Minimální cenu uhlíku v ETS Komise nepodporuje

Generální ředitel pro oblast klimatu Jos Delbeke; zdroj: Evropská komise

Proti návrhu Francie na zavedení minimální ceny emisní povolenky se staví nejen Evropská komise, ale i Německo nebo Nizozemsko. S intenzivnějšími jednáními o revizi systému obchodování čekají členské země ještě na návrh ke snižování emisí mimo ETS. V Parlamentu bylo odloženo jednání výboru pro průmysl a protahuje se příprava hlavní zprávy ve výboru pro životní prostředí.

Evropská komise nepodpoří zavedení minimální ceny povolenky v evropském systému emisního obchodování (EU ETS). Podle agentury Bloomberg to uvedl šéf generálního ředitelství pro oblast klimatu Jos Delbeke.

Komise prý dává ve snaze zvýšit a stabilizovat cenu uhlíku přednost opatřením na straně nabídky – zjednodušeně řečeno se chce vypořádat s přebytkem povolenek, který tlačí cenu dolů.

Jaké jsou hlavní otázky spojené s revizí ETS? Přečtěte si ČLÁNEK.

I když se při vytváření systému počítalo s tím, že se tuna oxidu uhličitého bude obchodovat za částku okolo 30 eur, aktuálně se cena pohybuje okolo šesti eur. Tím pádem se ovšem nevyplatí investovat do zařízení, která by zajišťovala snižování emisí.

S návrhem, aby se tento problém řešil právě minimální cenou uhlíku, přišla jaderná Francie.

„ETS je tržní nástroj. Musíme na trhu vytvořit rovnováhu, ale kdybychom chtěli přímo regulovat ceny, vyvolalo by to různé vedlejší efekty, o které nestojíme,“ upozorňuje však Delbeke.

Francie versus Německo

Po roce 2019 lze stavět na přínosu nové stabilizační rezervy, do které by se měly přebytečné povolenky automaticky stahovat, řekl Bloombergu.

Další možností je, že by se na nějakou dobu pozdržel prodej povolenek umístěných ve dvou speciálních fondech určených pro podporu inovací a modernizace energetických systémů.

K něčemu podobnému nedávno vyzvaly tři největší severské energetické společnosti – Vattenfall, Fortum a Statkraft. Povolenky z tzv. inovačního fondu by se podle nich neměly začít prodávat před rokem 2023.

Se zaváděním minimální ceny uhlíku nesouhlasí ani Německo a podle serveru Carbon Pulse se proti nápadu staví i Nizozemsko.

Průtahy v jednání

Debata o ETS se v EU oživila kvůli projednávání pravidel, kterými by se měl systém řídit po roce 2020. Komise zveřejnila svou představu už loni v červenci.

Členské státy ale s intenzivnějším jednáním čekají na zveřejnění příbuzného a důležitého návrhu na rozdělení emisních cílů mimo sektory zahrnuté do ETS. Ten má být představen příští měsíc.

Evropský parlament je v diskuzi dál, i když dochází ke zpožděním.

Před měsícem představil návrh svého stanoviska zpravodaj ve výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) Fredrick Federley (ALDE). Projednávání materiálu bylo naplánováno na úterý 24. května, kvůli nedostatku času se k němu ale europoslanci nedostali a k tématu se pravděpodobně vrátí v polovině června.

Čeká se také na návrh zprávy výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI), který má revizi ETS v Parlamentu primárně na starost.

Zpravodaj Ian Duncan (ECR) měl dokument předložit původně 20. května. Minulý týden ale oznámil, že potřebuje více času a termín posunul. Představení zprávy se očekávalo dnes, ale nakonec nejspíš vyjde na světlo světa příští týden.

Šťastný cement

Objevily se totiž nové údaje, kvůli kterým chce Duncan na své zprávě ještě několik dní pracovat. Data se týkají odvětví výroby cementu, které by mohlo být podle nových zjištění silněji ohroženo tzv. únikem uhlíku.

Jaké jsou návrhy na rozčlenění odvětví podle ohrožení? Podívejte se na náš ČLÁNEK.

Tomuto jevu, kdy mohou evropské průmyslové podniky odcházet mimo EU kvůli nákladům na klimatickou politiku, se pravidla ETS snaží zabránit. Řada odvětví má proto nárok na bezplatné povolenky, které mohou u některých podniků pokrýt až 100 % jejich potřeby.

V rámci revize se nyní jedná o tom, že by se mohly sektory rozčlenit do několika skupin podle toho, jak vysokému ohrožení únikem uhlíku čelí. Hovoří se obecně o rozdělení do čtyř „škatulek“, ale objevují se rozdílné návrhy na to, kolik povolenek by měly různá odvětví dostávat.

V případě cementu se přitom ukazuje, že se v posledních letech výrazně zvýšila obchodní intenzita, která má vliv právě na výpočet míry ohrožení. Vzrůstala přitom i emisní intenzita, která je druhým ovlivňujícím faktorem.

Výroba cementu by se tak mohla dostat do skupiny nejohroženějších odvětví, která by měla mít nadále nárok až na 100 povolenek zdarma. Duncan ovšem bude muset při přípravě své zprávy reagovat na to, jaký vliv bude mít tato změna na bezplatnou alokaci pro další sektory.

Adéla Denková