interakci mezi Gazpromem a slovenskými firmami v oblasti dodávek plynu a jeho tranzitu,“ citoval stanovisko ruské společnosti portál Energia.sk. který o schůzce informoval.

Slovenská vláda usiluje o to, aby byl i v případě rozšíření baltského plynovodu zachován tranzit přes slovenské území, aby země nepřišla o příslušné poplatky v řádech stamilionů eur.

Plyn z Nord Streamu na Slovensko doteče

Právě kvůli ztrátě postavení tranzitní země se Slovensko Nord Streamu 2 obává. Rusko totiž dalo v minulosti najevo, že po roce 2019 už nebude chtít posílat plyn do Evropy přes Ukrajinu a dále přes Slovensko.

Oslabení Ukrajiny je jedním z dalších argumentů kritiků projektu.

Do budoucna se hraje s variantami, že by Slovensko mohlo alespoň částečně těžit i z Nord Streamu. Ruský plyn přiváděný severní cestou by měl přes Německo a Českou republiku proudit do Rakouska. Vzhledem k chybějícímu propojení se ovšem uvažuje o tom, že by vedl ještě oklikou přes Slovensko.

Pokud by provozovatel slovenské sítě Eustream zvládl realizovat svůj projekt Eastring, mohl by navíc plyn z Nord Streamu plynout do zemí jihovýchodní Evropy.

Podle Fica by však měla být zachována i tranzitní cesta přes Ukrajinu.

Plyn oběma trasami

Se zástupci Gazpromu minulý týden jednal také samotný Eustream, jehož vlastníkem je vedle slovenského státu Energetický a průmyslový holding českého podnikatele Daniela Křetínského.

Ruská firma představitele Eustreamu ujistila, že slovenská i česká síť pro přepravu plynu se bude dlouhodobě využívat i po případném rozšíření Nord Streamu.

„Eustream také velmi oceňuje porozumění obou stran v tom, že vstupní bod z Ukrajiny na Slovensko zůstane zachován v plné funkčnosti i v případě realizace projektu Nord Stream 2,“ informovala společnost.

Souběžné využívání ukrajinsko-slovenské trasy a nového plynovodu připouští i německá diplomacie, která za rozšířením Nord Streamu stojí.

Během červnové návštěvy Berlína slovenský premiér uvedl, že Bratislava hledá odpověď na otázku „jaká by mohla být kompenzace [za ztracené tranzitní poplatky], co by Slovensko mohlo nabídnout v případě Nord Streamu 2? Umíme využít část slovenské sítě na tento plyn, nebo ne?“ řekl Fico.

Británie Nord Stream 2 kritizovala

Se začátkem léta se v EU proměnilo nastavení sil mezi státy, které rozšíření Nord Streamu podporují, a jeho odpůrci.

V Radě EU bude po britském referendu o členství v Unii oslabena pozice Spojeného království, které projekt kritizovalo.

Slovensko minulý týden převzalo předsednictví v Radě, což znamená, že bude muset během příštího půl roku vystupovat spíše umírněně a hrát roli moderátora.

Slovensko jako předsednická země bude muset vystupovat spíše umírněně.

Vládní zmocněnec pro předsednictví Ivan Korčok nicméně avizoval, že se Slovensko bude zajímat o to, jestli je Nord Stream 2 v souladu s principy energetické unie.  

Silnější odpor lze naopak očekávat od Polska, které 1. července převzalo roční předsednictví Visegrádské skupiny. Varšava má k projektu vyhraněný postoj a ve svém předsednickém programu označila za prioritu pokračování společného postupu proti němu.

V souladu s právem i potřebami?

Evropská komise a německý regulační úřad nyní zkoumají, zda by byla realizace projektu v souladu s evropskou legislativou. Na rozporu s právem EU už v minulosti ztroskotaly ruské plány na výstavbu plynovodu South Stream.

Gazprom, který čelí podezření ze zneužívání dominantního postavení na středoevropském trhu s plynem, tvrdí, že nový plynovod v souladu s evropskými normami bude.  

„S projektem Nord Stream operujeme takovým způsobem, abychom neporušili právo EU,“ řekl v květnu na tiskové konferenci místopředseda řídícího výboru Gazpromu Alexander Medveděv.

Místopředseda Evropské komise odpovědný za energetickou unii Maroš Šefčovič nicméně v dubnovém rozhovoru pro slovenský EurActiv uvedl, že se bude chtít zaměřit i na ekonomické parametry Nord Streamu 2.

„Požádali jsme Mezinárodní energetickou agenturu (EIA) a Evropskou síť provozovatelů přenosových soustav pro plyn (ENTSO-G), aby nám řekly, jak vidí spotřebu plynu a nejefektivnější způsob přepravy plynu z Ruska do Evropy,“ řekl.

„I na základě těchto údajů bychom měli diskutovat, jaké parametry projektu jsou ekonomicky zdůvodnitelné. Tam jsme měli začít – podívat se na čísla a na potřeby,“ dodal.

Kolik bude EU potřebovat plynu

Zachování obou zmíněných tras by bylo uskutečnitelné v případě, že by se celkové objemy plynu dovážené do EU výrazně zvýšily.

Gazprom to prý očekává.

„Evropa bude i nadále potřebovat dodatečné dodávky plynu, které by v roce 2025 mohly dosáhnout 100 miliard kubických metrů (bcm) a v roce 2035 až 15 bcm plynu,“ uvedl v červnu na setkání akcionářů Gazpromu Miller.

Komise ale vidí budoucí poptávku v EU konzervativněji. V porovnání s dnešní spotřebou asi 400 bcm ročně se její odhad pro rok 2030 pohybuje v rozmezí od mínus 20 bcm po plus 50 bcm ročně.

Přeprava plynu přes Slovensko se každopádně nejspíš nezastaví, jen sníží. Otázkou zůstává, o kolik.

„Smlouva se slovenským Eurstreamem trvá do roku 2028. To znamená, že se Gazprom bude muset s Eustreamem na snížení přepravy plynu přes Ukrajinu dohodnout,“ řekl slovenskému EurActivu britský analytik Jack Sharples.

„Jinak by mohl Eustream žalovat Gazprom u arbitrážního soudu. A pravděpodobně by dosáhnul dohody o finančním vyrovnání,“ vysvětlil.

Adéla Denková s využitím EurActiv.sk.