Nebezpečí další plynové krize je vysoké, tvrdí rakouský regulátor

Možnost opakování plynové krize z letošní zimy má negativní dopad na image celého plynárenského odvětví, řekl Walter Boltz, šéf rakouského regulačního úřadu E-Control, v rozhovoru pro EurActiv.

Evropa by měla pracovat s předpokladem, že bude v nadcházející zimě zasažena výpadky dodávek zemního plynu podobně jako letos v lednu, kdy Rusko zastavilo dodávky Ukrajině kvůli platebním sporům, řekl Boltz.

„Výchozí situace mezi Ukrajinou a Ruskem se příliš nezlepšila […] a problém týkající se plateb se objevuje každý měsíc”, tvrdí Boltz a poukazuje přitom na nejistý finanční stav ukrajinského Naftogazu a na lednové volby na Ukrajině, které činí tamní politickou situaci nepředvídatelnou.

„Řekl bych, že je velká šance, že se něco podobného bude opakovat”, dodal Boltz.

Hlavní problém podle Boltze zůstává – ukrajinská plynová síť vybudovaná Sovětským svazem nebyla určena k transportu plynu z Ruska přes Ukrajinu do Evropy. Byla stavěna spíše tak, aby byl plyn proudící ze severu skladován v zásobnících blíže Evropě a s příchodem zimy mohl být transportován dále do západní Evropy, zatímco východ Ukrajiny mohl být zásobován přímo z Ruska.

„Takže pokud Ukrajina nemá dostatečné skladovací kapacity, nebude schopna Evropu v zimě zásobovat”, shrnul Boltz. Skladovací kapacita je státním tajemstvím Ukrajiny, ale podle Rusů je její velikost nedostatečná.

Boltz také varuje před tím, že další krize by negativně zasáhla celý plynárenský průmysl a návrat k původnímu stavu by mohl trvat roky.

„Plynárenské společnosti nám říkají, že je dnes velice obtížné získat nové zákazníky. Velice málo lidí je ochotno přejít na plyn, protože jim v mysli stále zůstává obava z toho, že plyn přestane proudit,” řekl Boltz. „To je samozřejmě špatně, protože plyn byl dosud vnímán jako spolehlivý a ekologický zdroj energie”, dodal. Obnovená krize by mohla vést k velkému odlivu zákazníků, a to ve chvíli kdy je vzhledem ke klimatickým změnám potřeba, aby se jeho podíl naopak zvyšoval, vysvětlil Boltz.

Boltz nicméně věří, že EU bude v budoucnosti schopna lépe reagovat, a to i díky novým investicím do projektů na vybudování plynové infrastruktury ve střední a východní Evropě.

Dobrou reakcí je také nový návrh nařízení Evropské komise o bezpečnosti dodávek plynu, které členským státům ukládá povinnost vytvořit účinné havarijní plány a vylučuje jednostranné jednání, myslí si rakouský regulátor. Zároveň ale varuje Evropský parlament a Komisi, aby nepřistupovaly na požadavky některých členských států, které chtějí závazné a přímo použitelné nařízeni pozměnit na směrnici, kterou by jednotlivé státy mohly transponovat do svého národního práva.

„Vzhledem k tomu, že členské státy často neodvedly dobrou práci, myslím si, že nařízení je v tomto případě dobrou volbou”, tvrdí Blotz, “a to i kvůli naléhavosti situace a přirozenému zpoždění, které by v případě směrnice vzniklo”.

Na možný výpadek dodávek zemního plynu se chystá i Česká republika, která v listopadu plánuje uskutečnit velké “cvičení” na ověření své připravenosti (viz EurActiv 20.10.2009). Česko je na ruském plynu závislé ze 75 %, což je sice více než v případě zemí západní Evropy, ovšem díky svému částečnému napojení na plyn z Norska není ruskému vlivu vystaveno tak silně jako sousední Polsko nebo Slovensko, které žádné alternativní dodavatele nemají.

Celý rozhovor si můžete v angličtině přečíst pod tímto odkazem.