Na jadernou energetiku ve východní Evropě nejsou peníze

Nedostatek financí a nejistota ohledně cen elektřiny zpožďují výstavbu nových jaderných reaktorů ve střední a východní Evropě. Zahraniční investoři nechtějí riskovat a stahují se.

Řada členských států EU usiluje o snížení své závislosti na fosilních palivech a snížení emisí uhlíku pomocí energie z jádra. Vysoké náklady, nejistota ohledně ceny emisních povolenek v budoucnu ale v poslední době zabrzdily hned několik projektů v nových členských státech.

Rumunsko, Polsko nebo Česká republika patří v EU k energeticky nejsamostatnějším zemím. Česko patří například k největším vývozcům elektřiny v Evropě. S tím, jak několik významných projektů nabírá zpoždění a uhelné elektrárny rychle zastarávají, jim ale nyní hrozí, že v budoucnu budou mít s energetickou soběstačností problémy.

Nejnověji úbytek investorů pocítilo Rumunsko, které v minulém roce opustil český energetický gigant ČEZ, a minulý týden oznámily společnosti GDF Suez, RWE a Iberdrola, že upouští od plánu dostavět do roku 2017 další dva bloky jediné rumunské jaderné elektrárny.

Bukurešti tak nyní zůstaly pouze dva zahraniční investoři (Enel a ArcelorMittal). Vláda teď čeká, jestli obě společnosti projeví zájem o vyšší podíly v plánovaném projektu, případně se musí poohlédnout po dalších zájemcích někde jinde, což nepochybně zpozdí její energetické plány.

„Otevřeme případně další tendr pro nové investory,“ uvedlo rumunské ministerstvo financí s tím, že nepočítá, že by o nový tendr nebyl zájem.

O tom by mu ale mohla vyprávět Litva, která nedávno pro nezájem investorů zrušila tendr na výstavbu nové jaderné elektrárny. Litevská prezidentka Dalia Grybauskaitė oznámila, že se její země bude muset znovu zamyslet nad možnými alternativami.

Rumunsko, kde je většina energetického průmyslu ve státních rukách, přitom potřebuje do roku 2020 nahradit zhruba třetinu současných elektráren.

V Česku oznámila společnost ČEZ odklad tendru na rozšíření jaderné elektrárny Temelín. Polsko, které vyrábí většinu elektřiny z uhlí usiluje o výstavbu jaderné elektrárny, potýká se ale s nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců a nedostatečnou legislativou, která schválení projektu brzdí.

„Svět se změnil (…), každý je nyní opatrnější při utrácení svých peněz,“ konstatoval suše Stephan Werthschulte, vedoucí obchodně-energetické sekce společnosti Accenture.

„Tyto projekty jsou nyní komplexnější než v minulosti (…), chuť riskovat klesá, takže potřebujete mít víc partnerů,“ dodal.

Podle Michaela Labellea, nezávislého energetického experta v Budapešti, má vliv i proměna prostředí evropského energetického trhu a přístup vlád.

„Výstavbu tlumí řada faktorů. Problém je financování, klesající ochota vlád podílet se finančně na projektech a také plány EU na tržní ceny energií, které berou investorům jistotu, že se ceny energií v budoucnu udrží a zaručí tak návratnost jejich investic,“ řekl Labelle.