Největší solární projekt Desertec nabírá dech

Gigantický plán na výstavbu solárních a větrných elektráren – Desertec, který má využívat energii afrických pouští, přitáhl dalších pět energetických společností ze Španělska, Itálie, Francie, Maroka a Tuniska, jež se mají na projektu za 400 miliard eur podílet.

Zkuste si k sobě poskládat výdaje skoro devíti státních rozpočtů Česka a dostanete se na částku, kterou hodlají investoři v průběhu dalších desítek let do projektu Desertec vložit, tedy na 400 miliard eur. Za 350 miliard chtějí vybudovat systém solárních a větrných elektráren a za zbylých 50 sítě, které by generovanou elektřinu přepravily do místa spotřeby, tedy na starý kontinent.

Paul van Son, šéf Desertec Industrial Initiative, se minulý týden novinářům pochlubil, že o vstup do konsorcia, které zatím čítá 12 společností , usiluje mnoho dalších. Zatím mu dominují energetičtí giganti z Německa: E.ON, RWE a Siemens (plus sedm německých firem včetně Deutsche Bank), ale účastní se ho i jedna africká společnost: alžírský Cevital a jedna španělská: Abengoa Solar.

Podle Van Sona je klíčové do projektu, který oficiálně odstartoval loni v červenci, vtáhnout právě firmy z Blízkého východu a Afriky, kde mají stát elektrárny (EurActiv 22.7.2009). Jména nových členů konsorcia Desertec budou známa do konce března, uvedl Van Son.

Desertec má do roku 2050 pokrýt 15 % evropské spotřeby elektřiny, jež bude produkována převážně v solárních a větrných elektrárnách rozmístěných zejména v pobřežních oblastech severní Afriky a Arabského poloostrova (viz mapa).

Pokud jde o solární elektrárny, ty nebudou využívat klasické fotovoltaické panely, které například v Česku „zdobí“ řadu střech i polí, ale spolehnou se na systém otočných zrcadel, jež koncentrují teplo do jednoho místa (princip lupy), kde vzniká pára pohánějící turbínu, která generuje elektřinu.

Podobné elektrárny fungují už nyní například v Kalifornii či ve Španělsku a nejedná se o žádnou novinku: první parní stroj poháněný solární energií sestrojil francouzský vynálezce Auguste Mouchout už v roce 1866.

Drahé sci-fi?

V dalších třech letech se musí vyjasnit financování konkrétních projektů v rámci Desertecu a také vypracovat plány prvních z nich. S výstavbou těch menších se má začít (pravděpodobně v Maroku) do roku 2020, aby se co nejrychleji prokázalo, že je celý koncept životaschopný, upřesňuje mluvčí Desertec Industrial Initiative Alexander Mohanty.

Podle Mohantyho bude pro úspěch projektu klíčové, jak rychle mu Evropa přizpůsobí svou legislativu. Ústřední úlohu by mohly hrát garantované výkupní ceny elektřiny, které po vzoru Německa zavedlo 40 dalších států včetně Česka, tvrdí Mohanty.

Podpora ovšem zatím platí jen pro elektřinu vyrobenou na území té země, která ji poskytuje, a nezaznívají hlasy, že by se na tomto principu mělo v nejbližších letech něco měnit. Pokud by Desertec nedostal garanci stabilních výkupních cen na dlouhá léta dopředu, nebyl by samozřejmě životaschopný. Podle Mohantyho je proto dnes nutné vyřešit zásadní problém: jak sjednotit systémy podpory obnovitelných zdrojů v jednotlivých státech tak, aby projekt podpořily.

Závislost nám prospěje

Kromě finančních a technických otázek zbývá zodpovědět ještě celou řadu dalších. V souvislosti s projektem někteří kritici hovoří o „moderním neokolonialismu“ nebo o útoku na poslední zbytky vody na Sahaře (která prý bude potřeba na chlazení a údržbu).

Asi největší námitka směřuje k tomu, že Evropa vloží svou energetickou budoucnost do rukou států severní Afriky a Blízkého východu, kde rozhodně nevládnou demokratické poměry (viz mapa – svobodné země jsou označeny zeleně), ani vzájemné přátelské vztahy. Od Ruska a ropných šejků tedy nenastane žádný posun vpřed, říkají kritici.

Jak se s tímto problémem chce Desertec vypořádat? „Je pravděpodobnější, že konflikt nastane mezi zeměmi, které na sobě nejsou závislé, než mezi těmi, jež jsou. Izolování tohoto regionu od Evropy by bylo mnohem nebezpečnější, než jeho zapojení do trvale udržitelného zásobování energiemi.“

Jestli se jedná o nemístný idealismus nebo naopak o odvážné vizionářství, bude jasné až za mnoho let.

(EurActiv s Reuters.)