Nahradí plyn z Ruska biometan? Může přispět, ale jen částečně

© EPA | RONALD WITTEK

Nutnost zbavit se závislosti na ruském plynu je stále aktuálnější. Jednou z jeho možných alternativ by se mohl stát biometan. K náhradě zemního plynu ale může přispět jen částečně, říká expert.

Dříve šlo o klima, dnes především o bezpečnost. Už nyní je Evropa světovým lídrem ve výrobě biometanu, k hlavním tahounům patří zejména Německo, Itálie a Francie. Teď chce Evropská komise jeho výrobu zásadně navýšit, a to dokonce dvojnásobně.

Do roku 2030 by tak roční produkce biometanu měla podle plánů Komise vzrůst na 35 miliard kubíků a nahradit zhruba pětinu zemního plynu z východu.

Přestože bioplynové stanice jsou možnou alternativou, očekávání od nich musejí zůstat realistická. „Výroba bioplynu, případně biometanu může přispět k náhradě zemního plynu jen částečně,“ uvedl pro server EURACTIV.cz energetický expert Karel Polanecký z Hnutí Duha.

V ČR se dnes nachází zhruba 450 bioplynových stanic, které již delší dobu vyrábí elektřinu a teplo. Většina vznikla zhruba dekádu zpátky, mezi lety 2005 a 2012. A jen jediná umí vtlačovat biometan do plynárenské sítě, tedy nabízet jej k využití v infrastruktuře zemního plynu.

Příčinou, proč se biometan v tuzemsku vyrábí jen pomálu, je právě to, že ještě donedávna nepatřil mezi podporované zdroje. A bez podpory nebyl vůči zemnímu plynu cenově konkurenceschopný. Většina bioplynek tak zůstává „pouze“ u bioplynu.

Aby mohl bioplyn hrát významnější roli, musela by ČR také vyčlenit více zemědělské půdy pro pěstování vstupních plodin. To je však podle Polaneckého omezeno nutností využívat půdu k potravinářské produkci a potřebou udržitelného hospodaření.

Zvyšování výroby bioplynu tak může být jen doplňkem dalších nástrojů, jako jsou významné úspory při vytápění budov nebo rozvoj tepelných čerpadel a využívání geotermální energie.

Bioenergie zažívá světový boom. Pomůže snížit závislost na ruském plynu

Energie vyrobená z biomasy může nahradit ruský plyn. Shodují se na tom zástupci sektoru ze Spojených států amerických, Evropy i Česka. Počítají s tím také plány Evropské komise.

„Transformace části bioplynových stanic na výrobu biometanu je možná a může částečně eliminovat problém s využitím produkovaného tepla,“ myslí si. Zemědělské bioplynové stanice jsou však většinou moc daleko od míst, kde by se dalo teplo z kogeneračních jednotek využít pro vytápění.

„Na druhou stranu, je určitě vhodné zachovat část bioplynových stanic v současné konfiguraci a využívat je jako špičkový zdroj elektřiny,“ dodal.

Podpora hned z několika programů

Doposud byla u bioplynových stanic podporována výroba elektřiny a tepla, nyní by to měla být i výroba biometanu. „Elektřina a teplo z bioplynových stanic jsou podporovány provozní podporou ve výši stanovené cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu,“ uvedl za ministerstvo zemědělství Vojtěch Bílý.

„Nově bude stejným způsobem podporován i biometan, což je chemický a technický ekvivalent zemního plynu, vzniklý vyčištěním bioplynu,“ dodal Bílý.

„Cíl Plánu Evropské komise nahradit do roku 2030 až 20 % z Ruska dodávaného plynu biometanem, což znamená zvýšit výrobu v EU na téměř jedenáctinásobek produkce v roce 2020, je velmi ambiciózní, nicméně jej podporujeme,“ odpověděla za tiskové oddělení ministerstva pro životní prostředí (MŽP) Dominika Pospíšilová.

Ministerstvo s biometanem počítá především jako s jedním z obnovitelných zdrojů energie, který by mohl přispět ke snížení emisí metanu z odpadů a zemědělství. „Vize významného navýšení produkce bioplynu a biometanu (…) byla předložena již v roce 2020 v Evropské metanové strategii,“ uvedla.

Rozvoj a využit pokročilého biometanu proto zahrnuje celá řada dotačních programů, které společně nabízejí podporu zařízení na přepracování biologicky rozložitelných odpadů na bioplyn v rámci Národního plánu obnovy, ale například i podporu komunitní energetiky v rámci Modernizačního fondu. K dalším programům patří Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost nebo Operační program Životní prostředí.

Biometan primárně pro dopravu

Nastartovat výrobu biometanu by měla i novela zákona o podporovaných zdrojích energie, která je platná od začátku letošního roku. Nově zavádí podporu výroby v biometanových stanicích prostřednictvím zeleného bonusu.

„Na rozdíl od původní verze novely, kdy byl strop určen arbitrárně na 1 700 Kč za megawatthodinu, je ve schváleném textu novely zvolen flexibilnější přístup,“ vysvětluje právní kancelář Doucha Šikola advokáti s r. o. „Maximální podpora v době uvedení biometanové stanice do provozu tak může činit pětinásobek průměrné ceny plynu na vnitrodenním trhu OTE,“ doplňuje.

Výrobce ale váže řada podmínek, které musí splňovat, aby na podporu dosáhli. K těm patří mimo jiné provoz biometanové stanice na základě licence pro výrobu plynu nebo požadavky na kvalitu vyráběného biometanu.

Zároveň platí povinnost dodavatelů plynu uplatnit biometan primárně v dopravě pro naplnění klimatických cílů. Právě doprava je hlavním sektorem, který biometan odebírá a spotřebovává. Teprve až jeho produkce převýší potřeby dopravy, bude možné jej využívat i pro jiné účely, popsal David Hluštík z tiskového odboru MPO.

Biometanu jde naproti i ministerstvo pro místní rozvoj. To by v budoucnu mělo podporovat pouze nákup autobusů na biometan.

Klíčový je způsob plnění

Hlavním kladem bioplynových stanic zůstává zejména šetrnost k životnímu prostředí. Ani ta však nemusí být samozřejmá.

Rozhodující je totiž materiál, kterým jsou stanice plněny, a to, jakým způsobem se získává. „Z pohledu environmentálních dopadů je opravdu rozhodující způsob pořizování vstupu pro zemědělské bioplynové stanice,“ uvedl Polanecký.

„Kontroverzní je pěstování kukuřice jako širokořádkové plodiny na nevhodných stanovištích kvůli erozi i kvůli nadměrnému užívání pesticidů. V případě využití senáže nebo kejdy jako vstupu jsou rizika nižší,“ popsal. Vhodné proto podle něj je také hledat další varianty vstupů pro bioplynové stanice, například využití víceletých pícnin, které jsou prospěšné pro půdu.

Jedním z dalších kladů bioplynových stanic může mimo výroby energie být i hnojivo, které je dalším výstupem bioplynek a které zemědělci mohou využít na polích.

Dotace půjdou i na teplo z biomasy, musí ale splnit zelená kritéria

Organická hmota – ať už se jedná o hnůj, siláž, dřevo nebo třeba gastronomický odpad – najde své další využití i při výrobě elektřiny a tepla. S odklonem od uhlí by mohla právě biomasa představovat jednu z alternativ, kterou se může česká energetika vydat.