Neposlušné členské státy zpomalují vytváření vnitřního energetického trhu

Günther Oettinger, eurokomisař pro energetiku; zdroj: Evropská komise.

Vnitřní energetický trh EU možná nevznikne v plánovaném termínu do roku 2014, upozornil minulý týden na konferenci v Bruselu komisař pro energetiku Günther Oettinger. Šlo o jeho zatím nejvážnější varování.

„Musím k vám být zcela otevřený,“ řekl evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger podnikatelům a diplomatům, kteří se sešli o víkendu (29. září) v Bruselu. „Mám určité pochybnosti o tom, že do roku 2014 zvládneme dosáhnout stanoveného cíle.“

Oettinger varoval, že Evropská komise zahájí postihy vůči 18 členským státům, které dosud plně neimplementovaly tzv. třetí energetický balíček, a to ani 6 měsíců po hraničním termínu (EurActiv 2.3.2011).

„Velmi nás zneklidňuje, že členské státy, jak se zdá, s plněním cíle otálejí,“ řekl Oettinger.

„Bohužel se stává, že stejný ministr, který schválí balíček v Radě EU, pak není schopen protlačit jej doma,“ postěžoval si komisař.

Popohnat váhavé členy

Mezi členské státy, které třetí energetický balíček dosud neimplementovaly, patří Bulharsko, Estonsko, Španělsko, Kypr, Lucembursko, Nizozemí, Rumunsko, Slovensko a Velká Británie.

Jeden z úředníků Evropské komise však EurActivu řekl, že Brusel by mohl zasáhnout až vůči 20 zemím.

Celá procedura začne tím, že státům budou zaslány upomínací dopisy k podání vysvětlení. Pokud požadavkům opět nevyhoví, Evropská komise jim zašle druhé upozornění, tzv. oddůvodněné stanovisko.

„V poslední fází se pak případ předloží Soudnímu dvoru EU,“ řekl diplomat. „Požádáme soud o rozsudek a od příslušných členských států budeme vyžadovat zaplacení úhrnné částky a penále. Doufáme ale, že tak daleko nebudeme muset zajít,“ dodal. Dále může být uvalen poplatek za každý den otálení.

„Nehrajeme tady žádnou hru,“ řekl Oettinger účastníkům konference. „Toto je nedělitelná součást povinností Komise.“

Vlastnický unbundling

Třetí energetický liberalizační balíček byl přijat v červenci 2009. Jeho cílem je zabránit vzniku monopolů energetických společností tzv. vlastnickým unbundlingem, tedy rozdělením vlastnictví výrobní a přenosové energetické infrastruktury. Komise argumentuje tím, že rozdělení přístupu k výrobě a přenosu energií povzbudí investice do energetické infrastruktury.

Během hospodářské recese se ale ukázalo, že soukromý sektor není příliš ochotný k takovým krokům přistoupit.

Proti proudu

Johannes Teyssen, šéf energetického gigantu E.ON, na konferenci uvedl, že stejně jako evropské banky, i evropský energetický sektor se zdá být „neatraktivní pro jakékoliv investice mezinárodního kapitálu.“

„Je skutečně tak důležité mít o trochu více infrastruktury, když celý systém selhává?“ ptal se Teyssen.

Budoucnost vnitřního energetického trhu, vlajkové lodi liberalizačního programu evropské energetiky, tak nevypadá příliš růžově.

Podle komisaře Oettingera, který pronesl proslov plný metafor, proces vytváření evropského energetického trhu nezaznamenal žádný vývoj, protože „každý jeden krok dopředu znamená dva dozadu“. Evropa tak prý vesluje proti proudu. „Pokud přestaneme veslovat, budeme strženi proudem do špatného směru,“ varoval komisař.

„Jde o čas,“ dodal. „Abychom dosáhli svých cílů, potřebujeme investice do infrastruktury. Proto také potřebujeme stabilní regulační rámec.“

Ukázkou snahy Komise liberalizovat trh s energií je razie, která proběhla minulý týden (27. září), ve 20 plynárenských společnostech – především ve střední a východní Evropě, které byly podezřelé z porušování pravidel hospodářské soutěže. Z velké části mezi nimi byly společnosti spoluvlastněné ruským plynárenským kolosem Gazprom.