Německo na podzim čeká rozhodování o budoucnosti jádra

Německá vládní koalice má před sebou nelehký úkol. Musí uspokojit protichůdné tlaky ohledně budoucnosti svých 17 jaderných elektráren. Podle osm let starého zákona mají být totiž všechny do roku 2022 odstaveny z provozu. Řada politiků by ovšem nyní tento termín ráda prodloužila, možná až o 14 let.

Nová energetická politika, na jejíž přípravě v současné době německá vláda pracuje, a jež má spatřit světlo světa na podzim, bude muset vyřešit jedno ze zásadních sporných témat. Prodloužit, či neprodloužit provoz stávajících jaderných elektráren? A pokud prodloužit, pak o kolik?

Koaliční vláda sociálních demokratů Gerharda Schrödera a Zelených v roce 2002 odsouhlasila zákon, podle nějž mají nejpozději do roku 2022 ukončit svou činnost všechny jaderné elektrárny na území spolkové republiky. Německo, které v současné době vyrábí z jaderné energie 11 % veškeré elektřiny, ovšem nyní zvažuje, zda by ve světle boje s klimatickými změnami nemělo svůj postoj přehodnotit. Jaderná energie by mu totiž jako levný, bezemisní zdroj mohla pomoci ambiciózní cíle naplnit.

Německá veřejnost má k jádru ambivalentní postoj. Z průzkumu agentury Forsa, z kterého cituje deník New York Times, vyplývá, že prodloužení životnosti stávajících jaderných reaktorů si přeje 46 % Němců. Dalších 46 % ovšem požaduje jejich odstavení.

Otázka rozděluje i vládní koalici. Zatímco svobodní (FDP), menší z obou koaličních partnerů, odklad nejzazšího termínu pro odstavení jaderných reaktorů podporují, křesťanští demokraté jsou rozdělení. Někteří jejich politici (zejména z průmyslového Bavorska a Bádenska-Württemberska, které jsou obě na jaderné energii závislé) volají po prodloužení životnosti jaderných elektráren o dalších 14 let.

Ministr životního prostředí Norbert Röttgen (CDU), který mimo jiné proslul tím, že se své partnery v EU snažil přesvědčit k jednostrannému navýšení unijního redukčního závazku z 20 na 30 % do roku 2020, ale výrazný odklad odmítá. Podle něj by vláda životnost jaderných bloků neměla prodlužovat o více než čtyři až osm let. Podle deníku Der Spiegel ministr věří, že čím dříve k odstavení dojde, tím více budou investoři a vláda tlačeni do rozvoje obnovitelných zdrojů.

Německá vláda tento měsíc schválila svůj Národní akční plán (o českém akčním plánu viz EurActiv 11.8.2010), který počítá s navýšením podílu OZE na celkové spotřebě energie do roku 2020 na 20 %.

Podle informací deníku Süddeutsche Zeitung prý ale nyní ve vládě vzniká kompromis, na jehož základě by některé jaderné elektrárny skončily už v příštím roce, zatímco jiným by se životnost prodloužila. O kolik zatím není jasné. Rozhodnout o osudu konkrétní elektrárny by v každém případě měly nové bezpečnostní předpisy, díky nimž by nejmodernější reaktory mohly zůstat v provozu i po roce 2022.

Otázkou ovšem je, jestli se vládě jakékoliv prodloužení životnosti vůbec podaří. Poté, co v květnových zemských volbách v Porýní-Vestfálsku přišla o většinu v horní komoře parlamentu, Spolkové radě, je osud hlasování nejistý. Podle některých právníků je ovšem možné v tomto případě horní komoru obejít a návrh prosadit pouze ve Spolkovém sněmu. Sociální demokraté ale prý dali najevo, že se v takovém případě obrátí na Spolkový ústavní soud.