Německo bude do roku 2022 bez jádra

Zdroj: The Council of the European Union.

Německo uzavře do roku 2022 všechny jaderné elektrárny. V reakci na havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima se na tom shodly strany vládní koalice kancléřky Angely Merkel. Provozovatele jaderných elektráren RWE, E.ON nebo Vatenfall rozhodnutí zřejmě nepotěší.

Strany německé vládní koalice potvrdily, co se už nějakou dobu očekávalo. Všech osm nejstarších jaderných elektráren by mělo zůstat trvale odstaveno. Sedm jich v bezprostřední reakci na japonské události nechala vláda uzavřít v březnu 2011 a osmá je už odstavená několik let.

Německý ministr životního prostředí Norbert Roettgen dnes ráno poté, co o budoucnosti energie z jádra jednala dlouho do noci vládní koalice, uvedl, že dalších šest elektráren bude uzavřeno do roku 2021. Zbývající tři reaktory zůstanou v provozu až do roku 2022. Jedná se o bezpečnostní opatření, které má zajistit spolehlivé dodávky elektřiny a zabránit výpadkům, řekl ministr.

Kancléřka Angela Merkel v březnu ostře změnila postoj k prodlužování životnosti jaderných elektráren, kterou ještě několik měsíců předtím sama prosazovala (EurActiv 31.8.2010).

O uzavření jaderných elektráren rozhodla koaliční vláda krátce poté, co svá jednání o budoucnosti jaderné energetiky uzavřela etická komise. „Je to definitivní. Poslední tři jaderné elektrárny skončí nejpozději v roce 2022,“ uvedl Roettgen po setkání s partnery. „Žádná klauzule o revizi tam nebude,“ dodal.

Někteří politici požadovali, aby se součástí dohody stala klauzule, která by jí v budoucnu umožňovala přehodnotit. Svobodní demokraté (FDP), koaliční partner křesťanských demokratů kancléřky Merkel, původně nepožadovali žádné pevné datum, spíše flexibilní ustanovení, které by umožňovalo termíny posunout. Chtěli také, aby alespoň jeden ze sedmi starších reaktorů bylo možné vrátit do provozu, pokud by to bylo nutné.

Koalice se nakonec dohodla, že jeden ze starších reaktorů bude do roku 2013 hrát roli „studené rezervy“ – to pro případ, že by z obnovitelných zdrojů nebylo v zimním období možné zajistit dostatek elektřiny a výpadek jaderných zdrojů by nebylo možné vykompenzovat elektřinou z uhlí.

Rozhodnutí kabinetu musí posvětit ještě parlament. Představitelé opozičních sociálních demokratů a zelených byli proto kvůli lepšímu konsensu k částem včerejšího jednání přizváni.

Opatření se každopádně zřejmě nebude zamlouvat energetickým společnostem RWE, E.ON, Vatenfall a EnBW, které v Německu jaderné elektrárny provozují, zejména proto, že zachovává spornou daň z jaderného paliva.

Koalice vloni odhadovala, že by daň z jaderného paliva mohla do státní kasy ročně přinést 2,3 miliardy eur. Ovšem vzhledem k tomu, že Německo osm z celkem 17 jaderných elektráren zavřelo, daňové příjmy budou nižší.

Vláda podle důvěryhodných zdrojů zvažovala, že daň zruší a tím si u čtyř provozovatelů jaderných elektráren zajistí podporu pro dřívější odstavení jaderných bloků. Vyhnula by se tím také žalobám kvůli obratu své politiky o 180 stupňů.

Jürgen Grossman, výkonný ředitel RWE za prodloužení doby životnosti jaderných elektráren silně lobboval. Energeticky náročné průmyslové provozy podle něj odklon od jádra draze zaplatí a celý krok může německou průmyslovou základnu ohrozit.

Do doby, než vláda kanceléřky Merkel rozhodla v březnu o uzavření sedmi nejstarších jaderných elektráren, vyrábělo Německo z jádra 23 % elektřiny.