Nevyužitá eura z Barrosova protikrizového balíčku půjdou na energetické úspory

Europoslanci minulý týden odsouhlasili přesun peněz, které se nepodařilo Unii utratit v rámci unijního protikrizového „plánu obnovy“. V mimořádném stimulačním balíčku, z nějž EU podpořila výstavbu plynovodních propojení, projekty CCS nebo výstavbu větrných elektráren, zbývá odhadem 115 milionů eur. Ty by nyní měly putovat na podporu energetických úspor v regionech.

Poslanci z výboru pro průmysl, výzkum a energetiku minulý týden jednomyslně podpořili návrh Komise, podle nějž by 115 milionů eur, které zbývají v rozpočtu jednorázového protikrizového balíčku z dubna 2009, mělo jít do zvyšování energetické účinnosti a podpory rozvoje obnovitelných zdrojů na regionální a místní úrovni.

Program, na který EU v roce 2009 ve svých rozpočtových rezervách našla 3,98 miliardy eur, v uplynulém roce podpořil modernizaci plynárenské infrastruktury, plynovodních propojení, projekty CCS (zachycování a ukládání uhlíku) nebo výstavbu větrných elektráren (EurActiv 17.4.2010).

Ne všechno se ale podařilo utratit a Evropská komise nyní odhaduje, že v rozpočtu balíčku na konci letošního roku bude zbývat zmíněných 115 milionů eur. V souvislosti s tím Brusel navrhl vytvořit zvláštní nástroj, z něhož by se financovaly projekty v oblasti energetických úspor.

Na zelené projekty v rozpočtu zbylo

Europoslanci konečnou podobu plánu obnovy podpořili po několikaměsíčním dohadování v dubnu 2009. V původním návrhu se jim nelíbilo, že by navzdory oficiální „zelené agendě“ EU měla většina financí putovat na podporu využívání fosilních paliv a požadovali, aby plán počítal také s podporou projektů v oblasti energetické účinnosti. Podpořili až kompromis, podle nějž Komise může navrhnout přesun prostředků, které se do konce roku 2010 nepodaří utratit, na podporu projektů v oblasti energetických úspor a rozvoje obnovitelných zdrojů v regionech.

Nynější návrh Komise na vytvoření zvláštního finančního nástroje na podporu zelených energetických projektů poslanci přivítali. Regionům podle nich může přinést nová pracovní místa, zvýšit jejich atraktivitu a posílit sociální integraci.

A jaké typy projektů bude možné v rámci plánu podpořit? V prvé řadě musí jít o projekty, které budou mít rychlý a výrazný dopad na hospodářské oživení, budou přispívat ke zvyšování energetické bezpečnosti a snižování emisí skleníkových plynů. Podle poslanců může jít například o podporu kombinované výroby tepla a elektřiny, dálkového vytápění, decentralizované výroby energie z obnovitelných zdrojů, ekologické veřejné dopravy a elektromobilů, ale také investice do akumulátorů, inteligentních měřících zařízení (tzv. smart meterů) a inteligentních sítí (smart grids).

Vzor pro budoucnost?

Řízením fondu mají být pověřeny veřejné subjekty zprostředkující finance. Tímto způsobem by se podle poslanců měly maximalizovat jeho krátkodobé dopady. Italský europoslanec Antonio Cancian, stínový zpravodaj k názoru Parlamentu, je přesvědčen, že časem bude peníze z evropské pokladny možné doplnit dalšími rozpočtovými zdroji. Spolu s prostředky Evropské investiční banky a penězi soukromých investorů by prý balíček mohl díky pákovému efektu vést k investicím v celkovém rozsahu 4-5 miliard eur.

Cancian dodal, že přestože podobně „inovativní fondy“ v oblasti energetiky zatím neexistují, věří, že na principech, na nichž má fungovat tento jednorázový program se bude v budoucnu stavět – nejen v energetice, ale i v dalších sektorech jako je doprava, a to s „mnohem většími rozpočty a větším podílem PPP partnerství“.

Plénum Evropského parlamentu má o návrhu Komise hlasovat v průběhu října.