Merkel: Jaderné elektrárny by mohly být v provozu až do roku 2035

Německá kancléřka Angela Merkel se ve včerejším (29. srpna) televizním rozhovoru vyslovila pro prodloužení provozu jaderných elektráren. Bylo by podle ní rozumné, aby fungovaly o 10 až 15 let déle než naplánovali její vládní předchůdci.

Také ale varovala před přílišnými očekáváními, která jsou na 17 německých atomových elektráren kladena. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že většina Němců je proti odložení termínu na jejich zastavení. Podle Angely Merkel je ovšem největší prioritou bezpečnost.

Kancléřka také vyslovila přání, aby prodloužení provozu stálo na silném právním základě. Pokusí se prosadit takové opatření, které nebude vyžadovat schválení horní komorou parlamentu (Bundesratu), kde její středo-pravicová vládní koalice nemá většinu.

Z pohledu energetických expertů je prodloužení doby užití o 10 let žádoucí,“ sdělila Merkel německé televizní stanici ARD. „Podle odborníků je deset až patnáct let rozumných.“

V roce 2002 prosadila bývalá středo-levicová koalice Sociálních demokratů a Zelených v čele s Gerhardem Schröderem zákon, podle kterého by měly být všechny německé jaderné elektrárny zastaveny do roku 2021. Poté, co CDU/CSU Angely Merkel utvořilo v září 2009 vládní koalici s „podnikatelskou“ FDP, komentátoři začali hovořit o možném posunu tohoto termínu.

Deník Stuttgarter Zeitung uvedl, že Merkel a její přední vládní kolegové se shodli na prodloužení provozu o 10 let.

Kancléřka to však popřela na páteční tiskové konferenci. Ve stejný den obdržela vláda expertní zprávu se čtyřmi rozdílnými scenáři. Ty budou podkladem k rozhodnutí, zda a případně o kolik let bude provoz jaderných elektráren prodloužen.

Německý ministr hospodářství Rainer Brüderle v sobotu prohlásil, že by jaderné elektrárny měly fungovat ještě dalších 12 let po původně plánovaném termínu zastavení v roce 2021.

Brüderle, který posunutí termínu intenzivně podporuje, uvedl tento cíl ještě před tím, než bude na konci září vydána vládní energetická strategie.

Provozovatelé 17 německých jaderných elektráren nesouhlasí s vládním plánem na zavedení daně z jaderné energie, která by měla ročně přispět 2,3 miliardy eur (2,93 miliard USD) k vládnímu úspornému programu. Ten vláda schválila v červnu tohoto roku. Měl by dopomoci k tomu, aby se strukturální deficit největší evropské ekonomiky do roku 2013 vrátil do norem povolených Evropskou unií.

Angela Merkel chce prodloužit život atomovým elektrárnám a zároveň přinutit energetické společnosti, aby se vzdaly části svých výnosů.

Největší z nich E.ON, RWE, Energie Baden-Wuerttemberg a Vattenfall zarytě bojují proti dani z jaderného paliva a namísto ní prosazují zavedení poplatku, který by si mohly odečíst z daní.

Provozovatelé elektráren dokonce pohrozili omezením investic případně jejich celkovým odstavením, pokud by daň byla zavedena.