Malé vodní elektrárny se vrací na české toky, podporuje je i EU

Malá vodní elektrárna v Železném Brodě; zdroj: www.stavbaroku.cz

Nejen solární panely a větrné turbíny patří mezi zařízení, která vyrábějí energii z obnovitelných zdrojů – například v České republice mají svou tradici malé vodní elektrárny, jejichž rozvoj má i sympatie české veřejnosti. Vedle toho, že vyrábí čistou energii, mohou přispět k revitalizaci svého okolí. Jejich výstavbu podporují i evropské fondy.

Evropská unie v rámci své „prorůstové“ strategie Evropa 2020 usiluje o navýšení podílu obnovitelných zdrojů (OZE) v energetice. Do roku 2020 by z nich mělo být vyráběno 20 % energie. Česká republika se v rámci této strategie zavázala, že OZE budou pokrývat 13 % hrubé konečné spotřeby.

Jedním z možných zdrojů, které lze pro dosažení tohoto cíle využít, jsou vedle solárních panelů nebo větrných turbín také vodní elektrárny. Jejich výhodou je zejména pružnost, díky které mohou například pokrývat výpadky jiných zdrojů. Díky tomu, že jsou rozptýleny po celé republice, také není třeba elektřinu přenášet daleko, což snižuje zatížení přenosové soustavy

Nemusí přitom jít jen o velké stavby, ale i malé vodní elektrárny (MVE). V pojetí EU jsou to zařízení s výkonem do 5MW. V Česku jsou však jako „malé“ vnímány i elektrárny s výkonem do 10 MW. Podle studie společnosti Trend Research by měla kapacita MVE v Unii během příštích 20 let narůst asi o 86.700 MW, a to právě v souvislosti se zmíněnými energeticko-klimatickými cíli.  

Využívat tradice

V České republice má využívání vodních zdrojů dlouholetou tradici. V současné době zajišťují necelá 3 % výroby energie. Polovina z toho přitom připadá na malé elektrárny. Podle nově připravené Státní energetické koncepce (EurActiv 13.9.2012) jsou možnosti rozvoje velkých vodních zdrojů do značné míry vyčerpány. V menších elektrárnách ale ještě spočívá určitý potenciál, který chce ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) postupně využít.

Výstavba nových MVE je finančně poměrně náročná a kapacita vhodných vodních toků omezená. Proto je výhodné využít právě tradice, kterou malé vodní zdroje v Česku mají. Ve třicátých letech minulého století bylo na území Československa asi 15.000 malých vodních děl. Většina z nich ale zanikla v padesátých letech, kdy představovala konkurenci centrálně řízenému socialistickému hospodářství. Na konci 80. let se proto u nás nacházelo pouze 135 malých vodních elektráren. Během posledních dvaceti let však jejich počet narostl na dnešních asi 1.350.

Často přitom dochází právě k obnově vodních děl, která na českých řekách fungovala v minulosti. Takovým příkladem je například i malá vodní elektrárna v Železném Brodě, která získala od ministerstva v minulém roce ocenění za jeden z nejlepších podnikatelských projektů podpořených z fondů EU a má také řadu architektonických cen (EurActiv 27.10.2011).

Finanční podpora

Právě fondy Evropské unie jsou pro rozvoj MVE významným finančním zdrojem. Soukromým podnikatelům poskytuje dotace na jejich výstavbu program Eko-Energie, který spadá pod Operační program Podnikání a inovace.

„Český průmysl si s sebou nese historickou zátěž vysoké energetické náročnosti. Proto program Eko-energie v rámci OPPI podporuje úspory energie a obnovitelné zdroje. Tento program je největším, který mohou podnikatelé pro tyto účely v České republice využít. Zatím mezi české firmy rozdělil dvě miliardy korun,“ řekl EurActivu v minulosti Petr Očko, ředitel sekce fondů EU na MPO.

„Dotace na MVE představují velkou investiční pobídku a nabízejí stavebnímu sektoru možnost zapojení se do růstu ekonomiky po předešlých krizových letech,“ uvedl další ze zdrojů EurActivu.  

Například majitel elektrárny v Železném Brodě Milan Kuršel se chystá evropské operační programy využít i pro rekonstrukci dalších vodních elektráren. „Úspory energií budou patřit k hlavním prioritám politiky EU v příštím programovacím období, které začíná v roce 2014,“ řekl k tomu zástupce MPO.

Pro předfinancování projektů je většinou nutné získat úvěr, který v Česku nabízí celá řada bankovních domů.

„Předfinancování a spolufinancování dotace, tzv. euroúvěr, poskytujeme žadatelům na základě předloženého projektu. Při výběru toho, co podpoříme, se řídíme podle předem daných kritérií, která posuzují kvalitu projektu, jeho proveditelnost, ale také důvěryhodnost žadatele,“ vysvětluje například Petra Klůnová z Evropského kompetenčního centra UniCredit Bank.

Podpora veřejnosti

Nevýhodou MVE může být jejich vliv na ekosystémy vodních toků. Podmínky výstavby však bývají podle serveru Nazeleno.cz přísně sledovány a při jejich dodržení by neměla výstavba elektráren životní prostředí nijak ohrozit. Vzhledem k možnostem moderních technologií ani nemusí mít vliv na život vodních živočichů.

Kromě toho, že malé vodní elektrárny zajišťují dodávky čisté energie, pak mohou přispívat i k rekultivaci svého okolí. Česla elektráren například zachycují odpad, a díky tomu jsou koryta řek čistější „Pro město má největší význam obnovený náhon nebo opravená původní stavidla na Jizeře,“ řekl EurActivu starosta Železného brodu André Jakubička, který tamní elektrárně udělil cenu za výrazné přispění k proměně tváře města.

Rozvoj malých vodních elektráren má také výraznou podporu české veřejnosti. Jak ukázal nedávný průzkum agentury SC&C, více MVE by si v České republice přálo 57 % lidí – ze všech zdrojů energie tak dostaly od respondentů největší podporu (EurActiv13.6.2012).