Modernizační fond má očistit průmysl od emisí. Peníze dostanou hlavně výrobci elektřiny a teplárny

© Pixabay

Česká republika má jedinečnou příležitost dekarbonizovat svůj průmysl. Otvírá se jí Modernizační fond s rozpočtem 150 miliard korun. Většina peněz půjde na rozvoj obnovitelných zdrojů energie a modernizaci tepláren.

Obnovitelné zdroje energie, teplárenství a energetické úspory. Právě do těchto tří oblastí by měly směřovat miliardy korun z nového Modernizačního fondu. Ten je financovaný z evropského systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) a na modernizaci českého průmyslu a energetiky by měl v následujících deseti letech přispět zhruba 150 miliardami korun. Jeho objem se však může v následujících letech nafouknout. Cena emisních povolenek totiž raketově roste, ČR si navíc v Bruselu vyjednala revizi stávající legislativy.

Rozdělení fondu má na starosti ministerstvo životního prostředí (MŽP) a již nyní je jasné, že zájem bude obrovský. Vyplývá to z předregistrační výzvy, do které se přihlásilo více než devět tisíc zájemců. Enormní zájem projevili potenciální žadatelé zejména o dotace na fotovoltaické panely.

První „ostré“ výzvy odstartují již v polovině dubna. Na debatě pořádané serverem EURACTIV.cz to potvrdil náměstek ministra životního prostředí Jan Kříž.

„Modernizační fond je jedinečná příležitost pro dekarbonizaci české ekonomiky,“ zdůraznil Kříž.

Většina financí má jít podle MŽP na zmíněné tři priority – obnovitelné zdroje, teplárny a energetickou účinnost. Peníze by podle programového dokumentu měly putovat také do dopravy či modernizace veřejného osvětlení. S takovým krokem však nesouhlasí česká europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM, GUE-NGL), která parametry fondu dojednávala před čtyřmi lety v Bruselu.

„Česká vláda nepochopila, od čeho Modernizační fond je a proč byl vytvořen tak, jak byl vytvořen. Modernizační fond má zajistit modernizaci průmyslu, aby produkoval méně emisí, aby přežil a aby byl konkurenceschopný,“ zdůraznila poslankyně. „Celou sekci dopravy a veřejného osvětlení bych zrušila,“ dodala.

Dotace pro velké průmyslníky i malé firmy

Konečná není jediným zástupcem politické scény, který má k rozdělení financí výhrady. Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka pro změnu upozornil, že fond by měl poskytnout větší prostor menším subjektům, zejména malým a středním podnikům.

V současné době se počítá s tím, že 60procentní část obálky určené na rozvoj obnovitelných zdrojů bude zarezervována pro velké průmyslové podniky, na které se vztahuje systém obchodování s emisními povolenkami. Právě ty totiž budou mít s modernizací největší náklady a zároveň dodávají do českých domácností elektřinu a teplo.

ČR porcuje Modernizační fond. Ministerstvo chce při čerpání zvýhodnit energetické společnosti

Vláda v nejbližších dnech rozhodne o rozdělení peněz z nového Modernizačního fondu. Fond je financován z evropského systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) a České republice má pomoci s přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku.

S masivním dotováním uhelných společností nesouhlasí další z českých zástupců v Evropském parlamentu – Mikuláš Peksa (Piráti, Zelení/EFA). Podle něj by měla Evropa více dbát na princip, podle kterého mají za znečištění platit zejména ti, kteří jej způsobují.

„Na jedné straně říkáme, že znečišťovatelé mají platit, na druhé straně jim dáváme peníze do kapes,“ podotkl europoslanec.

Upozaděné energetické komunity

Problematickým bodem je také podpora pro takzvané energetické komunity. Jejich princip spočívá v tom, že obec, její obyvatelé či podnikatelé se dohodnou na vybudování vlastního zdroje energie. Spoluvlastníci zdroje jsou pak zároveň odběrateli vyrobené energie a případné přebytky prodávají buď do běžné sítě, nebo ostatním občanům obce a blízkého okolí.

„Chtěli bychom podpořit vznik komunit a hlavně infrastrukturu s tím spojenou, například systém pro sdílení vyrobené energie,“ uvedl náměstek Kříž.

Energetické komunity se v Evropě postupně rozvíjejí díky nové evropské legislativě, MŽP jim ale z Modernizačního fondu vyhradilo pouze 1,5 procenta. „Je to pro nás velké zklamání,“ prohlásil europoslanec a předseda Sdružení místních samospráv Stanislav Polčák (STAN, EPP). Komunitní energetika podle něj nemá tak silný hlas jako průmysl, měla by mít ale příležitost k rozvoji.

Na druhou stranu, energetické komunity budou moci čerpat i z kapitoly určené pro rozvoj obnovitelných zdrojů. Budou ale muset soupeřit o finance s velkými průmyslovými hráči. K dispozici by pak měly mít i finance z dalších evropských fondů.

Ministerstvo životního prostředí odsouvá energetické komunity na druhou kolej

Prvním zástupcům ze soukromého i veřejného sektoru a nevládních organizací předvedlo Ministerstvo životního prostředí plán, jak využít více než 150 miliard z Modernizačního fondu. Podle něj si hlavní díl peněz určených na transformaci energetiky mezi sebe rozdělí teplárny a výrobci elektřiny.

„Komunitní energetiku u nás nebrzdí nedostatek peněz jako spíše regulace, která komplikuje vznik komunitní energetiky,“ upozornil poslanec Evropského parlamentu Luděk Niedermayer (TOP 09, EPP).

Na nedostatky v regulacích upozornil i Marian Jurečka, a to v souvislosti s bateriovými úložišti, kterým zatím česká legislativa nepřeje. S nástupem méně stabilních obnovitelných zdrojů by přitom právě baterie měly začít sehrávat důležitou roli, na což by se ČR měla připravit. „Kapitál začal předcházet legislativní prostředí,“ prohlásil Jurečka.

K podceněným kapitolám pak podle Niedermayera patří také úspory energie. Přitom i v oblasti energetické účinnosti musí ČR plnit unijní cíle, podobně jako ve snižování emisí skleníkových plynů či v oblasti obnovitelných zdrojů energie.

Zdrojů peněz bude víc

Česká republika na prosincové Evropské radě spolu s Polskem prosadila možné navýšení financí dostupných v Modernizačním fondu. Zda se bude podíl peněz dostupných ve fondu zvyšovat zatím není jasné, posun lze očekávat v červnu 2021, kdy by měla Evropská komise zveřejnit návrh revize EU ETS.

Podle Niedermayera by si však ČR před dalším bojem o větší porci miliard z EU měla nejprve dobře rozmyslet, jak chce peníze využít. Týká se to nejen Modernizačního fondu, ale také dalších zdrojů, které bude mít v následujících letech k dispozici.

ČR by měla z EU v následující dekádě čerpat zhruba bilion korun – kromě Modernizačního fondu bude mít k dispozici také fond obnovy, kohezní fondy nebo Fond spravedlivé transformace určený uhelným regionům. Všechny zdroje přitom mohou ČR pomoci jak s modernizací ekonomiky, tak i s její dekarbonizací.