Německá jaderná zpátečka může znamenat více uhlí a plynu

Zdroj: CreativeCommons.org.

V Německu, kde vláda počátkem týdne rozhodla o trvalém uzavření osmi jaderných elektráren a odstavení ostatních reaktorů do roku 2022, se začíná rozbíhat debata o budoucnosti energetického sektoru.

Vláda kancléřky Angely Merkel svým rozhodnutím zareagovala na březnové události v Japonsku, kde v důsledku zemětřesení a následné vlny tsunami došlo k havárii jaderné elektrárny Fukušima (EurActiv 30.5.2011).

Německo podle kancléřky do roku 2020 sníží svou spotřebu elektřiny o 10 % a dojde také k dalším investicím do rozvoje obnovitelných zdrojů.

Polský premiér Donald Tusk ale v německém odklonu od jádra vidí spíš příležitost pro polské uhelné elektrárny. „Z pohledu Polska je to dobrá zpráva,“ uvedl předseda polské vlády. „O elektřině z uhlí se začne znovu mluvit,“ dodal.

Obchodníci na evropském trhu s elektřinou uvedli, že Německo začalo výpadek svých jaderných elektráren nahrazovat dovozem hnědého uhlí z Polska a elektřiny vyrobené francouzskými jadernými elektrárnami.

Podle mluvčího společnosti ČEZ Ladislava Kříže největší tuzemský výrobce kvůli německému výpadku a vyšší poptávce po dovozu žádné nové elektrárny stavět nehodlá. „Výroba v ČR může velmi mírně vzrůst, ale rozhodně nelze počítat s tím, že bychom vývozem nahradili německé jaderné elektrárny,“ řekl mluvčí ČTK. Připustil však, že ČEZ může do Německa prodat „dočasný přebytek“.

Podle německého eurokomisaře pro energetiku Günthera Oetteringa zřejmě brzy do hry vstoupí další zdroje energií. „Potřebujeme víc plynu,“ prohlásil komisař krátce poté, co německá vláda schválila ústup od jádra. „Poté, co Berlín rozhodl, bude růst tažen plynem,“ řekl dále.

S tím souhlasí i polský premiér. „Pokud se ukáže, že lze (polské) zásoby břidlicového plynu těžit ve velkém, mohli bychom také učinit posun k plynovým elektrárnám,“ uvedl Tusk.

Cena zemního plynu na britském trhu v reakci na informace o německé jaderné zpátečce zareagovala růstem a včera dosáhla svého šestitýdenního maxima. Obchodníci údajně očekávají, že obnovitelné zdroje, které se vyznačují kolísáním dodávek v závislosti na počasí, budou muset v Německu doplnit „flexibilnější plynové elektrárny“.

Zdroje v Bruselu EurActivu sdělily, že přestože Polsko již hovoří o možném vývozu své elektřiny, Německo zatím žádný pořádný plán nemá a je tedy těžké předvídat, jak se situace vyvine.

„Obecně řečeno, potřebujeme spoustu nových elektráren, pokud možno plynových, ale možná také uhelných a všechny musíme postavit za relativně krátkou dobu,“ řekl EurActivu diplomat.

V Německu podle něj vznikne zákon, který by měl výstavbu nových konvenčních elektráren urychlit „co nejdřív to bude možné“. Diplomat připustil, že to bude pro Německo velká výzva.

Německá ministerstva financí a životního prostředí mají na příští rozvoj německého energetického odvětví odlišné názory. Podle aktivistů z hnutí Greenpeace rozdílné postoje ještě umocňuje tlak energetických společností.

Jan Haverkamp z Greenpeace uvedl jako příklad nejmenovanou energetickou společnost, která z obnovitelných zdrojů vyrábí „méně než 4 % své elektřiny“. „Ta společnost vsadila v minulém desetiletí na špatného koně a její vazby jsou nejblíž ministerstvu financí. Nepřekvapuje mě proto, že je z ministerstva životního prostředí, které je více nezávislé, slyšet něco jiného,“ řekl EurActivu.

Hnutí Greenpeace odklon od jaderné energetiky v Německu prosazovalo už dlouho. Země by podle něj mohla veškeré své jaderné elektrárny vyřadit z provozu dokonce už v roce 2015 a neohrozila by tím ani dodávky, ani by to nevedlo k vyšším emisím CO2.

Z některých zemí ale na adresu Německa zní, že by se mělo nad svým rozhodnutím ještě trochu zamyslet a varují před negativními důsledky na životní prostředí nebo cenu elektřiny.

Švédský ministr životního prostředí Andreas Carlgren agentuře TT sdělil, že německý plán není realistický a uniká mu základní problém. „Jak chceme splnit dvojí výzvu a současně snížit závislost na jaderné energii a emise?,“ ptá se ministr.

Také podle nejmenovaného japonského diplomata si mělo Německo před přijetím rozhodnutí „vzít víc času na promyšlení všech aspektů energetické bezpečnosti“. Diplomat to řekl EurActivu, ovšem zdůraznil, že jde pouze o jeho osobní názor.